Právě dnes, tedy ve čtvrtek 1. srpna 2024, publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii pojmenovanou „Comet Olbers over Kunetice Castle“ (Kometa Olbers za hradem Kunětická hora), jejímž autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Na snímku je zachycena periodická kometa 13P/Olbers za známým východočeským hradem Kunětická hora. Samotná kometa se vyjímá dvěma nápadnými ohony – modrým iontovým, zvlněným pod náporem slunečního větru, a bílým prachovým. Kometu 13P/Olbers, kterou na snímku vidíte, objevil 6. března 1815 známý německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers (1758–1840).
Fotografie vznikla na světelný 200mm teleobjektiv a citlivý fotoaparát Canon Ra na předem vypočteném místě v noci z 28. na 29. července 2024 na západním okraji obce Kunětice, odkud se hrad nachází zhruba 1,4 kilometru daleko, a kometa se té noci jevila přímo za ním. Hrad je přitom kromě bezpečnostního osvětlení nasvícen jen slabým světlem vycházejícího Měsíce.
Co je Astronomický snímek dne NASA?
Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD, je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Univerzity v Marylandu) a prof. Robert Nemiroff (z Michiganské technologické univerzity), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně. Více informací najdete na stránce České astronomické společnosti.
Samotné focení bylo dílem velkého štěstí i připravenosti. „V neděli 28. července přešla přes české území studená fronta, která výrazně pročistila ovzduší, díky čemuž bylo možné se pokusit vyfotografovat kometu za hradem i přesto, že hrad leží mezi dvěma velmi silnými oblastmi světelného znečištění – Pardubicemi a Hradcem Králové. Kometa se toho dne promítala do koridoru mezi tyto dva světelné ‘hřiby‘ do tmavší části oblohy,” popisuje Petr Horálek, autor snímku.
Proces vzniku mu přitom komplikovala rosa a velké množství komárů. „Snímek není ‘jednocvak‘, ale série po sobě zaznamenaných snímků matematicky seskládaných na sebe tak, aby bylo možné potlačit nežádoucí digitální šum, a odhalit tak jemné struktury v ohonu komety,“ doplňuje Horálek.
Kunětická hora, rekonstruovaný hrad na Pardubicku z 15. století, je přitom
častým cílem turistů pro pozorování noční oblohy, ale i fotografů snažících se hrad
zaznamenat s nějakým zajímavým astronomickým jevem.
Sám Petr Horálek už zde zažil i fotografoval nejednu astronomickou událost. „Jako členové astronomického kroužku pardubické hvězdárny jsme zde s přáteli pozorovali například zatmění Slunce 31. května 2003 nebo vzácný přechod Venuše před Sluncem 6. června 2012,“ vzpomíná Horálek, který je zároveň rodák z Pardubic, a k hradu má tedy blízký vztah. Spolu s Josefem Kujalem z Astronomické společnosti v Hradci Králové nebo
Liborem Hašplem (oba rovněž v minulosti oceněni Astronomickým snímkem dne
NASA) často fotografují východ nebo západ Měsíce za hradem. „Snímků hradu
s astronomickým jevem už jsme zde zaznamenali mnoho, já dokonce i kometu
NEOWISE z roku 2020. Ale toto je poprvé, kdy se Kunětická hora dostala do výběru
Astronomického snímku dne NASA,“ uzavírá Horálek.
Kometu můžete pozorovat ještě v následujících dnech, od Země se ale už vzdaluje. Ke Slunci se vrací jednou za přibližně 70 let, znovu se jí tedy pozorovatelé dočkají až v roce 2094.
Kometa se už od Země vzdaluje a slábne. Relativně snadno pozorovatelná bude ale v následujících ještě zhruba dvou týdnech, kdy se dá před 23. hodinou vyhledat nízko nad západním až severozápadním obzorem v souhvězdí Velké medvědice (od 12. srpna v souhvězdí Vlasů Bereniky). Na tmavé obloze daleko od měst by ji pozorovatelé měli najít jako slabou skvrnku v malém dalekohledu, k jejímu vyhledání je však nezbytná mapka.