S moderátorem pořadu „Ranní Impuls“ Honzou Daňkem se můžeme setkat již přes 5 let na vlnách Radia Impuls. Svůj den začíná ve čtyři hodiny, aby nám od pěti dodával energii při ranním vstávání. I přes náročný den vždy překypuje energií a optimismem. Kde bere svoji vitalitu, na tuto otázku jsme se Honzy Daňka zeptali.
Kde berete svou vitalitu?
„ Svoji energii čerpám opět v práci. Je příjemné, že dělám práci, která mě baví. Je to prostě adrenalin! Dalo by se to přirovnat ke sportu.
Po ranním vysílání jsem doslova nabitý energií a zážitky. Práce na Radiu Impuls je velmi pestrá a různorodá. Každý den se setkáváte s novými zprávami, písničkami, vjemy nebo se zajímavými lidmi. Když dělám rozhovory s politiky, zpěváky, lékaři nebo prostě s našimi posluchači, je to pro mě velmi obohacující, zábavné nebo poučné. Nejzajímavější je ta pestrost, kterou práce v médiích přináší obecně.
Strastí může být v mém případě brzké ranní vstávání. Přiznám se, že někdy se fakt nemůžu vyhrabat z postele.“
Jaké je to u tebe o víkendu?
„Víkend je prostě víkend! Snažím si ho užít už od pátečního odpoledne. Pohoda, přátelé, výlety. Příjemně strávený víkend nebo příjemná dovolená, to je můj doping, když mi dojdou síly.“
Když jsme u toho cestování, jakou důležitost přikládáš cestování, co ti dává a co naopak bere?
Cestování mi v první řadě dává obrovský rozhled. Můžu porovnávat život v jiných zemích, je to strašně obohacující. Lidé, kteří nevytáhnou paty z domova jsou často strašně konzervativní. Je to samozřejmě taky o penězích. Já můžu říct, že mě asi nejvíc baví cestovat po naší republice. Je tady tolik krásných míst, která jsem navštívil. Mezeru ve znalostech mám v Beskydech, to musím dohnat.
Která místa ze svých cest sis zamiloval?
Asi nejvíc mám rád krajinu v Jižních Čechách. A v zahraničí je to Španělský region Andalusie. V Itálii Toskánsko a z velkých měst mám rád Londýn, Řím a Berlín.
Vzpomeneš si na některou veselou příhodu z cest?
„Mám jeden kouzelný zážitek. Není tomu tak dávno co jsem byl na krásné dovolené v italském Toskánsku. Společně s přáteli jsme si pronajali usedlost nedaleko Florencie. Krásná příroda, hezký dům uprostřed vinic. Idyla jak si ji člověk umí představit ze známých sentimentálních filmů. Dům byl ze sedmnáctého století, s příjezdovou cestou a s bránou na dálkové ovládání. Připadal jsem si jako hollywoodská celebrita. Obvykle jsme snídali na rozlehlé terase s mramorovým stolem. Byl jsem na řadě připravit opulentní snídani pro nás všechny. Dal jsem si záležet a proto jsem vybalil i krásně vonící parmskou šunku, na kterou se všichni moc těšili. Snídaně byla hotova a tak jsem sezval všechny ke stolu. Jaké bylo moje překvapení když jsme přišli a místo lahodné parmské šunky byly prázdné talíře. Nevěřil jsem svým očím a přátelé také ne. Oni si v tu chvíli mysleli, že jsem jim nic nepřipravil. Proto šli do kuchyně provětrat lednici – kde ale žádná šunka nebyla! Nejdřív si všichni mysleli, že jsem jim všechno snědl sám. Jenže všechno bylo jinak! Na stromě nad terasou jsme uviděli jak si dvě veverky pochutnávají na naší snídani…“
S Honzou Daňkem jsme si popovídali na téma dovolená. A zde je milé čtenářky prostor i pro Vás. Napište nám veselou příhodu z Vašich cest. Své příběhy zasílejte do 1. června 2004 na e-mailovou adresu cesta@dama.cz. Nejmilejší 3 příběhy moderátor Radia Impuls Honza Daněk odmění autoatlasy Evropy.