Průduškové astma neboli asthma bronchiale je velmi časté onemocnění. V České republice jím trpí více než 800 tisíc lidí. Pokud jsou v péči lékaře, může naprostá většina z nich žít v pohodě, bez větších potíží s dýcháním. Jenže zhruba třetina o své nemoci vůbec neví a riskuje tak velké pozdější problémy, v krajním případě i smrt.
Příčinou astmatu jsou vedle genetických dispozic především vlivy životního prostředí. V ovzduší je vedle běžných alergenů, jako jsou prach, peří, pyly, roztoči, zvířecí alergeny a plísně, stále víc chemických látek.
Dýchací cesty nám také dráždí tabákový kouř, který se u nás stále nedaří vykázat z restaurací. Výsledkem je stoupající nemocnost – u dětí se za deset let vyšplhala zhruba ze tří na téměř devět procent. Lékařům se až na výjimky – obtížně léčitelným astmatem vyžadujícím intenzivní péči trpí asi desetina nemocných – daří tuto nemoc dobře zvládat. Potíž je, že odhady mluví o 800 tisíc nemocných, k lékařům jich ovšem chodí jen půl milionu. O své nemoci totiž mnozí nevědí a přičítají své potíže jiným vlivům, například netrénovanosti nebo stáří.
Rizikem je alergická rýma Ostražitější byste měli být v případě, že trpíte alergickou rýmou – riziko vzniku astmatu je u vás o 60 až 80 procent vyšší než u zdravých lidí. Alespoň občas byste si měli nechat u lékaře nechat zkontrolovat plicní funkce. Možným projevem nemoci bývá záchvat dusivého, dráždivého kašle. Může se objevit kdykoliv, klidně v noci nebo po námaze – rozkašle vás prudká změna teploty vzduchu stejně tak jako větší rozčilení, stres či fyzická zátěž.
„Doporučuji neváhat a navštívit lékaře odbornosti alergologie a klinická imunologie – ten potvrdí původ obtíží a nasadí vhodné léky,“ říká doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. z Centra alergologie a klinické imunologie pražské Nemocnice Na Homolce. Mějte přitom na paměti, že astma se může objevit v každém věku, a to i když jste předtím nikdy netrpěli žádnými obtížemi.
Vyhněte se kouření Prvním krokem v léčbě je změna životního stylu. Zajímavé je, že změnu životního stylu, případně prostředí doporučoval už autor první významné práce o astmatu – rabín Moses Maimonides – ve dvanáctém století. Ten také nemocným radil hojně konzumovat kuřecí polévku. Tou se sice dnes už neléčíme – i když studie ve Spojených státech ukázaly, že kuřecí vývar má opravdu některé protizánětlivé účinky – změna životního stylu je alfou a omegou léčby i dnes. Lidé trpící astmatem by především neměli kouřit, protože kuřáctví prokazatelně zvyšuje reaktivitu dýchacích cest.
Nebojte se kortikoidů U astmatu se používají dvě základní skupiny léčiv. Takzvané záchranné léky (beta-mimetika) se inhalují při akutním astmatickém záchvatu pomocí inhalátoru. Účinkují opravdu rychle – už za několik minut dojde k výrazné úlevě. U lidí, kteří trpí těžší formou astmatu (záchvaty se u nich objeví i několikrát týdně) lékaři předepisují takzvané protizánětlivé preventivní léky, které se buď inhalují, anebo vdechují ve formě prášku.
Bohužel se o těchto lécích, jde o hormony kůry nadledvin – kortikoidy, rozšířila spousta nepravd týkajících se jejich údajné nebezpečnosti. I proto se jim i někteří astmatici vyhýbají a bezdůvodně si tak zhoršují zdravotní stav. „Mohu odpovědně prohlásit, že pokud jsou tyto léky užívány a dávkovány tak, jak je doporučeno, nemají žádné závažné negativní systémové účinky,“ zdůrazňuje docent Petrů.
ČTĚTE TAKÉ:
Masturbace je ekologická, příjemná a zdravá!