Chcete adoptovat dítě, nebo se stát pěstounem?

O otázce opuštěných dětí a jejich přijímání do náhradních rodin se hovoří už od nepaměti a stále je žhavým a nedokonale vyřešeným problémem. Stále se zajímáme o nové a nové otázky a právě vy, kteří o tuto problematiku máte zájem - šáhněte po této knize s názvem Náhradní rodinná péče od Zdeňka Matějčka a kol.
Vy všichni, kteří se chystáte psát diplomové nebo absolventské práce na téma "náhradní rodinná výchova" máte jedinečnou příležitost přečíst si knihu velmi ucelenou, která se zabývá snad vším co s náhradním rodičovstvím souvisí. Alespoň se vám nestane to co mě, že v knihovně pracně hledám všechny knihy s touto tématikou a když konečně naleznu tu s tímto názvem, začtu se do prvních dvou stran a je mi z ní zle, krédem celé knihy (starší a jediné v knihovně) je socialistická výchova, kde za bezpodmínečně nejlepší považují ústavní systém výchovy a to jak pro miminka, školáky tak i opuštěné děti a sirotky. (Chtít zde najít něco o existenci SOS-vesniček byl ode mě skutečně přehnaný požadavek). Opravdu mi po těch pár stranách bylo na zvracení a přepadl mě pocit beznaděje, že s takovými materiály diplomku nikdy neudělám. A nyní se mi do rukou dostala tato výborná kniha (od skvělého autora), která pojímá snad vše. Od historie osvojení a pěstounské péče, organizaci náhradní rodinné péče, psychických hledisek až po mezinárodní adopci. Jsou tu opravdu objektivní hodnocení všech typů náhradní rod. péče od pěstounů, osvojitelů, dětských domovů (ústavních i rodinných), velkých pěstounských rodin až po zmiňované SOS-vesničky.
Velký důraz je zde kladen na adopci, tento úsek je vhodný pro všechny z vás, kdo uvažujete o osvojení dítěte nebo pěstounské péči? Budete schopni se o dítě plně postarat? Přijmete jakékoliv dítě bez velkého výběru? Mnozí si pod pojmem adopce představí, že přijdou, obhlídnou si děti a vyberou si to nejmladší, nejšikovnější, absolutně zdravé, bílé, blonďaté a snad i s modrýma očima. Skutečnost je ovšem úplně jiná, takové děti k adopci najdete jen málokdy, nebo taky vůbec ne. Nejčastěji vám budou nabídnuty děti rómské, míšené, více či méně postižené a s velkou pravděpodobností v budoucnu problémové. Nepíšu to, abych vás odradila, ale proto, že v této knize najdete všechny klady i zápory náhradního rodičovství. Bohužel Židovské přísloví "Bůh nemůže být všude, proto stvořil matky" v našem světě tak úplně nefunguje a je mnoho matek, které se snaží svého dítěte jen zbavit a další jeho osud už je pramálo zajímá a proto i této problematice pan Matějček věnoval jednu kapitolu (pod názvem Matky, které se vzdávají svého dítěte).
Jsou tu uvedeny krásné vzpomínky a zkušenosti z praxe psychologa, kterými krásně text pan Matějček doplňuje. Jeho práce se mi zdají velmi na úrovni a hlavně hodně lidské, ale přesto považuji pana Matějčka za zatvrzelého optimistu, který se i některé horší stránky snaží natřít na růžovo (samozřejmě, že ne všechny), ale skoro všechna ta jeho vyprávění končí skoro happy-endovým koncem - což podle mne v praxi funguje spíše naopak.
Rozhodně všechny poznatky, rady a zkušenosti, které do této knihy vložili autoři by neměli zaujmout jen odborníky (sociální pracovníky, psychology, vychovatele, soudce, pracovníky v oblasti sociální pediatrie…), ale hlavně studenty psychologie, sociálních škol, pedagogiky, kteří mají možnost systém náhradní rodinné výchovy v budoucnu zlepšit, zdokonalit a hlavně se nějak vypořádat se stálým problémem ústavní výchovy. Tuto knihu, ale doporučuji zejména zájemcům o náhradní rodinnou péči, současným i potencionálním pěstounům a adoptivním rodičům.
Jak má správné rodičovství, na které má nárok KAŽDÉ dítě, vypadat vám odpoví tato kniha (a to aň jde o rodičovství jakkoli náhradní).
název knihy: Náhradní rodinná péče

autor: Zdeněk Matějček

1. lev-