no, já se spíš bojím, že se z nás v tomto státě stanou žebráci. S příchodem dítěte ubyde příjem a zvýší se výdaje! A našetřit není z čeho.
Poslední věta je moc teoretická, jak mám s emocemi v tomto případě pracovat na úrovni těla, mysli a emocí? Děkuji za konkrétní rady...
Nebojím mám 4 děti a jednu je úžasnější než druhé : )
Já učím postižené děti a plánuje mimčo tak za rok, za 2 ale když vidím kolik jich je postižených a mám je pořád před očima a vím že jejich mamky nebraly drogy, a nemají žádné jíné faktory pravděpodobnosti a prostě se jim narodlo postižené dítě tak tu ten strach je. ale urřitě mě to neodradí, spíš se budu víc hlídat v těhotenství
Bála bych se vychovávat postižené dítě, protože si myslím, že bych to nezvládla, že bych mu nedokázala dát to, co potřebuje. Ale zas si myslím, že když už se něco stane, tak to člověk vždycky zvládne. Moje babička říkala, že se vždycky všechno dá zvládnout, a nikdy prý není tak zle, aby nebylo ještě hůř. Myslím, že měla pravdu.
cože?? :-DDDD
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.