Biokuře

13. července 2010 13:00

Rozdíl mezi běžnou a bio zeleninou či ovocem tkví v tom, že je vypěstována bez použití chemie. Jak je tomu ale v případě masa, například drůbežího? Co jej povyšuje na potravinu s přívlastkem bio?

Odpověď se skrývá v samotném způsobu chovu zvířat, který se od toho běžného, konvenčního, liší v mnoha podstatných bodech. Naši předkové dobře věděli, že pokud chtějí, aby jejich kráva poskytovala kvalitní a velké množství mléka, musí být sama zdravá a vést plnohodnotný život.

Krávy, ovce, kozy, ale i slepice tak měly volný výběh a veškerá jejich strava byla přírodního původu (z velké části pastva) bez obsahu stop pesticidů.

Jejich organismus nebyl během celého jejich života zatěžován podáváním geneticky modifikovaných organismů, hormonů podporujících jejich růst či pravidelnými dávkami antibiotik.

Spokojené zvíře, náš cíl

Dnes takovému stavu, kdy zvíře na farmě žije způsobem, který je mu vlastní, říkáme welfare. A právě tato hodnota je základním předpokladem kvalitního a úspěšného chovu hospodářských zvířat, tedy i kuřat na biofarmách.

Zajištění dobré pohody zvířat je jasně definováno právními předpisy o ekologickém zemědělství, v Evropské unii Nařízením rady (ES) č. 834/2007 a Nařízením komise (ES) č. 889/2008, v České republice zákonem č. 242/2000 Sb. Jejich neplnění může mít dopad i na vyplácení zemědělských dotací. Ekologicky hospodařící farmy jsou také nejméně jednou za rok podrobeny důkladné kontrole ohledně dodržování zákona o ekologickém zemědělství.

K tomu se provádějí další namátkové kontroly. Ekologická krmiva neobsahují stimulátory růstu nebo užitkovosti. Ekologičtí zemědělci a veterinární lékaři používají především přírodní prostředky a doplňkové veterinární léčebné postupy. Pokud už musejí být použity syntetické prostředky, platí pro ně dvojnásobná ochranná lhůta.

Pohybem ke zdraví

Kuřata na biofarmách mají oproti těm v konvenčních chovech jednu výhodu, a to možnost volného výběhu (navíc na čerstvém vzduchu). Přístup ven, na pastviny, mají na ekofarmách kuřata i v zimním období. Díky tomu je jejich maso pevnější. Větší míra fyzické aktivity také pomáhá eliminovat obsah tuku, škodlivých nasycených mastných kyselin a vody ve svalové tkáni těchto ekologicky chovaných zvířat.

Dalším nezanedbatelným faktorem určujícím kvalitu svalové tkáně biokuřat je délka jejich života. Normální kuřata žijí přibližně 35 dnů. Délka života kuřat na ekofarmách je spíš okolo 8o dní, což je doba, během které se mohou přirozeně mnohem lépe vyvinout.

V běžném, konvenčním, chovu je totiž mnohdy dávána přednost vysoké produktivitě při zachování nízkých nákladů. Důsledkem toho žijí zvířata velmi často ve stísněných prostorách, nemají možnost výběhu, krmena jsou směsmi obsahujícími geneticky modifikované suroviny, antibiotika, barviva, hormony podporující rychlejší růst atd. Všechny tyto látky se v tkáních zvířat ve zdánlivě nepatrné míře usazují po celý život a u člověka pak může jejich nahromadění způsobit řadu zdravotních komplikací.

Milujeme kuřecí

Kuřecí maso patří dlouhodobě k nejoblíbenějším druhům masa na světě. V současné době ho spořádá průměrný občan České republiky za jeden rok kolem 25 kg. Oproti dřívějším letům došlo k významnému zvýšení konzumace kuřecího masa na úkor masa hovězího i vepřového.

Ze zdravotního hlediska je to posun pozitivní. Kuřecí maso totiž obsahuje řadu důležitých minerálních látek, stopových prvků a vitaminů. Nejvíce zastoupené jsou draslík, fosfor, síra, chlor, sodík a menší množství hořčíku a vápníku. Kuřecí svalovina obsahuje nižší množství železa a zinku než maso červené. Celkově v něm převažují spíše „kyselotvorné“ prvky. Proto je důležité kombinovat jej nejlépe se zeleninou a bramborami, které působí „zásaditě“.

Z vitaminů stojí za zmínění vyšší obsah vitaminů skupiny B. Přispívá k vyvážené stravě a vedle své dobré chuti a univerzálnosti v kuchyni je jeho hlavní bonus v tom, že je bohatým zdrojem hodnotných bílkovin. Běžné kuřecí maso však obsahuje zbytky mnoha nežádoucích látek – pesticidy, hormony, antibiotika apod.

Pokud je ale v biokvalitě, vyznačuje se nejen lepší chutí, ale také vyšší výživovou hodnotou. Jako důležitý a bohatý zdroj bílkovin by nemělo chybět hlavně v jídelníčku dětí a těch, kteří chtějí omezit svůj energetický příjem (biokuřecí vykazuje nejnižší energetickou hodnotu ze všech mas). Kuřecí maso má jemná svalová vlákna, která nejsou prostoupena kolagenem. Díky tomu se snadno kulinářsky zpracovává a ze všech druhů mas je nejlépe stravitelné. Největším přínosem biokuřecího a biopotravin obecně je totiž zdraví těch, kteří je konzumují.

Biopotraviny totiž berou ohled i na to, že děti konzumují více potravin v porovnání na kilogram lidské váhy než dospělí. Přitom jsou daleko citlivější ke škodlivým účinkům například pesticidů, protože jejich orgány, imunitní a nervový systém jsou ještě ve vývoji. S trochou nadsázky můžeme říci, že biokuře je proto vítanou prevencí nejrůznějších nemocí, například alergií, nervových poruch, nesoustředěnosti a civilizačních chorob obecně.

Dalším z bonusů biokuřecího je, že není křehčené, a není tedy dopováno přídatnými látkami vylepšujícími jeho váhu, chuť, šťavnatost či křehkost (jedná se hlavně o glutamáty, dextrózu, stabilizátory, „éčka“ apod.). Biodrůbeži se do krmiva zásadně nepřidávají ani žádná syntetická barviva (například pro barvu skořápky).