Čarování v kabině aneb MEO4 nekouše

12. 7. 2001
Čarování v kabině aneb MEO4 nekouše
Zákulisí hlavního festivalového "stanu" - tedy lázeňského hotelu Thermál - připomíná bludiště plné dlouhých chodeb se slepými odbočkami, tajnými východy, schodišti do podzemí i ke hvězdám. Kdo neví, bloudí.

Čarování v kabině aneb MEO4 nekouše
Exkluzivní on-line zpravodajství pro www.dama.cz z 36. MFF KV

Zákulisí hlavního festivalového "stanu" - tedy lázeňského hotelu Thermál

  1. připomíná bludiště plné dlouhých chodeb se slepými odbočkami, tajnými východy,

schodišti do podzemí i ke hvězdám. Kdo neví, bloudí (jako se to včera podařilo na chvíli i mně), ale kdo ví, dorazí třeba až do promítací kabiny Velkého sálu (jako nakonec já). A proč jsem vážila tak dlouhou cestu? Přece abych si popovídala s technickým vedoucím Velkého sálu Františkem Suchým.
Zateměné místnosti cca 2x7 metrů (ale berte tenhle údaj s rezervou, na odhadování vzdáleností jsem nikdy moc nebyla) vévodí čtyři promítačky. "Funkční jsou ale momentálně jen obě prostřední. Krajní jsou totiž na 70mm film, který se u nás už dobrých deset let nepromítá," upozorňuje F. Suchý. Promítačky jsou tu instalované nastálo, ale prakticky se používají jen po dobu festivalu - tedy nějakých 14 dnů v roce.

Celkem přijelo obsluhovat promítací obry 27 profesionálů z celé republiky - což obnáší v průměru na každý ze 13 sálů dva lidi. "Čím míň nás v kabině je, tím se nám líp pracuje - můžeme se lépe soustředit a snáz se domluvíme, kdo co přesně udělá. Ale myslím, že tohle platí nejen v naší profesi," usmívá se pan Suchý. Na druhou stranu to ale obnáší i mimořádně vypjatý pracovní den - začíná se v osm ráno a končí kolem třetí hodiny v noci - což obnáší nějaké čtyři hodiny spánku denně.

Mají pak ještě promítači chuň sami zajít do kina nebo na procházku po kolonádě? "Filmy vidíme přes sklo naší kabiny, takže sednout si pak do sálu nás už moc neláká. Pokud jde o výpravu do města, občas se nám podaří. Pokud máme mezi dvěma představeními pauzu, jdeme se na chvíli protáhnout na vzduch," prozrazuje vedoucí Velkého sálu, který spolu se svými kolegy reprezentuje festivalového "nováčka", pražskou firmu Brodway Film.

A jak se sami promítači dívají na svého "znělkového" kolegu - smolaře? "Ze začátku jsme byli proti, protože se tam odehrávají nereálné scény - v promítačce nelze opékat housky a vystřihování "nahotinek" z filmového pásu také zavání dobami dávno minulými. Pak jsme se seznámili s režisérem Zachariášem a zjistili jsme, že je to nejen sympatický kluk, ale že jsme mu dokonce i vypomohli, když jsme mu půjčovali zařízení promítací kabiny netuše, že je použije právě na natáčení festivalových znělek. Ostatně, s tou mírnou "ušmudlaností" v kabině má tak trochu pravdu, ale květiny byste tam většinou hledali marně. Překážely by," směje se František Suchý.
Mimochodem, aň se promítačky hrající s Eddiem Marsanem tváří jakkoliv archaicky, jsou to prakticky nepřekonané MEO 4, které spolehlivě a bezvadně zprostředkovávají pohyblivé obrázky i v řadě současných kin.

Po prvních dnech festivalu, kdy se vychytávaly některé technické mouchy a dolaďovalo jak promítací, tak ozvučovací zařízení (ale budiž ke cti mistrů svého řemesla řečeno, že diváci si ničeho takového ani nevšimli) jede všechno jako po drátkách. A nezbývá, než partě z Brodway Filmu i nám, filmovým fandům přát, aby to tak zůstalo i v příštích dnech.

Pěkné pondělní ráno a úspěšný start do nového týdne přeje
Magda Peterková

Témata článku:   

Komentáře

Přečtěte si také

Horoskopy

Bylo by dobré se podívat na jedince, kteří dosáhli v práci takové mety, k jaké i vy směřujete. Zamyslete se přitom nad tím, zda jsou tito lidé šťastní, vyrovnaní, naplnění, nebo jestli jim…

Nejčtenější články