Královna Galadriel patří k vedlejším postavám fantazijního panteonu Středozemě, který před pětasedmdesáti lety stvořil spisovatel J. R. R. Tolkien. V knížce Hobit, jejíž adaptace byla nejočekávanějším titulem předvánoční filmové sezony, ale tahle postava vůbec nevystupuje. Poté, co elfskou vládkyni přenesla z knižní trilogie Pán prstenů na stříbrné plátno Cate Blanchett, si ovšem režisér Peter Jackson bez krásné Galadriel nedovedl představit ani svého Hobita. Protože se adaptace kultovní knížky rozložila do tří filmů, které diváky postupně oblaží během tří let, tolkienovská sága okupuje filmografii Blanchett jako banda tvrdohlavých skřetů.
Třiačtyřicetiletá hvězda je chameleonem, který se s odvahou vrhá po každé náročné výzvě - a o tom, že pro ni nejspíš není nic nemožné, svědčí titulní (tedy mužská) role v bizarním životopisném snímku Beze mě: Šest tváří Boba Dylana. Blanchett za ni získala oscarovou nominaci a Zlatý glóbus. V jiném originálním filmovém životopisu, Letci, zase Blanchett přesvědčivě ztvárnila hereckou hvězdu klasického Hollywoodu - Katharine Hepburn (což jí pro změnu vyneslo Oscara a nominaci na Zlatý glóbus).
Jednoduchá cesta
Cate Blanchett vládne podmanivou vnitřní silou, což ji přirozeně vede k postavám královen a popkulturních legend - a samozřejmě také osudových lásek, které silné mužské protihráče vnitřně stabilizují a povznášejí k výjimečným činům. Nebo je zničí. V Královně Alžbětě tak Cate coby náročná panovnice svádí noblesního dvořana Waltera Raleigha (Clive Owen).
V Nebi coby uvězněná vražedkyně zjišťuje, že je spjatá osudovým poutem se soudním tlumočníkem (Giovanni Ribisi), a v Letci jako hvězdná milenka vdechne odvahu a energii podnikateli Howardu Hughesovi (Leonardo DiCaprio). V Robinu Hoodovi zase jako rázná a cudná lady Marion podporuje příštího zbojníka (Russell Crowe).
Záměrně kontraproduktivně hereččin energetický potenciál využil režisér Alejandro González Ithárritu: její hrdinku, americkou turistku v Maroku, v úvodu psychologického thrilleru Babel nechal těžce zranit - a odsoudil ji po zbytek filmu k vyčerpanému polehávání na hliněné podlaze vesnické chatrče, zatímco postava manžela (v podání Brada Pitta) se zoufale snaží ji nějak zachránit. Pasivní role je ovšem postavám Cate Blanchett na hony vzdálená. Role bezmocných, zmatených obětí přenechává bez rozpaků těm svým hereckým kolegyním, které vládnou křehkým ženským kouzlem vyplašených laní. Role silných žen ji baví mnohem víc a není tedy divu, že ji do svých filmů s oblibou obsazují ženy-režisérky.
Do své filmografie si ovšem Cate Blanchett s potěšením nastřádala i řadu nebezpečných predátorů - morálně odpudivých či přinejmenším obojakých postav. Těm prvním kraluje agentka sovětské tajné služby Irina Špalková z dobrodružného hitu Indiana Jones a Království křišťálové lebky, těm druhým středoškolská učitelka Sheba Hartová z vysoce ceněného psychologického dramatu britského režiséra Richarda Eyrea Zápisky o skandálu.
Ve filmu, který herečce vynesl další nominaci na Oscara, podléhají stravujícímu a tentokrát temně chaotickému kouzlu její postavy nezletilci, muži i ženy... Cate Blanchett je tak svůdnicí, kterou okouzlený divák ochotně následuje kamkoli, kam ji její touha po hereckém dobrodružství zavede. Je zvláštní, jak jednoduše cesta k takové velitelské pozici vypadá.
Domácký typ ze země klokanů
Jako dítě nebyla Cate vyslovený extrovert. Až zážitek s kouzelníkem na oslavě kamarádových šestých narozenin ji přesvědčil, že předvádět něco divákům by mohla být docela zábava.
Rodiče ovšem Cate podporovali především v zájmu o vážnou hudbu. V roce 1992 ukončila Národní institut dramatických umění v Sydney a už o rok později získala cenu pro nejlepšího debutanta od společnosti sydneyských divadelních kritiků za drama Davida Mameta Oleanna. Zazářila tam po boku staršího kolegy Geoffreyho Rushe.
Ten patří mezi její mentory a vzory: ani ona divadlo kvůli filmové práci nikdy nadlouho neopustila. Sydneyská scéna může také za hereččino seznámení s Andrewem Uptonem, k němuž došlo během Catina účinkování v Čechovově Rackovi. Za australského divadelního režiséra a autora se provdala v prosinci 1997 a má s ním tři syny, Dashiella (narozeného v roce 2001), o tři roky mladšího Romana a Ignatia, který se narodil před čtyřmi lety. Pro milující, ale pracovně vytíženou matku je příznačné, že na dlouhou mateřskou dovolenou nevěří: na natáčecí plac se vrací už po několika měsících po porodu.
Navzdory tomu, jak bouřlivé osudy sdílí se svými hrdinkami, je Cate vysloveně domácký typ. Podíl na tom má zřejmě i ztráta otce v raném věku.
Blanchett se na mezinárodní filmovou scénu přesunula nezvykle rychle: debutovala menší rolí v australské krimi Police Rescue v roce 1993 a po několika menších zaváháních oslnila v dramatu známého australského režiséra Bruce Beresforda Cesta do ráje (1997). V témže roce se objevila v titulní roli historické romance režisérky Gillian Armstrong Oscar a Lucinda.
Role citlivé, ale vnitřně silné Lucindy, kterou její emancipované názory přivedou do konfliktu s konformní společností, tehdy osmadvacetileté herečce vynesla nejprestižnější australská filmová ocenění. Svedla Cate dohromady s ceněným britským hercem Ralphem Fiennesem - a už o rok později si s jeho mladším bratrem Josephem zahrála v historickém velkofilmu Královna Alžběta.
Představitelce mladičké dívky plné života, která po nástupu na trůn musí soukromý život obětovat těsnému korzetu panovnické role, vynesla její Alžběta Zlatý glóbus a cenu BAFTA a nominaci na Oscara. Tu však Blanchett v prestižní sošku neproměnila ani díky volnému pokračování. Bylo nicméně logické, že zářivý talent mladé Australanky po první Alžbětě oslovil hollywoodské producenty: vedlejší part svůdné Meredith v thrilleru Talentovaný pan Ripley (1999) přivedla Cate do dobré společnosti hvězdného amerického kolegy Matta Damona.
Hledání rovnováhy
Cate Blanchett je tím druhem herečky, která nesází na matoucí vidinu úspěchu, ale na poutavé téma - a na osobnost režiséra. Co jméno, to solidní značka, ověnčená množstvím prestižních cen. Po úspěchu první Alžběty si Blanchett do svého portfolia přidala i spolupráci s britským specialistou na adaptace literární klasiky Oliverem Parkerem (oslnivá konverzační komedie Ideální manžel podle Oscara Wilda). Pro hollywoodizovaného Švéda Lasseho Hallströma se v dramatu Ostrovní zprávy změnila v psychicky narušenou manželku hlavního hrdiny.
S režisérkou Oscara a Lucindy, Australankou Gillian Armstrong, natočila milostné drama Charlotte Gray, jehož hrdinka pracuje pro britskou tajnou službu proti nacistům a současně hledá ve Francii svou ztracenou lásku. V milostném dramatu Nebe, inspirovaném scénářem zemřelého polského režiséra Krzysztofa Kieslowského, zase herečka svůj oslnivý talent vložila do rukou renomovaného německého autora Toma Tykwera.
Prvním a hned významným hollywoodským filmem, který Cate Blanchett natočila, byl „horor bez krve“ Téměř dokonalý zločin. Žánrový specialista Sam Raimi ji obsadil do role čerstvé vdovy Annie Wilsonové, matky tří dětí, která díky nadpřirozeným schopnostem pronikne do případu maloměstské vraždy mladičké nymfomanky hlouběji, než původně toužila.
Od režiséra Joela Schumachera přijala nabídku zahrát si další ze svých hrdinek inspirovaných realitou - odvážnou irskou novinářku Veronicu Guerin, která v devadesátých letech ve svých článcích odhalovala špinavé praktiky dublinských drogových dealerů.
Zlaté elfí uši
V první polovině minulého desetiletí Cate Blanchett neexperimentovala jen s americkou filmovou scénou. Na své konto si připsala i vysokorozpočtovou novozélandskou trilogii Pán prstenů (2001-2003). O tom, jak si role královny Galadriel váží, svědčí i skutečnost, že si umělé špičaté uši patřící k roli schovala a nechala si je galvanizovat bronzem.
Jinou zlatě pableskující memorabilií, kterou v té době získala, byl ovšem Oscar za vedlejší roli v životopisném dramatu zkušeného amerického režiséra Martina Scorseseho Letec (2004). Další výzvu pro herečku představovala romantická fantasy Podivný případ Benjamina Buttona.
Americký režisérský bouřlivák David Fincher si Cate vybral pro roli třicátnice Daisy, která zjišťuje, že její osudová láska v podání Brada Pitta je obětí časové anomálie - místo stárnutí totiž mládne. Daisy podléhá normálnímu plynutí času, musí se však vyrovnávat s Benjaminovými mladickými výstřelky a posléze pubertálními vrtochy...
„Přirozeně se všichni bojíme stárnutí, ale já prostě nepanikařím, když se mi prohlubují vrásky od smíchu,“ podotýká zarytá odpůrkyně plastických operací a botoxu. „Kdo chce mít tvář bez historie, bez smyslu pro humor?“ Prací přesně podle Cateina gusta se tak stala i spolupráce s krajanem Russellem Crowem na historické romanci Robin Hood (2010).
Natáčení rozmáchlého velkofilmu zkušeně velel britský režisér Ridley Scott a hlavní ženská hrdinka - lady Marion - v něm oproti většině hoodovských adaptací není žádnou pobledlou krasavicí, která čeká na svého milého u okýnka v klášteře. Je to zralá, odvážná a vtipná žena, která se umí na koni ohánět mečem, a hned tak někoho si nepustí k tělu.
Cate Blanchett i nadále hodlá spoléhat na nejednoznačné, vnitřně komplikované postavy a na záruky, které jí celý její profesionální život poskytují zkušení režiséři s vysokým uměleckým kreditem. V tomto roce ji tak uvidíme v novém filmu Woodyho Allena, který se bude natáčet v New Yorku. Na obzoru je i další společná práce s režírujícím kolegou Georgem Clooneym, se kterým se Cate má sejít v thrilleru The Monuments Men.
Cate Blanchett tak nejspíš ještě dlouho bude potvrzovat svou pověst herečky, která miluje náročné výzvy a nikdy neodchází z boje poražená. To jsou skutečně vlastnosti královny.