BÁRA (45): Byla jsem příliš silná a samostatná, partner mě proto opustil

14. 9. 2021
Foto: iStock
BÁRA (45): Byla jsem příliš silná a samostatná, partner mě proto opustil | Foto: iStock
Bára to neměla v životě lehké, možná právě proto je tak samostatná, soběstačná a silná. Dokáže se postarat o sebe, své děti i domácnost a zvládá i svoji malou firmu. Ne každý muž však „unese“ silnou ženu…

Nejsem žádná vysoká manažerka z nadnárodního korporátu či právnička z renomované advokátní kanceláře, jsem docela obyčejná živnostnice, která provozuje malou úklidovou firmu, a také máma dvou dospívajících holek. Dcery jsem vychovala sama, přítel mě opustil po porodu druhé dcerky, která se narodila s rozštěpem patra.

Byla jsem tehdy na všechno sama, hodně mi pomohla přítelova maminka, která už bohužel není mezi námi. Zemřela, když byly mladší dcerce tři roky, často na ni vzpomínám. Moji rodiče zemřeli velmi brzy, oba měli rakovinu, kterou jsem žel bohu „zdědila“ i já.

Měsíc po smrti přítelovy maminky mi diagnostikovali zhoubné změny na děložním čípku, vše bylo hrozně rychlé. Přišla jsem nejen o čípek, ale i o dělohu. Na vše se ale přišlo včas, prevence jsem nezanedbávala, a tak naštěstí nebyla nutná další léčba.

Naprosto nevím, co bych dělala, kdo by holčičky během léčby hlídal. Když jsem byla v nemocnici a v rekonvalescenci, vypomohla kamarádka a její invalidní maminka, nikdy jim tu pomoc nezapomenu!

Hojila jsem se naštěstí rychle a během bezesných nocí – a že jich bylo – přemýšlela, co s životem dál. Žila jsem od výplaty k výplatě, alimenty jsem viděla připsané na účtu jen občas. Má tehdejší práce prodavačky byla špatně placená, náročná a časově nešla moc dohromady s malými dětmi, z nichž jedno potřebuje o něco více péče než zdravé děti.

V té době hledali u nás v bytovém družstvu někoho, kdo by uklízel dům. Pár týdnů po operaci sice nebylo úplně optimální, abych přivýdělek vzala, ale bylo to pro mě velmi výhodné – finančně i logisticky. Asi jsem blázen, ale úklid mě bavil a nájemníci obou vchodů našeho domu byli spokojení, vyšla jsem družstvo levněji než firma a uklízela jsem pečlivě.

Po čase mě oslovilo i několik vlastníků bytů, kteří chtěli s úklidem vypomoci. Tehdy jsem se rozhodla riskovat a založila jsem si živnost, oslovila další bytová družstva v okolí a dala výpověď v práci.

Nyní je to už víc než deset let, co uklízím. Není to nenáročná práce, ale vydělávám slušně, na úklid už nejsem sama a čas v práci si z velké části řídím dle svých potřeb. Doplatila jsem byt, koupila si auto, s dcerami jezdíme každý rok k moři, něco málo jsem si i našetřila.

K úplné spokojnosti mi chyběl už jen spolehlivý a hodný chlap, který by mě i holky měl rád. Nehledala jsem však údržbáře, opraváře, taxikáře a nosiče nákupů s naditou peněženkou, jako některé ženy, vše jsem si uměla udělat a zařídit sama. Hledala jsem zkrátka partnera.

Po dvou nevyvedených vztazích, které skončily hned v počátku, jsem potkala Jakuba. Kuba byl o dva roky mladší, rozvedený a bezdětný. Vlastní děti mít nemohl, což bylo v mé situaci vlastně výhoda. Jakub mě měl rád a oblíbil si i mé dcery, konečně jsem měla pocit, že mi život definitivně ukázal svou vlídnější tvář.

Snažila jsem se a starala, jak jen jsem mohla, jenže jsem časem pochopila, že možná právě to byla ta největší chyba. Byla jsem schopná sama vymalovat, smontovat kuchyň, vyčistit odpady v koupelně, opravit těsnění u vany, do toho vydělávat, učit se s dcerkami.

Nikdy jsem si na nic nestěžovala, to nemám ráda, fňukání a remcání v životě k ničemu není. Jen vás ještě víc otráví a zdeptá. Problémy jsem brala, jak přicházely, a obvykle je ihned nějak řešila. Jakuba jsem svým přístupem k životu nejprve naprosto uhranula. „Uhranutí“ však netrvalo věčně.

Každý opravdový chlap chce o ženu aspoň trochu pečovat, jinak se brzy necítí jako chlap – alespoň tak mi to Jakub vysvětlil, když se ode mě stěhoval zpět do svého bytu. „Barčo, já se u vás cítím prostě navíc, u vás všechno funguje úplně samo, jako na drátkách. Holky si plní své povinnosti, ty zase své, všechno má své místo a čas. Všechno umíš opravit, přineseš domů peníze, a navíc doma vytvoříš i pohodu. Mám pocit, že jsem jen trubec v úle,“ vysvětloval mi přítel.

Jsem prý úžasná a silná žena, ale pro něj zkrátka až moc, cítí se vedle mě jako děcko a údajně je to také důvod, proč nám to přestalo v posledních týdnech fungovat v intimním životě. Jakub se odstěhoval, ale stále se vídáme, voláme si – pořád se máme rádi. Přítel nyní řeší, co se vztahem dál, potřebuje si utřídit myšlenky. Má rád nejen mě, ale i holky, no a já pochopitelně přemýšlím nad sebou.

S Kubou bych chtěla žít i zestárnout, je to moc hodný a férový chlap. Jen nevím, zda by se vše opravdu trvale zlepšilo, kdybych se začala chovat jinak. Přijde mi, že se celý problém vlastně netočí kolem mě, ale okolo přítelova nalomeného sebevědomí, a to, že se já budu chovat jinak, mu nakonec stejně nepomůže.

Navíc není přítel příliš vůbec zručný a také má úplně jiné tempo práce (to mu ale nedávám nijak „sežrat“!). Co on dělá dva dny, mám hotové za hodinu. Přiznám se, že se mi nechce v tomto směru měnit, ale také je pro mě těžké říct příteli, zda by se i on nemohl zamyslet nad sebou. Nemyslím nad tím, co a jak dělá, to vůbec ne, ale nad tím, jak moc sobě samotnému věří, jak moc si sám sebe cení a do jaké míry se má rád.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Tři dny před a po úplňku budete háklivější a přecitlivělí. Úplněk nastane již v úterý, proto buďte opatrní na všechno, co se kolem vás děje. Ať už se jedná o milostné či finanční problémy,…