Těžko rozhodnout, zda Roger Cimmunig, majitel jedné australské pohřební služby, patří k zarytým ochráncům životního prostředí, či pouze vycítil obchodní příležitost. Faktem však je, že jeho nápad poskytovat poslední službu zesnulému co nejlevněji, nejefektivněji a bez hrubého zásahu do přírody se u úřadů setkal s kladnou odezvou.
Příslušné úřady mu totiž povolily, aby přeměnil dosavadní koňský výběh poblíž Melbourne v dosud nevídaný takzvaný vertikální hřbitov, na němž budou nebožtíci spočívat ve stoje v plastikových pytlích, které stejně jako jejich obsah podlehnou v příslušné době celkovému biologickému rozkladu.
Průkopnický pohřebník zdejším orgánům státní správy přislíbil, že po vyčerpání kapacity 30 tisíc uložených těl, jejichž netradiční hroby neponesou žádné označení, vrátí celý pozemek jeho původnímu účelu. Realizace jeho plánu se pochopitelně setkala nejen se souhlasem zainteresovaných, ale vyvolala rovněž prudkou vlnu odporu potencionálních klientů i jejich nejbližších. Veškeré jejich námitky však Roger Cimmunig smetl ze stolu značně cynickým výrokem: "Není přece žádný velký rozdíl mezi tím, zda ležíš, sedíš nebo stojíš. Stejně jsi mrtvý." (Plus)