Anna se několik let po rozvodu znovu zamilovala a vypadalo to, že bude šťastná. S Michalem chodila dlouhých šest let, než zjistila, jaká je vlastně realita, která ji velmi ranila...
Pátým rokem jsem prožívala s Michalem víkendový vztah. Jeden týden jezdil on za mnou, druhý já za ním. Pracovala jsem v oděvním ateliéru a práce mě moc bavila. Když majitelka vážně onemocněla, nabídla mi ateliér se třemi zaměstnanci k odkoupení.
Bohužel jsem neměla celou částku, kterou požadovala, tak jsem si řekla, že požádám Michala o půjčku. Věděla jsem, že má slušný plat, a navíc dělá přesčasy. „Představ si ty starosti s chodem firmy, se zaměstnanci, s papírováním, a co když přestaneš prosperovat?“ odmítl mi s těmito argumenty půjčit.
Laura Poláková
6. srpna 2019
Po čase jsem mu navrhla, že bych se mohla k němu přestěhovat a zřídit si živnost u něho ve městě. Chtěla jsem s ním zkrátka žít. „Pronájmy k podnikání tu nejsou zrovna nejlevnější a s tím bydlením ještě počkáme, dcera ke mně jezdí občas ze školy na víkendy, až dodělá vysokou, můžeme o tom uvažovat,“ zchladil mě Michal.
Bylo mi do pláče. Naše víkendová láska pokračovala zhruba další rok, když mi oznámil, že jeho matka vážně onemocněla a on se bude muset o ni starat. Začali jsme se vídat méně, jen každý druhý víkend a vždycky jen u mě. Ocenila jsem, že se jako syn chová vzorně, že ji nechce za žádnou cenu dát do ústavu.
Laura Poláková
23. srpna 2024
Jednou jsem se rozhodla, že za ním vyrazím naslepo, prostě jsem ho musela vidět. Chyběl mi. Natěšená jsem nasedla po práci do vlaku a vyrazila. Cestou přistoupila starší paní, kterou jsem znala od vidění, bydlela kousek od Michalova bytu. „Kampak, za kamarádkou?“ začala vyzvídat. Než jsem jí stačila odpovědět, že za Michalem, plynule pokračovala: „Vy jste se stejně k němu více hodila. Ta jeho nová je pěkně namyšlená, ani nepozdraví.“
Jako by do mě uhodil blesk. Takže Michal někoho má, sevřelo se mi při tom pomyšlení srdce. Stihla jsem se ještě dozvědět, že se v týdnu prochází s čerstvě rozvedenou a zmalovanou paničkou a o víkendu jezdí za sestrou pomáhat jí na stavbu domu… „A co jeho matka? Prý je vážně nemocná,“ zeptala jsem se. „Maminka mu před třemi lety zemřela, to nevíte?“ šokovala mě. Odpověděla jsem, že jsem na to zapomněla.
Laura Poláková
1. srpna 2019
Byla jsem ráda, když vlak dojel do stanice. Vydala jsem se opačným směrem, než kam mířila známá z vlaku. Musela jsem to vydýchat. Když jsem za půl hodiny zvonila u Michalova bytu, byl z mé přítomnosti hodně překvapený.
Pozval mě sice dál, ale byl očividně nervózní. Nějak jsme nemohli najít společnou řeč, já byla z těch zpráv natolik konsternovaná, že jsem neměla sílu nic probírat. Brzy jsem se zvedla s tím, že ještě večer něco mám. Ani mě nepřemlouval. To pro mě byla konečná.
Laura Poláková
30. července 2019
Za pár dní volal, ale já mu telefon nevzala. Pak už se nikdy neozval. Náš vztah prostě vyšuměl. Po nějaké době jsem se od jedné známé, která s Michalem kdysi pracovala, dozvěděla, že se na inzerát seznámil s nějakou ženou ze středních Čech. Společně si tam prý koupili domek. Polabí, to byl vždycky jeho sen, vzpomněla jsem si.
Došlo mi, že se přes týden scházel s onou namyšlenou fiflenou, každý druhý víkend byl u mě a ten první trávil randěním se současnou přítelkyní. Musela jsem uznat, že to měl docela dobře vymyšlené. Podváděné jsme nakonec byly hned tři najednou, pěkně nás vodil za nos! S tak křivým chlapem jsem se v životě nesetkala.