BLANKA (45): V práci jsem zažila sexuální obtěžování. Mám to řešit?

To je zvláštní. Kdyby mě kamarádka zahrnula takovou informací, tak ji poradím, ať mlčí dalších deset let. Buď řešit ihned, nebo nic.

farah.farah: nemám nic proti, co navrhuješ jako řešení, ale je pořád nutné si uvědomit, že ona to chce vytahovat po 10ti letech! To se nestalo před týdnem, před měsícem...ale před celými deseti lety. A teď najednou z toho chce dělat "kauzu".

Elynor: no taky mne to napadlo že je to divné že to nezvládla když je taková úspěšná, ale pak jsem si uvědomila, že práce a soukromí jsou dvě naprosto rozdílné věci.spousta lidí je velice úspěšných v práci a přitom na vztahové rovině jsou bezradní neschopní či jinak nedospělí. Paná může být klidně tento typ, umí řešit věci co jsou neosobní = práce, ale nezvládá správně řešit věci osobní=pokus o znásilnění. To ve skutečnosti není nic neobvyklého.

lebahu: tak spousta žen to ze strachu nenahlásí, to je bohužel obvyklé za to ji nelze soudit. Ono se to jiak říká když se vám to nikdy nestalo a jinak když ano.

Elísek: nemám pocit že ji tu nkdo vyloženě odsuzuje, a na rovinu myslím že vy ssi do ní příliš promítáte své trauma. Tady jde o realitu toho že nemůže nic dokázat, a zda tedy v takové situaci má smysl vůbec věc vytahovat, když to nejde ničím doložit. Někdo jí uvěří někdo si bude myslet že se mu mstí kvůli něčemu v práci.........to jaký bude výsledek je nejisté. Ano osuhlasím s tím, že oběť má právo hovořit o tom co se jí stalo a né to tutlat otázkou ale je jestli je opravdu dobrý nápad tohle z ničeho nic oficielně oznámit v kanceláři všem kolegům. Protože jak bylo řečeno jinde ony jsou i ženy co schválně muže obviné ze znásilnění i když se nestalo aby se mu pomstily a proto vždy právo bude řešit prokazatelnost činu, která tu je nulová a stejně tak to budou řešit lidé okolo ní prostě ti co ji mají rádi jí uv+ří ti co mají více rády jeho uvěří jemu že si to vymyslela. Navíc vám fakt nepřipadá bizarní vůbec ta představa že to bude nějak oficielně oznaqmovat všem kolegyním? Mnohem logičtější by mi přišlo, pokud mají ještě nějakého vyššího nadřízeného si o tom s ním promluvit v soukromí. Koleginím to taky může samozřejmě říct ale nedělala bych z toho kauzu spíš bych o tom mluvila normálně během řeči prostě není to tabu je to něšco o čem mluvím ale také nic co nšjak někomu tlačím, jestli mi rozumíte. Také pokud bych chtěla "spravedlnost" poradila bych se s právníkem jestli je vůbec reálné že ji mohu dosáhnout, když nemám důkazy a je to jen slovo proti slovu...

Pokud z toho paní vyšla s modřinami, tak to není sexuální harašení, ale pokus o znásilnění. Tedy věc, která se řeší na policii a měla to hlásit hned. To je opravdu jako by si koledovala o pokračování, když to nehlásila a dál chodila do práce jako by se nechumelilo.

Článek vypadá, že je vymyšlený, ale i tak věřím, že se takové věci stávají. Těžko říct, jak by se člověk zachoval, kdyby se mu něco podobného přihodilo. Pokud to je kolektiv, kde je převaha chlapů, tak žena nemá moc šancí, že ji někdo podpoří. I kdyby věc oznámila, najde se dost lidí, pro které bude hysterka a potížistka.
Teď už je pozdě něco řešit, ale kvůli sobě měla vyhledat odbornou pomoc, aby se aspoň svěřila a ulevilo se jí.

Ono je málo uvěřitelné už to, že by osoba, co se 10 let drží na tak výhodném místě v nadnárodní firmě, že si myslí, jak je nepostradatelná, byla současně taková bezradná puťka. A neuměla jakéhokoli muže uzemnit. Určitě to musela udělat mnohokrát, jinak by tu pracovní pozici ani nezískala, natož udržela tolik let. V době před 10 lety byla krize, vysoká nezaměstnanost a boj o jakékoli jen trošku slušnější místo. Jestli tenkrát obstála a celé ty roky potom, není to typ ženy, která si nechá všecko líbit a ze všeho má trauma.

Také si myslím, že podobné věci se mají řešit ihned. Teď už nejsou žádné důkazy.

Elísek: pokud vím, nikdo jí neodsuzuje. Jen nikdo nechápe. proč chce něco takového řešit po 10 letech... měla modřiny, měla důkazy. Mohla šéfa totálně zničit jen tím, že by na to ukázala. nemusela by odcházet z práce, mohla ji mít pořád... mohla tedy s uspokojením říct, že ten prasák dostal to, co si zasloužil... teď?? Ano, teď si každej o ní bude myslet, že se jen mstí a jde jí o vyšší postavení ve společnosti (místo toho šéfa) a potřebuje se ho elegantně zbavit. nemyslete si - i ženský jsou svině. Co svět světem je, ženy falešně obviňují muže ze znásilnění a sexuálního obtěžování jen a pouze pro pomstu. brečící ženě každej uvěří, že byla znásilněna nebo sexuálně zneužita. vtip je v tom, že ten chlap se neubrání, když to není pravda a automaticky dostane nálepků úchyláka a prasáka. Takže madam má smůlu, kdyby tento příběh nebyl vymyšlen, že?? :)

A pokud bych pracovala ve firmě, kde se bagatelizuje sexuální násilí, kde oběť je ta, kdo je ten špatný, kde šéfa násilníka jen kryjou - na rovinu - kdo by v takové firmě chtěl pracovat? A zůstávat se slovy, že já nic špatného neudělala a nechat se šikanovat? To je opět to, co jsem psala už níže - jen to dává násilníkům moc. Jestliže jsem udělala maximum pro to, aby se taková situace řešila, a není vůle jí řešit, pak prostě odejdu. Nejsem onuce, která se sebou nechá vláčet. Jen kvůli iluzi nepostradatelnosti a pozici na "skvělém" místě.

Elísek: ale já jí neodsuzuji (a ani myslím většina diskutujících), jen si prostě myslím, že když vyleze po 10ti letech s takovou "kauzou" bude se každý ptát proč to vytahuje až teď? Čtěte sama, co píšete...že to nemohla tehdy nahlásit...že by jí vyhodili z práce, že by jí nikdo nevěřil...jak to proboha víte? A co tedy jako vám přijde jako řešení? Řešit to po 10ti letech? Píše, že měla "pár modřin"...měla naklusat k doktorovi a nechat si ty modřiny zadokumentovat a udat ho za sexuální násilí - pokus o znásilnění. A kdyby tedy z nějakého důvodu neudělala toto, měla jít za dalším nadřízeným a ukázat mu ty modřiny, říci mu, co jí ten dotyčný udělal. (i když ta policie by byla pochopitelně lepší řešení). Ale ona neudělala VŮBEC NIC! Ona to dokonce neřekla ani manželovi, kamarádce...nikomu. O co víc bude důvěryhodnější po 10ti letech než tehdy? A taková alibistická věta, že tím udáním chce ochránit případné další jeho oběti...kecy...kolik těch obětí mohlo za těch 10 let být? Plyne z toho poučení - taková věc se prostě musí řešit okamžitě. Automaticky předpokládat, že se útočníkovi nic nestane, že paní bude dehonestována a že jí vyhodí z práce, že je to tedy zbytečné to řešit, to je právě ten postoj, který takovým útočníkům dává sílu. Dokud se mu někdo nevzepře a nepostaví, nic ho nezastaví.

Jsou věci, které si má člověk pořešit sám. A tohle mezi ně patří. Co se pamatuju, už školním dětem se říká, že žalování není zrovna nejpěknější vlastnost, a žalobníčci nikdy nebyli "v kolektivu oblíbení". Taky co má člověk s takovouhle kauzou dělat - důkazy nejsou, svědci taky ne, je to slovo proti slovu a ještě k tomu 10 let staré. Nevěřím, že si někdo po 10 letech přesně pamatuje nějakou konkrétní událost, bezpečně ví, co kdo komu řekl, jak to řekl, co při tom udělal, a všechny detaily je schopen věrohodně odvyprávět. Většina lidí by nedokázala popsat ani nějakou událost z minulého týdne (včetně mě, pochopitelně, obvykle k dění kolem sebe nepřistupuji s tím, že to za 10 let zveřejním). Opravdu nezávidím tomu fiktivnímu nadřízenému, za kterým by s touhle historkou paní přišla a očekávala od něj nějaké osvobozující rozhodnutí, které učiní zadost spravedlnosti a svět bude rázem růžový. V jednom má nejspíš pravdu - skandál na pracovišti z toho bude. Ale nepřinese jí to nic, ani tu očekávanou úlevu ne. Z pozice fiktivní kolegyně bych si o tom celém myslela, že ona chce získat jeho pozici, myslí si, že "na to má", a že se rozhodla využít příležitosti a atmosféry ve společnosti (možná že jí to někdo poradil, třeba právě manžel) a to obvinění je čistě účelové. Jeho vyhodí, ona postoupí. Kdyby to nevyšlo, vždycky může jít jinam, a s aureolou mučednice. Každopádně bych tomuto podání, jak je popsáno v článku, neuvěřila. Což říkám zcela otevřeně, protože jsem se ve svém životě nesčetněkrát setkala s tím, že jestli někdo vědomě vylepšil události nebo vysloveně lhal ve snaze něco tím pro sebe získat, byly to téměř vždy ženy. Jen v jednom případě muž. Ale ten zato byl pořádný psychopat, a mělo to o to větší grády a nadělalo víc škody, to se musí uznat, jenže už je to mimo téma příběhu. Samozřejmě že pokud byl příběh pravdivý a dospěl do stadia modřin, měl být agresor potrestán a paní měla žádat spravedlnost. Ale hned na místě, a s těma modřinama, od toho máme příslušné instituce, sexuální násilí jest třeba nechat zadokumentovat lékařem, aby bylo co předložit při trestním řízení. Hned. Ne po 10 letech.

Mně jde spíš o to, že se tady odsuzuje žena, která nic špatného neuděla la a né ten dotyčný muž. Je úplně jedno jestli je to vymyšlený příběh. Kdybych přišla po mateřské do práce, byla bych ráda za každou práci a chápu i to, že tam zůstala, protože ta práce mohla být blízko jejího bydliště, mohla mít pracovní dobu, takovou jakou potřebovala a sehnat si hned takovou práci jinde byl nejspíš oříšek a navíc proč by ona měla odcházet, když nic zlého neudělala? Samozřejmě že po deseti letech, kdy má víc zkušeností, dítě odrostlé, ví, že by si mohla najít práci snadněji než dříve i jinde. To je ale nepodstatné, podstatné je to, proč se odsuzuje žena, co nic špatného neudělala? Když by to řekla, nikdo by ji neuvěřil a ještě by se ji vysmáli, šéf by to použil proti ní a radši by ji vyhodil.

Syda1949: souhlas...na vykonávání takové funkce a budování takové kariéry sebevědomí má a s takovým dotěrou si neumí poradit. A nechá se od něj 10 let prudit...divné ne? A i teď, kdy tvrdí, že by dobré místo sehnala, stejně napíše, že se bojí o práci. Na jednu stranu prezentuje sebevědomí o tom, jak je dobrá a za pár řádků to vyznívá zcela jinak. On to bude výcuc z prstu, jak už tu zaznělo.

aledost: nemá? Vždyť se o to ani nepokusila, tak jak to můžete říci?

Elísek: Desetileté dítě a dospělá žena, která má dostatek sebevědomí na vykonávání vysoké funkce v nadnárodní společnosti je docela velký rozdíl. To dítě kolikrát ani nechápe co se mu vlastně děje. Dospěla žena s takovým sebevědomím jako má Blanka by si s jedním chlapem měla umět poradit nebo že by měla takové ambice... a ne, není to o stavění se na stranu mužů. A vlastně mi v článku chybí jestli se za celou vůbec někomu svěřila, doma, kamarádce...

Mata69: Aby se oznámení na nevhodné chování pracovníků nezametlo pod koberec, muselo by být víc lidí, kteří by si stěžovali. Jeden jediný (jedna jediná) nemá šanci, bohužel. :-(

Mata69: Ne, nemyslím si, že je správný se nechat šikanovat, jen si myslím, že tahle situace nemá pro ženu řešení s dobrým koncem. Pokud má odvahu to nahlásit, tak stejně v očích některých bude divná a budou zkoumat, zda se o to sama nějak nepřičinila - vyzývavých chováním, oblečením atd. Myslím, že pak bude situace na pracovišti tak hustá, že stejně bude muset odejít. Takže se nedivím, proč to dost lidí tají a bojí se hnusné chování spolupracovníků oznámit.

aledost: a vám přijde lepší zůstat, nechat se šikanovat a prudit od šéfa, který by měl mít máslo na hlavě a bát se, že to práskne? Když už nemá odvahu to nahlásit, řešit to, tak pak už vůbec nerozumím tomu sebemrskačství a v té firmě zůstávat. A mít toho násilníka denně na očích.

Elísek: vy jste byla dítě...to je pochopitelné. Ale paní z příběhu byla dospělá ženská...no, možná bez sebevědomí. Ale měla po sobě modřiny, jak píše, to je docela pádný důkaz. A bránit se po 10ti letech, když konečně dostala odvahu? Nedostala jí, stejně pořád píše, že se bojí o místo. I když na jiném místě píše jak je pro firmu nepostradatelná. A 10 let se nechala od šéfa prudit...Já jí neodsuzuji, jen nevím co čeká, čeho dosáhne.

Elísek: Naprostý souhlas s tebou. Vůbec se nedivím, že někdo ze strachu nenahlásí násilnické chování. Většinou se to obrátí proti té ženě, zřejmě by musela ona odejít z práce, muži zůstávají. A i kdyby si práci udržela, tak stejně bude hodně lidí, kteří se budou dívat skrz prsty - stačí si přečíst některé příspěvky zde. :-/

Nevím no, tady je popsáno špatné chování muže a my místo toho, abychom odsoudili jeho odsuzujeme ženu. Já ji chápu, že se to bála říct, vrátila se po mateřské, bála se, že přijde o místo, měla nízké sebevědomí atp. Dnes, když už si věří a přemýšlí o tom, že by šla s pravdou ven, jít stejně nemůže, protože by ji všichni odsoudili. Proč to chce říct až teď? Protože si začala věřit. A proč by to měla říct? Protože on udělal něco špatného a měl by být za to potrestán. Bohužel jsme pořád ještě v té době, kdy za to bude potrestána žena (nevěří se jí nebo proč to řekla až teď?) Ono jde o to, že se s tím nemůže smířit a pořád na to musí myslet, jak se měla zachovat atp.
Můj případ, když mi bylo 10 let byla jsem sexuálně zneužita otčímem, v té době jsem nevěděla, co se stalo. Samozřejmě jsem nikomu nic neřekla a vytěsnila to z hlavy. Od 24 let na to musím myslet každý den, zdají se mi o tom sny a přemýšlím, co jsem měla udělat atp. Proto ji chápu, že to ještě po těch letech chce řešit.

já vím že je to výcuc inspirovaný právě onou kaouzou metoo, ale OK jako že tomu tedy vřím že tohle nějaká paní řeší, konec konců může to tak být. Tak za prvé rozumné by bývalo bylo oznámit to napadení ihned po tom co se stalo zvláště pokud měla i modřiny a bylo tedy zjevné, že si to nevymýšlí. Nevím jaká je z právního hlediska promlčecí lhůta na pokus o znásilnění. Pokud to chce češit soudně být jí poradím se s něšjakým právníkem jestli to má vůbec šanci. Také o tom měla říct manželovi, vzhledem k tomu že na dokonání nedošlo tak nebyl důvod stydět se mu to říct......No pokud jí nejde o právnísatisfakci a jde jí jen o coming out, tak po pravdě z toho jak je to napsané mám pocit že paní si to představuje nejlépe formou nějakého tiskového prohlášení což mi připadá legrační, to je možná přijatelné u celebrit v holy woodu ale pro ni to fungovat nebude. Otázou je, čeho tím chce skutečně docílit - to mi z toho úplně jasné není..........

Kdyby dotyčné dámě šlo o nějaký morální imperativ typu "aby to padouchovi neprošlo" - "aby ochránila jiné ženy" - "aby řekla světu pravdu" - nebo jiná ušlechtilá myšlenka, tak by to řešila okamžitě. Po mnoha letech, odhadem více než 10 let, už tomu nikdo neuvěří. Teď už je to buď pomsta nebo vydírání. Případně touha se zviditelnit a svézt se té na vlně vyvolané jinými ženami. A o co je potom dotyčná lepší? Jasně, jen ať to vybalí, ale upřímně - před takovou kolegyní bych si pak dávala sakra pozor na ústa a už se s ní nebavila radši ani o počasí, protože bych nevěděla, ve kterém okamžiku jí zas rupne v bedně a jme se opět něco poutavého sdělovat světu.

Teď bych to už neřešila . Řeší se to hned při prvním dotyku a pokud by to nepomohlo letěla by facka . Kdo mi dokáže , že jsem mu ji dala. Pokud by mi dělal naschvály . Klidně mezi čtyřma očima bych mu řekla co si o něm myslím , že je ubožák a pokud nepřestane tak vše pude ven .Tak dopadl švagr neuměl se bránit a jedna šikovná co uměla manipulovat s lidmi ho vyštípala z místa.Nakonec odešel.

Já myslím, že to měla fakt řešit už v tu dobu. Píše, že je pro firmu nepostradatelná, což jí jistým způsobem kryje záda (pokud to není jen její domněnka ta její nepostradatelnost). Mě přijde (a na celé té akci zrovna tak), že se to řeší po tak dlouhé době. A že se to nejspíš fakt zvrtlo. Třeba zrovna s tím Kevinem Spacey - nějakej hošík ho nařkne, že kdesi kdysi na nějaké party mu dělal návrhy a teď ho hnedka vyškrtnou z filmu, přetáčí scény...To je fakt na palici. Já si prostě myslím, že takové věci je potřeba řešit rovnou, jestliže teda hrdince z článku dělal šéf nemístné návrhy, ba dokonce se jí pokoušel i znásilnit?, měla to opravdu řešit rovnou a ne s ním dalších 10 let skoro jakoby nic pracovat.

Situaci měla řešit už když "šlo jen o zdánlivě nevinné doteky a řeči". V USA onoho pána jeho pověst předcházela a ty "zneužité" šly na schůzku do hotelového pokoje, takže není moc co řešit, Připomíná mi to pozvání na kafe či skleničku domů, to je, co svět světem stojí, bráno jako pozvánka do postele, i když to tak vůbec nemusí být myšleno. Poslouchala jsem debatu u Jílkové a podle oněch tří dam prezentujících kampaň by nikdo nesměl nikam, vždyť jen v autobuse se na jednoho neustále někdo tlačí.Jo a taky znám ženský co sami lezly někomu do postele, protože myslely že z toho budou mít nějaký bonus. Ženy přece umí pomocí sexu mužem krásně manipulovat.

A jo, pěknej příběh. Chápu redakci, že si na tomhle "honu na čarodějnice" musela přihřát polívčičku taky ;) "honu na čarodějnice" proto, protože se to vážně zvrhlo. Z opravdového upozornění, že jsou některé ženy tvrdě sexuálně obtěžovány, nuceny do sexu a znásilňovány se stalo to, že zničíte život někomu tvrzením "před 20 lety mi ten a ten ožralej v baru hrábnul na zadek. To, že jsme na mol byli všichni - včetně mě - už mluvit nebudu, ale způsobilo mi to nesnesitelný trauma do konce života."...