Boris Rösner: Navenek rváč, uvnitř romantik s vášní k ženám i divadlu

Boris Rösner: Navenek rváč, uvnitř romantik s vášní k ženám i divadlu

Dnes 25. ledna by oslavil osmašedesáté narozeniny. Dožil se ale pouhých pětapadesáti let. Příčinou smrti byla sice rakovina plic, ale on sám možná uvnitř tušil, že se stejně nedožije vysokého stáří. Jeho prapředek byl totiž rytíř, který probodl v souboji švagra kvůli milence. To nemohla překousnout manželka a proklela svého muže i potomky s tím, že nikdo z nich se nesmí dožít více než pětapadesáti let! Tolik onomu rytíři tehdy bylo.

Divadlo měl v genech

Tohle rodinné prokletí se splnilo do puntíku. Jeho otec zemřel v devětačtyřiceti letech, matka v třiapadesáti, Borisovi bylo pětapadesát. On sám mnohokrát prohlašoval, že tam nahoře musí něco nebo někdo existovat, kdo nás hlídá, nakopává či řídí. A taky věřil na osud.

Narodil se 25. ledna 1951 v Opavě do umělecké rodiny. Původně se očekávalo narození holčičky, která se měla jmenovat Doris, ale narodil se kluk. Chlapecké jméno pak vzniklo zcela jednoduše – jen se vyměnilo první písmenko. Už od malička bylo jasné, že se divadlo stane jeho osudem. Matka byla herečka a tančila, otec byl skladatel a dirigent Mirko Čech, babička operetní pěvkyně. Geny se nedaly zapřít.

Pokračování 2 / 4

V dětství oslepl na jedno oko

Rodiče se brzo rozvedli a matka se stala osobou, která ho ovlivnila na celý život. Jejich vztah byl velice silný a komplikovaný, přesto to byla právě ona, která ho nasměrovala dál. Kromě matky to byla ještě jedna věc, o které nerad mluvil, ale která ho také ovlivnila. Když byl malý, zasáhl ho střep žárovky a na jedno oko oslepl. Pro něj to ale nebyla žádná překážka.

Pokračování 3 / 4

Nechal se okouzlovat ženami

Ve dvaceti se oženil s Alicí, která pocházela z moravské rodiny vinařů, a díky tomu se naučil rozumět i vínu. Přestože ji miloval a měli spolu dceru, vždy ho okouzlovaly i jiné ženy. Není divu, měl charismatu na rozdávání. A na divadelních prknech byl naprosto famózní. Do každé role dokázal vnést všechno, jako by to bylo naposledy. Však taky říkal, že herec musí na divadle chcípnout.

Prošel několika divadelními scénami, hrál v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v Městských divadlech pražských a nakonec v Národním divadle. Byl naprosto úchvatný v roli Salieriho v Amadeovi, Puka ve Snu noci svatojánské či Mefista ve Faustovi. Ve filmech si moc hlavních rolí nezahrál, v těch vedlejších však velmi často ztvárnil rváče či náruživé milence. Vidět jsme ho mohla v seriálu Sanitka, Chobotnice z II. patra nebo ve filmu Černí baroni. Po roce 1989 odmítl vystupovat v reklamách a novodobé seriály nesnášel.

Pokračování 4 / 4

Naplnil rodinnou kletbu

Mnohem víc hrál v televizních inscenacích. Od roku 1989 také učil na DAMU a jeho podmanivý hlas se ozýval z rozhlasu či v dabingu. V roce 2005 mu diagnostikovali rakovinu plic, se kterou rok statečně bojoval. Zemřel v květnu 2006. Rodinná kletba se naplnila. Bylo mu pětapadesát let.

Doporučujeme

Články odjinud