ANNA (45): Zjistili jsme, že manžel není otcem našeho dítěte. Co dál?

Já jsem článek a vlastně hlavně diskusi pochopil takto.Když už to prasklo drahý, tak byla jsem opilá na mol,upadl na mě kolega a udělal mi dítě, ale ty to pochop, protože jsem to neplánovala, lhala nebo neřekla jsem to, protože jsem to nepovažovala za důležité a stejný postoj očekávám od tebe. Přece to musíš pochopit, máme krásnou rodinu, dcery, je mi 45, mám se s Tebou dobře, kde bych teď koho hledala, a ty přece nemáš právo si zařídit život jak chceš, máš přece odpovědnost. A když ode mě odejdeš uvědom si že všechno, ztratíš, hlavně upřímnou a milující ženu ( haha) . To že mám doma peklo a že se chceš rozvést je tvoje vina, tvoje ješitnost a tvoje nezodpovědnost k rodině. A ještě názor. Při citlivosti a vnímavosti žen, nevěřím tomu, že paní po narození dcery v průběhu jejího růstu nepoznala, že otcem je někdo jiný. Polovina genetické informace se nedá jen tak přehlédnout , zvláště když červíček hlodal. Zeny poznají daleko větší prkotiny .To že to nechtěla vidět ji neomlouvá.Ještě taková ironická poznámka, kolikrát během 13 let slyšela dcera ty jsi celý táta, nebo tohle má ta holka po tobě ( mluvím o manželovi) . Když se to dnes tomu pánovi přehraje musí mu z toho být hoooodně fajn já bych zvracel ale jsem asi slaboch.Jak je to..... jak si kdo ustele.... nebo tak dlouho se chodí se džbánem.....Moudři byli naši předkové.