Anna už jednou byla vdaná a na vztahy neměla štěstí. Toužila však po dítěti, a když konečně potkala muže, s nímž si rozuměla, byla šťastná. Ne však na dlouho.
Před lety jsem se seznámila s jedním mužem. Už pár let jsem byla rozvedená, za sebou nevydařené a bezdětné manželství a na vztahy jsem neměla štěstí. S ním jsme si ale byli sympatičtí a za nějakou dobu jsme se začali i pravidelně scházet.
Zpočátku to byl téměř kamarádský vztah, ale když se začal měnit v zamilovanost, rozhodla jsem se, že ho představím mamince. Věděl, co se sluší a patří, a jako pravý džentlmen jí přinesl růži, a dokonce ji požádal o dovolení, aby se mnou mohl chodit. Po jeho odchodu mě mamka překvapila: „Nepůsobí na mě jako dobrý člověk. Myslím, že se zklameš.“
Laura Poláková
19. dubna 2020
Její výhrady jsem neposlouchala. Zdály se mi přehnané. Neposlouchala jsem ani rodinu, přestože všichni říkali to samé. Někteří dokonce tvrdili, že ho dobře znají a vědí, co je zač – má přítelkyni, a dokonce ji bije.
Já jsem ale vůči jejich tvrzení byla hluchá. Zlobila jsem se, že nepřejí naší lásce. Pravděpodobně mi jen závidí. A tak jsme se scházeli dál a byli jako dvě hrdličky.
Laura Poláková
16. dubna 2020
Když jsem mu za krátkou dobu oznámila, že čekám dítě, jeho milá a pozorná tvář se najednou změnila. Stále častěji se se mnou hádal a na řadu přišly i první facky. Opustil mě před narozením dítěte.
Ale násilí neskončilo ani narozením naší dcerky. Stále k nám chodil na návštěvy a já si vzpomínám, že mě udeřil i před kamarádkou, která byla právě u mě na návštěvě. Dcera byla často svědkem této agrese a nemohla kvůli tomu v noci spát. Ze spaní křičela: „Bum-bum.“
Laura Poláková
14. dubna 2020
Měla z toho trauma a vždy mi dlouho trvalo, než jsem ji uklidnila. Útoky nepřestávaly, a tak jsem po jednom z jeho výpadů musela volat policii. „Já se mlátit nenechám!“ bránila jsem se. Vždyť toho byl schopný, a dokonce v bytě mojí matky, u které jsem s dcerkou žila.
Teď už bydlím sama. Jsou to sice už tři roky, ale problémy nám dělá stále. Často musím chodit po soudech, sociálkách a na policii. Dokonce zašel za obvodní lékařkou a udal mě, že dcerku zanedbávám a týrám. Požádal ji, aby zařídila mé vyšetření u psychiatra.
Laura Poláková
9. dubna 2020
Zanedlouho začalo vyšetřování. Došlo to tak daleko, že jsem skutečně musela i k psychiatrovi. Byla jsem úplně v pořádku. Lékařka vůbec nechápala, co vlastně na takovém vyšetření dělám. Společně jsme se shodly na tom, že můj expřítel chce docílit toho, aby mi dceru odebrali a svěřili jemu do péče. Naštěstí se mu to nepodařilo!