Diagnóza pro vztah
„Když jsme se před dvaceti lety s Alešem brali, říkal mi často zdrobnělinou mého jména nebo ,moje myško‘. Když se narodily děti, tedy možná až druhý syn, narodila se i ,naše mamina‘. V posledních dvou letech mi muž v žertu dokonce říká ,naše mašina‘. Ano, pár kil jsem za ta dvě desetiletí přibrala, ale opravdu to nemusím mít stále na talíři! S mužem se máme rádi, naše manželství si prošlo i několika krizemi, které ustálo. Manželovu ,Mašinu‘ však vystát nemohu. Nesnáším to oslovení, nesnáším si říkat mamko a taťko, nepřijde mi to vůbec roztomilé. Přijde mi to jako diagnóza pro vztah, v němž si partneři už vůbec nevzpomínají, proč spolu začali žít a co je spojilo…“ říká napůl se smíchem a napůl s trpkostí v hlase paní Milena.
Co znamenají hádky ve vztahu? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 5
Mámo, jdeme na to!
Zatímco se muž paní Mileny se svým oslovením „naše mašina“ pokouší o jízlivý humor, „taťka a mamka“ coby ta nejjemnější verze „starého a staré“ v sobě moc humoru, natož něhy nepřinášejí. Naopak! Předznamenávají ztrátu romantiky, partnerského jiskření a mnohdy naznačují dokonce nudu, stereotyp a šeď. Užívat si romantickou chvilku s někým, kdo vám celý den říká „,mámo či mamino“, je podle řady žen takřka nemožné. Možná se zdá, že jde spíše o kosmetický detail, ale i nejeden párový terapeut radí, abychom na tento typ oslovování raději zapomněli. Vztahům zkrátka příliš neprospívá.
Martina Machová
7. prosince 2021
Pokračování 3 / 5
Zdrobněliny s husí kůží
Čeština zbožňuje zdrobněliny, v našich životech je jich často tolik, že mnohým z nás nahánějí husí kůži. Svět je plný zpráviček, mailíků, mimísků, lulání, tuleníčka, dobrůtek, káviček a podobných miniatur. Pokud laškovné zdrobněliny používáme v oslovování partnera, je jistě vhodnější si taková slova nechat za zavřené dveře domova. Žádný chlap nechce být před přáteli nazýván „žabáčkem, prdelkou či kocourkem“.
Pokud naopak se zdrobnělinami šetříme, dodáváme jim sílu, v pravou chvíli pak mohou partnera velmi mile překvapit. Kupříkladu prachobyčejný „miláček“, je-li zašeptán jednou za týden či měsíc, zdůrazní náš naprosto speciální vztah k oslovovanému a může mít i po dvaceti letech soužití sílu atomové pumy.
Martina Šebestová
30. listopadu 2021
Pokračování 4 / 5
Čím jsme starší, tím méně „broučkujeme“
Je zajímavé, že čím jsme starší, tím méně ve vztahu cukrujeme. Podle výzkumu, který provedla agentura STEM/MARK, více než jedna třetina lidí starších 45 let přezdívky ve vztahu nepoužívá. Naopak lidé mladší 29 let je používají velmi často. Možná nám věk a zkušenosti berou iluze o vztazích a romantice, což nás přirozeně vede k tomu žádné roztomilé zdrobněliny a přezdívky nepoužívat. Patříme-li do této věkové skupiny, možná by stálo za to občas zaexperimentovat a jít proti hlavnímu proudu a nějaké to něžné či nezvyklé oslovení si doma dovolit. Buď se tomu zasmějete, nebo oslovovaného mile překvapíte.
Martina Machová
27. listopadu 2021
Pokračování 5 / 5
Hitparáda „zlatíček a broučků“
Zatímco u mladších párů vedou různé zdrobněliny typu zlatíčko, kytičko, myško, prdelko, medvídku nebo jiných oslovení často z živočišné říše, u zralých párů se zdrobněliny vytrácejí a nastupují „máma s tátou“. V horších případech dokonce „bába s dědkem“. Někdy přijde na řadu i oslovování příjmením, popřípadě tituly typu „šéfová“, „domácí“ či „bytná“. Kolik citu, náklonnosti a symboliky se v nich asi ukrývá?
Martina Šebestová
23. listopadu 2021