ANNA (35): Přítel touží po dítěti, já se však druhého porodu hrozím

5. 12. 2021
Foto: iStock
ANNA (35): Přítel touží po dítěti, já se však druhého porodu hrozím | Foto: iStock
První porod byl pro Annu velmi traumatický, podruhé už rodit nechce. Má panický strach. Nicméně její přítel po vlastním dítěti velmi touží. Anna se obává, zda takovou situaci jejich vztah ustojí.

Rodila jsem jednou, před patnácti lety, přesto jsou mé vzpomínky stále neskutečně živé. Bohužel! Porod Janinky trval skoro dva dny, byla jsem mladá, nesmělá a neměla jsem zkušenosti ani znalosti. A i kdybych je měla, nikdo by je tehdy v naší předpotopní okresní nemocnici nerespektoval.

Rodila jsem deset dní po termínu a porod mi vyvolávali. Dodnes si myslím, že můj gynekolog špatně odhadl termín, ale to už je nyní jedno. Podstatné je to, co se dělo v nemocnici, kde jsem se připadala jako pokusné zvířátko, a to se vším všudy.

S čerstvě dvacetiletou holkou tehdy v porodnici nediskutovala ani vrátná. Nikdo mi nic nevysvětlil, dostávala jsem pouze strohé pokyny bez náznaku emocí typu: „To spolkněte. Nekřičte! Hned si lehněte“ a podobně.

Porod se střídavě rozbíhal a zastavoval, stále do mě někdo sahal, něco mi píchali do žíly, nejrůznější medikamenty jsem dostávala spodem i horem, a to doslova. Chvilky úlevy střídaly příšerné bolesti, které byly nekonečné.

Dvě noci jsem nespala a mnoho hodin nejedla, byla jsem na absolutním konci sil. Strašné bylo, když se o mě zdravotníci bavili, jako bych tam vůbec nebyla přítomná, a to včetně probírání různých rizik dalšího postupu. Nakonec se ale jedna lékařka rozhodla, že prostě porodím. Ta žena se ke mně chovala tak, že jsem měla pocit, že nejsem na porodním sále, ale „na koberečku“.

Janinku ze mě pak nakonec doslova vytáhli kleštěmi za pět minut dvanáct – byla to prý má chyba. Obě jsme se z porodu vzpamatovávaly dlouho. Já byla hodně poraněná a s Janinkou jsem chodila dva roky na neurologii a cvičila Vojtovu metodu. Dodnes nechápu, proč mi neudělali císařský řez.

Samozřejmě existují ženy, které se z podobných zážitků časem oklepou, já mezi ně bohužel nepatřím a už patnáct let se bojím úplně všech doktorů. K psychologovi jsem chodila, zkoušela jsem to dokonce dvakrát, ale bohužel mi nepomohl.

Znovu jsem to zopakovala kvůli příteli před rokem, opět bez výsledku. Zkoušela jsem i alternativní metody jako regresivní terapii a hypnózu, ale nakonec jsem to vzdala. Má Janinka je báječná mladá slečna a já po dalším dítěti dříve ani netoužila – tak proč to řešit, že?

Když byly Janince čtyři roky, tak jsem se definitivně rozešla s jejím nespolehlivým otcem a zůstala sama. Po více než šesti letech bez partnera jsem potkala Jakuba, mého současného přítele a nesmírně jsem se zamilovala. Kuba úžasně přijal i mou dceru, on sám žádné děti nemá.

Není tedy divu, že zatoužil po vlastním potomkovi. To jsem ale nejdřív netušila. Kuba byl dlouho opatrný s tím, mi o své touze říct, věděl dobře o mém panickém strachu, a také možná doufal, že čas vše otupí a snad i zahojí. Bohužel se to nestalo.

Můj strach je stále živý a silný, silný jako přítelova touha po dítěti – a teď babo raď! Jakubovi je čtyřicet, mně o pět let míň a biologické hodiny mi tikají. Také spolu už tři roky bydlíme a oba náš vztah bereme velmi vážně. Přítele miluji a vím, že bych lepšího muže nenašla.

Chtěla bych, aby byl šťastný, aby měl vlastní dítě, pokračovatele či pokračovatelku rodu, ale jak na to začnu více myslet, zachvacuje mě panika. Ne strach, ale skutečná panika! Popravdě se také začínám bát, aby mi přítel nakonec neodešel. Svobodných či rozvedených žen v mém věku, které prahnou po dítěti a nemají otce, znám několik.

Kuba je pohledný, šikovný, pracovitý a hodný – ideální muž pro rodinu. Myslím, že mám štěstí, že Kuba není „na ženské“, je svým založeným rodinný a věrný typ, oddaný svým blízkým. Umím si představit, jak velké vnitřní boje svádí!

Naše situace nemá řešení, oba jsme v pasti. Jakub touží po něčem, co mu aktuálně prostě nejsem schopná dát, obávám se, že takovou zkoušku náš vztah nezvládne. Všechny tlaky současné doby celou patálii ještě stupňují – jsem v koncích.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Dnes je váš nejšťastnější den z celého měsíce, proto byste si ho měly užít se vším všudy. I když nejdou pracovní povinnosti jako po másle, stojíte si za svým. Stále jste pod vlivem…