Jednou z nejkrásnějších scenérií Posázaví je bezesporu Český Šternberk. Silueta hradu, tyčící se už více jak 760 let pyšně na desítky metrů vysoké skále nad řekou, je pro každého, kdo projíždí kolem, ať už na kánoi, vlakem nebo autem, vskutku nezapomenutelným zážitkem.
Stejně výrazná, jako je stavba této fortifikační stavby, je i její historie. Hrad byl totiž založen odnoží rodu Benešoviců, která byla příbuzná s nechvalně proslulým Závišem z Falkenštejna, který svojí přinejmenším zbabělostí, pokud to nebyla přímo zrada, způsobil porážku a smrt českého krále Přemysla Otakara II v bitvě na Moravském poli a následnou okupaci českého království Branibory. "Ještě po více jak sto letech to bylo zdejším pánům s erbem žluté hvězdy v modrém poli vytýkáno", svěřil se Korzu pan Antonín Chalupář z městečka pod hradem.
"Jinak se ale zdejší panstvo těšilo oblibě až do konce svého panování. Posledního majitele hradu se dokonce ani komunisté neodvážili vyhodit, a tak mohl zůstat bydlet na hradě a pomáhat při jeho udržování", říká Antonín Chalupář. "Otázkou ale je, nakolik to muselo být pro pana ze Šternberka vnitřně bolestivé, když mohl dělat na něčem, co bylo ještě nedávno jen jeho, tak maximálně správce!" uzavírá svoji meditaci pan Chalupář. Pokud ale dnes dorazíte pod hrad, uvidíte vlát na jeho hradbách znovu rodové zástavy Šternberků. Hrad jim byl totiž na rozdíl od jiných šlechtických rodů, kteří si pošpinili čest kolaboranstvím s Němci, už na počátku 90. let minulého století bez problémů vrácen.
Také legend se kolem Českého Šternberka za ty stovky let jeho existence vyrojilo hned několik. Podle jedné z nich, zaznamenané Martinem Stejskalem, je možno v lese na vrcholovém skalisku nad řekou naproti hradu, v místech, kterým domorodci říkají V ohradách nebo Čertův kámen, najít otisk koňské podkovy. Podle pověsti odtud odnesl ďábel místního sedláka, který se pod skálou schoval před bouřkou.
O tom, že pověsti o pokladech nemusí být vždy jen pustou chimérou, svědčí i příklad tzv. Šternberského pokladu, který obsahuje četné předměty ze 17. a 18. století, nalezené v roce 1971 náhodou při opravách v odlehlé části hradu. Podle místních pověstí se skály pod zámkem vždy jednou za rok otevřou na Velký pátek a z těchto puklin se pak sype zlato do řeky. Je pravda, že se dosud dá v Sázavě, ovšem za použití nejmodernější technologie, nalézt malé kousky zlata. Ne nadarmo říkají trampové Sázavě Zlatá řeka. Její štědrosti si byli dobře vědomi už Keltové, kteří si v této oblasti postavili několik střežených oppid. Také jedna z největších nalezišť zlata v českém království začínala kdysi někde v těchto místech a táhla se až k soutoku s Vltavou. (Korzo)
Adresa: 257 27 Český Šternberk
Tel.: 317 855 101, 317 855 166
Email: hradcs@iol.cz
Otevírací doba: duben, říjen soboty, neděle, svátky 9-16 hod.
květen, září denně kromě pondělí 9-17 hod.
červen-srpen denně kromě pondělí 9-18 hod.