Bože stůj při mně, až jednou půjdu údolím stínů .
R.A.K.O.V.I.N.A
Bože stůj při mně ,až jednou půjdu údolím stínů
.
Rozsudek smrti
!
Ti včera přečetla
!
Madam
v bílém plášti
!
Koktáš pár
dotazů
Ze strachem,
a záští
!
Kolik že času
Ještě Ti zbývá
!
Cítíš ten její
Soucitný pohled
!
Její slova
!
Dovedně skrytá
Za lékařský um
!
Jako časovaná
bomba tiká
!
Někde
v Tvém těle
.!
RAKOVINA
!!!
Za pár týdnů
Udělá BUM
.!!!
Budíček v šest
!
Se jen těžko
může snést
!
Sestřičky v bílém
pokoji
!
Každá je hezká
Kdybys byl zdravý
!
Snad Ti i postojí
Teď jsou jak
upíři
!
S úsměvem na líci
Z unavené ruky
K Tvému tělu patřící
Si berou trochu krve
vařící
!
Snad
od horečky
Máš ten ruměnec
na tváři
Na vizitě,
se lékaři
moc příjemně
netváří
Den za dnem
ubíhá
Na návštěvu
přichází
Tvá dívka
rozmilá
Konejšivě se
na Tebe podívá
A ty se klidně
usmíváš
Upřímně
Bodejň by ne
Komu by prospěla
Tvář jako z kamene
!
Ten úsměv
Jsi přece celé dny
trénoval
Jinak bys teď neobstál
!
Jen kvůli Ní
Polykáš svůj žal
!
Srdce bolí touhou
Ona je s Tebou
Jen chvíli pouhou
Máš ji strašně rád
Až odejde
Tvůj žal se změní
V srdceryvný
Vodopád
Ráno ,raníčko
Vychází
sluníčko
Ty ho však
nevidíš
!
Dech zrychlený
Na čele pot
studený
!
V žilách morfium
a jiné sračky
!
Smrt si už dělá
na Tobě svoje
značky
Bojuješ o život
!
Krutý boj
!
Nemůžeš dýchat
!
Máš strach
!
A smrt říká
Pojď se mnou! Pojď
Vzdáváš ten boj
Vidíš světýlek roj
Světlo tisíců
sluncí
A tunel dlouhý
Tě k nim pustí
Dohrál Jsi
svou roli
ČLOVĚČE
Jako v bitevním poli
!
Vždycky věrná
!
Neústupná
!
Taková je
RAKOVINA
!!!
Nepoddajná
!
Neúplatná
!
Říkáme jí
RAKOVINA
!!!
Nesmrtelná
!
Těžko léčitelná
!
To je prostě
RAKOVINA
!!!
Pořád stejná
!
Všude vlezlá
!
Ta zkurvená
!
RAKOVINA
!!!
( Tohle s velkou úctou věnuji všem lidem,kteří bojují s touto nemocí
....)
Autor:Daimon Terr
include("./povidky/hlas.htm");="" mysql_connect("localhost","dama","kncag3k");="" include("./nazor.php");=""?>