Také mi v článku chybí, že paní by druhé dítě moc chtěla. Kdyby to bylo tak, problém tak velký není, těhotenství se nebojí a císařský řez lze jistě naplánovat i z psychických důvodů. Ale jestli po dalším dítěti sama netouží, nebo ho vyloženě už nechce je to jasné. Byla by hloupost to zkoušet.
Porodnictví za posledních 20 let značně pokročilo, takže bych se dalšího porodu nebála. Ale proč vlastně rodit dítě, o které sama nestojím ? Jenom kvůli chlapovi ?Řekla bych milému "příteli", že tedy ano, ale dítě pochopitelně bude mít příjmení po mně, protože nehodlám rodit "cizí" dítě. A vidělo by se, jak to s ní panáček myslí.Taky by se jí mohlo stát, že pak bude samoživitelka se dvěma dětmi, navíc s miminem, takže z čeho bude žít ?Tyhle vztahy jsou na houby, kdy má žena 1. dítě s exmanželem, druhé s "přítelem č. 1", další s "přítelem č 2-n", každé dítě se jmenuje jinak, po svém biologickém otci, a žádný se nestará.
Přesně toto mám za sebou. I přes hrozný porod jsem sice otěhotněla, ale později potratila. Paní chápu. Dnes mám dvě vnoučátka.
K anketě - prostě bych se přemohla a partnerovi porodila dítě? To jako vážně? Ona je nějaká povinnost se přemáhat a rodit partnerovi děti, když si tento vzpomene? Naprosto nechápu, že na tohle někdo může kliknout, dokonce většina, v tuhle chvíli. Přemáhat se? A kde je ta hranice, kam až a v čem se chcete "přemáhat", když vám to někdo řekne, že byste to měli kvůli němu udělat? Pak se už nedivím, proč si řada žen nechá líbit domácí násilí, a žije v tom X let, a neodejde. Ony se taky přemáhají, kvůli partnerovi, aha. No, tak to hodně štěstí. 8-)
Anna nemá žádné sebevědomí. Je s tím přítelem cca 4 - 5 let. Za tu dobu si ji nevzal, ale dítě by chtěl? Aby měl pokračovatele rodu? Jsme ve středověku, nebo co? Je žena automat, kam hodím minci a vypadne dítě? Asi ne, že. Důležité je, co Anna sama chce. Dříve po dítěti nijak netoužila, to jsou její slova. Touží po něm teď nebo jenom chce vyhovět příteli, aby ji neopustil? Bude to stačit, aby ji nepustil? Jeden muž už ji opustil, i když spolu dítě měli. O dceru se Anna bude muset postarat ještě hodně let, než bude dospělá. V čem všem by byla Anna ochotná vyhovět, jenom aby ji ten chlap neopustil? Je to jen to dítě, nebo už ty 4 - 5 let Anna šlape jako hodinky podle toho, co si přítel přeje, čistě ze strachu, aby ji neopustil? No a co by se stalo, kdyby ji opustil? Zboří se svět? Překvápko - nestalo by se vůbec nic. Byla by s dcerou sama, jako těch 6 let předtím, a měla by volnost v rozhodování, a mohla by si najít jiného chlapa, kdyby o to stála. A možná že by si i polepšila, svět je plný báječných mužů. Anna by chtěla, aby byl přítel šťastný - za jakou cenu? Ona šťastná být nemusí? Jemu na tom nezáleží, jestli se ona takhle trápí kvůli tomu, že pán chce pokračovatele rodu? Já bych mu řekla "Hele, to chceš prostě moc. Tohle ti splnit nemůžu. Věřila jsem, že máš rád mě a dceru, že ti na nás záleží a že chceš s námi být. Ale jestli to má tuhle podmínku, tak je mi to líto, a mrzí mě, že jsem se tolik zmýlila. Nemůžu žít s mužem, kterému nezáleží na mých pocitech a na mém zdraví, a jsem pro něj pouhý prostředek pro získání potomka."
@Elynor: Přesně to mě napadlo také - ještě nestihli ani svatbu, ale dítě by chtěl. Tak ať si ho pořídí, jestli to umí :-D Nevidím důvod, proč by jí měl do toho zatahovat. :-D Na druh straně takový strach pokládám za přehnaný. Není porod jako porod a po těch 15 letech to i v porodnici chodí jinak. Kdybych dítě chtěla, tak klidně porodím i v 60, ale dík, už nechci :-D
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.