Foto: iStock

Foto: iStock

Protipovodňový systém Foto: https://cz.prefa.com/
Protipovodňové zábrany Foto: https://eur.vevor.com/
Protipovodňové dveře Foto: https://www.jap-jacina.cz/
Protipovodňový systém pro vstupní dveře Foto: https://cz.prefa.com/
7
Fotogalerie

Co dělat, když vás vytopí přívalová povodeň? První kroky, vysoušení domu a preventivní ochrana

Příroda je mocná čarodějka a bohužel stále častěji nám ukazuje svoji sílu. Přívalové povodně, zejména v posledních týdnech, trápí mnoho domácností. Hodiny plné obav, strachu a nepříjemných pocitů jsou v nejhorších případech nahrazeny bezmocí, únavou a smutkem, který se dostaví po záplávě. Jak se po této tragédii správně zachovat? Co bychom měli udělat jako první a jak se co nejlépe poprat se škodami na majetku a případně zdraví?

Krátký a vydatný déšť, jehož důsledkem je zvýšení hladiny vodních toků či jiných povrchových vod, je mezi lidmi znám jako blesková povodeň. V mnoha případech se na tuto tragédii můžeme předem připravit díky meteorologickým předpovědím. Často je však přívalová povodeň nemilým překvapením a její následky jsou hrozivé.

Co dělat v případě přívalové povodně?
Jak se chovat po povodni?
Jak vysušit dům po povodni?
Jak chránit dům před bleskovou povodní?

Co dělat v případě přívalové povodně?

Nejdůležitější je vyhledání bezpečného úkrytu. Snažte se ochránit sami sebe, ale také své blízké, sousedy a zvířata. Dobrým místem bude volný prostor někde na kopci nebo ve vyvýšené části obce. Pokud máte dostatek času, připravte se. Sbalte si vše potřebné (evakuační zavazadlo), pokuste se zabezpečit svůj majetek. Co nejvíce věcí se snažte přenést do vyššího patra domu, utěsněte dveře a okna. Použijte k tomu pytle s pískem, fólie, desky a ucpávky kanalizace.

Jakmile to bude možné, kontaktujte složky IZS. Využít můžete jednotné evropské číslo tísňového volání 112, nebo všem známá čísla 150, 155 a 158. Představte se, popište problém, co nejblíže určete místo a také časové rozmezí vzniku problému.

Víte, jak zní siréna pro varování obyvatel?

Její tón je kolísavý a trvá 140 sekund. Může znít až 3× po sobě, zhruba po 3 minutách. Po jejím zaznění uslyšíte přes rozhlas, mluvící sirény, vozidla integrovaného záchranného systému nebo i televizi konkrétní varování. Dozvíte se přesnou hrozbu a také to, co máte dělat.

Opatrně pomáhejte druhým lidem s evakuací, případně jim poskytněte první pomoc. Pokud je ve vaší blízkosti více lidí, rozdělte si úkoly. Někdo bude odvádět lidi na bezpečné místo, jiní jim budou dávat první pomoc a další budou navádět jednotky IZS.

Jak se chovat po povodni?

Ve chvíli, kdy se situace uklidní, opadne alespoň část vody a jednotky IZS dovolí, můžete se vrátit na svůj pozemek. Pohled na váš dům a zahradu vás jistě zabolí u srdce a vy se budete chtít co nejdříve vrátit domů. Jak tedy postupovat?

  • V každém případě dodržujte pokyny hasičů, policie a správních orgánů.
  • Dbejte na své zdraví. Každou otevřenou ránu si nechejte odborně ošetřit. Ve znečištěné vodě je mnoho bakterií a toxických látek. Důležitá je také hygiena v průběhu celé likvidace škod. Pravidelně používejte dezinfekční a chlorové prostředky. Po každém dni se snažte pracovní oblečení vyprat a ráno jít v čistém.
  • Vodu z domu odčerpejte co nejdříve. Nezkoušejte to ale dříve, než opadne všechna okolní voda (voda by se stále vracela a mohlo být dojít k narušení statiky domu)! Čerpadla vám půjčí hasiči nebo třeba místní samospráva. Přímo hasiči sami také s odčerpáním pomáhají. Můžete využít i služeb půjčoven, kde motorové kalové čerpadlo zapůjčují za cenu +-900 Kč/24 hodin. Zjistěte také výšku hladiny spodních vod. Vykopejte si do země sondu, která bude v hloubce 1,5 m pod úroveň základů domu. Pokud tam vodu neobjevíte, jste na dobré cestě.

Jestliže vás zasáhla rozsáhlá přívalová vlna, můžete být několik dnů bez přívodu elektrické energie. Problémy s odčerpáváním vody vyřešíte díky elektrocentrále.

  • Všechny kontaminované potraviny zlikvidujte. Pokud na svém pozemku najdete nějaká uhynulá zvířata, musíte je nahlásit hygieně. Platí to i pro případy, kdy zvířata nejsou vaše.
  • Nezkoušejte pít vodu z vodovodního řádu či své studně. Počkejte, až budete mít informace, že voda z místních zdrojů je pitná. Vaše studniční voda musí být v každém případě vyčištěna, chemicky ošetřena a po laboratorních výsledcích označena jako nezávadná. Teprve po tomto procesu ji můžete začít používat jako pitnou.
  • Pokud jste pojištění, je potřeba všechno průběžně dokumentovat. Nezapomínejte proto pravidelně fotit. Neotálejte ani s přímým kontaktováním své pojišťovny.  
  • Snažte se zbavit lepkavého bahnitého dna. Lopaty, kolečka, smetáky – to vše se může hodit. Pokud teče voda nebo máte vlastní studnu, spláchněte ze svého pozemku bahno. Výborně k tomu poslouží tlaková vapka.
  • Přeberte všechno vybavení domu. Zdroje vlhkosti, jako jsou např. koberce, PVC podlaha, parkety, musí pryč. Nábytek a další majetek rozdělte na ty, které jsou nenávratně poškozené, a ty, které půjdou ještě použít.
  • Myslete především na sebe, své zdraví a psychiku. Pokud je to potřeba, kontaktujte místní obecní úřad, který vám pomůže v nouzi. Humanitární pomoc v podobě stravy, vody, oblečení, základních hygienických prostředků a pomůcek není nijak neobvyklá. Dočasně vám může být poskytnuta střecha nad hlavou např. v místní tělocvičně či kině. V dalších fázích lze řešit také finanční, materiální, sociální či psychologickou pomoc.
  • Pomáhejte druhým lidem. Nestraňte se druhých a zapojte se do likvidace následků v celé lokalitě.

Jak vysušit dům po povodni?

Vysušení domu a zdí přirozenou cestou je běh na dlouhou trať a může trvat i několik let. Je proto vhodné se na vysoušení aktivně podílet s pomocí moderní techniky. Aby vám zdi nepopraskaly a nedošlo případně k narušení statiky domu, je potřeba dodržovat základní pravidla a poradit se s odborníky.

1. Návštěva statika

Po odstranění vody ze zasaženého objektu je potřeba překontrolovat jeho statiku. Platí to především pro rozsáhlé zaplavení. Odborník posoudí stabilitu domu, stav energetických, plynových a kanalizačních rozvodů. Jeho úkolem je také prověřit stav tepelných izolací. Dokáže odhadnout obyvatelnost stavby, např. jestli lze přebývat ve vyšších patrech budovy apod.  

Při větším podmáčení objektu se statik na postižené místo vrací zhruba po třech měsících. Jeho úkolem je provést sondu do zdí a posoudit stav tepelných izolací. Podle výsledků je stanoven další postup.

2. Odlehčení zdí

V žádném případě se nesnažte odstraňovat násilím omítku a podmáčené zdi osekávat. Sundejte pouze části, které jsou poškozené. Poznáte to dutým zvukem zdi na váš poklep. Tyto části zdí musí pryč, aby proces vysoušení byl jednodušší a efektivnější.

3. Vysoušení objektu

S vysoušením domu začněte co nejdříve. S největší pravděpodobností si budete muset zapůjčit speciální techniku z půjčovny. Na výběr je mnoho vysoušečů, odvlhčovačů, topidel a ventilátorů. Profesionální odvlhčovač vás bude stát kolem 400 Kč/24 hodin.

Ve zdech je voda, ale také dusičnany a chloridy. Vysoušení vede k jejich krystalizaci a zdi pak mohou jednoduše popraskat. Pokud se tedy rozhodnete vysoušet dům bez porady s odborníkem, může vaše neuvážené a rychlé jednání narušit celkovou statiku domu. Špatným postupem mohou ve zdi vznikat navíc tepelné mosty, které kondenzují vlhkost a zvyšují výskyt plísní.

K vysoušení můžete použít také metodu tepelných šoků. Za pomoci infrazářičů, kamen a dalších zdrojů tepla prudce vyhřejeme danou místnost. Následně rychle vyvětráme. Proces opakujeme několikrát za sebou a kombinujeme ho s použitím odvlhčovačů.

Jak chránit dům před bleskovou povodní?

V případech, kdy vás vytopí přívalový déšť neočekávaně, bohužel nelze nic zásadního dělat. Platí to také pro situace, kdy máte pozemek mimo záplavové oblasti a možnost vytopení vašeho objektu je minimální. Investice do protipovodňového systému v takovém případě nemá smysl.

Chcete-li ale přece jenom zabezpečit svůj dům před potenciální záplavovou vlnou, nabízí se několik řešení. Můžete zakoupit speciální výplně do dveří a oken, ucpávky do kanalizací a vodovodních přípojek. Nabízí se také instalace protipovodňových zábran do vrat, vjezdů nebo kolem celého domu. Počítejte však s investicí v řádu několika desítek tisíc.

Dalším možným řešením je speciální vnější nátěr domu, který ochrání fasádu, avšak nezabrání průniku vody do objektu. Nátěr zajišťuje efektivní odvod vlhkosti ze zdí, díky čemuž vzniká jen minimální množství plísní. Jedná se o např. o termokeramický nátěr ClimateCoating ThermoProtect. Na stavebním trhu najdete jistě více možných řešení.

Pokud chcete zmírnit možné škody, přinášíme ještě jedno poněkud odvážné řešení. Vytopte se sami. Přízemní části domu nebo garáž zatopte sami vlastní čistou vodou. Okolní voda při přívalové vlně neohrozí tolik statiku vašeho domu a zároveň nebudete mít v zatopených prostorech tolik bahna a špíny.  

Doporučujeme

Články odjinud