ANNA (45): Zjistili jsme, že manžel není otcem našeho dítěte. Co dál?

No, panečku....to je situace! Trochu mě zaráží tvrzení jak si umějí vjet do vlasů když jde o nějaký problém a vzápětí napíše jak se stále mají rádi a rozumějí si. Vjíždět si do vlasů při problémech mi nepřijde jako porozumění...OK, paní má pocit, že to tak je. No, a jiank - co se stalo, nedá se odestát. Chtělo by to, aby všichni tak nějak vychladli...hlavně manžel. Paní ten 13 let starý úlet zpět nevezme, a on 12 let vychovává dítě (a nejspíš ho i miluje) s tím, že je jeho. Co se na tom mění? Chlapi tohle nesou jinak, to chápu...ale opravdu najednou dceru nemá rád? Najednou je mu lhostejná? A to tak, že klidně jí rozbije zázemí, které je pro ní jistotou? Vždyť ona za nic nemůže. Fakt bych řekla, že by neměli nikdo z nich dělat unáhlená rozhodnutí. Jestli je ale manželova hrdost tak těžce poškozená, nezastaví ho nic. Možná sám časem uvidí, že udělal chybu...těžko říci. Je mi líto hlavně té holčiny. Ta si to nezaslouží. A otázka je, jestli si paní zaslouží, aby od ní (a dětí) manžel odešel, kvůli jedné noci...Tohle se těžko vstřebává, potřebují opravdu hlavně čas.