Jsem typický Lev, a když se urazím, odejdu trucovat a lížu si rány. Neexistuje u mne nic nerovného, říkám pravdu a buď ji někdo snese a chce slyšet, nebo ne. Lvi dělí svůj svět na lidi, kteří je mají rádi, nebo ty druhé, co je nesnášejí.
"Bez omezení" Štefana Margity
" Jsem typický Lev, a když se urazím, odejdu trucovat a lížu si rány.
Neexistuje u mne nic nerovného, říkám pravdu a buď ji někdo snese a chce
slyšet, nebo ne. Lvi dělí svůj svět na lidi, kteří je mají rádi, nebo
ty druhé, co je nesnášejí. Snad až příliš černobílé vidění, ale na
druhou stranu mi to připadá čisté, jako řez nožem. Rázná gilotina. Jsem
pověrčivý a nesnáším střední cesty. Život podle rčení zlatá střední
cesta - pro mne není způsob existence! Nejlepší široká životní dálnice,
co vede samozřejmě dopředu, nemá žádné mantinely, hranice, je neomezená.
Vyložil jsem si I-Ňing na svoji knihu a vyšlo heslo Bez omezení. Vyložil
jsem si ještě na úspěch té připravované věci a " bez omezení"
vyšlo ještě jednou. Rozesmálo mne to. Ano, mám rád neomezené a neomezující
věci.
Žiju dvacet let na operních jevištích a zvlášň první sezóny se mi zdála
pěvecká profese stejně záhadná jako malby dávné fresky. Nevíš vlastně
vůbec, jak se ty nádherné barvy do tónů hlasů namíchaly.....Postupem času
si ale každý zpěvák přichází na " své věci" a sestavuje si své
vlastní desetaro. Myslím, že dnes už vím, jaké platí pro lyrického
tenora." /Štefan Margita, Michaela Zindelová, Bez omezení/
Toto je úryvek z nové knihy operního pěvce
Štefana Margity a novinářky Michaely
Zindelové. Kniha vyšla v nakladatelství Hart a pokřtít ji přišli do pražské
restaurace La Fabrique manželka Štefana Margity zpěvačka Hanka Zagorová a
Ivan Rössler, šéf zábavy televizní
stanice Nova, který pro tandem Zagorová-Margita vymyslel zábavný
pořad Hogo Fogo. Kniha je ohlédnutím za dvacetiletou operní dráhou, kdy
Margita, dnes už známá pěvecká osobnost - je stálým hostem českých, ale
hlavně zahraničních operních scén - hodnotí jednotlivá období své kariéry.
Mluví bez obalu o svých rozhodnutích, emocích a vztazích, především ke
své manželce Hance, se kterou tvoří, což je na první pohled hned zřejmé,
harmonický pár.
A proč vydává knihu memoárů v pouhých pětačtyřiceti letech, na to sám
ve své knize odpovídá : " Podle mne má knížka memoárů smysl,
pokud vychází v době, když je člověk na výsluní, a já takovou situaci
využívám. Nebojím se vyjádřit názory, nejsem ještě omletý kamínek v
potoku života. Žiju dvacet let na operních jevištích, a mám knížku, připadá
vám to brzy? Na takovou věc ovšem žádné směrnice neplatí."
Štefan Margita, stejně jako jeho žena Hanka Zagorová, je velice milý člověk, o
tom svědčí i jeho věnování našemu časopisu, tedy i vám, milé čtenářky.
Autor: Dana Švigová