O chmelových brigádách naši rodiče vyprávějí dodnes. Foto: Profimedia

O chmelových brigádách naši rodiče vyprávějí dodnes. Foto: Profimedia

Nešlo ale zdaleka jen o zábavu. Foto: Profimedia
Práce na chmelu rozhodně nebyla žádný med. Foto: Profimedia
Brigáda trvala téměř celý den. Foto: Profimedia
Pracovalo se téměř za každého počasí. Foto: Profimedia
28
Fotogalerie

Chmelové brigády v dobách totality: Jak probíhaly a co se dělo po večerech?

Stolička, koš a bílé rukavice. Tak nějak dříve vypadaly legendární chmelové brigády středoškoláků, na které se dodnes vzpomíná. Proč je někteří nesnášeli a jiní naopak zbožňovali? Pamatujete je i vy?

Legenda mezi brigádami

Na chmelové brigády vzpomíná mnoho lidí s láskou dodnes. Většina dnešních dospělých se totiž shoduje, že při nich zdaleka nešlo jen o sběr chmele jako takový, ale že prostor při nich dostávaly také četné zážitky dospívajících a nezapomenutelná atmosféra. Chmelové brigády totiž patřily mezi fenomény šedesátých let a byly pro středoškoláky zároveň také příležitostí, jak ukázat svou houževnatost a samostatnost. V osmdesátých letech si pak navíc při nich mohli lidé přivydělat na danou dobu také celkem rozumný peníz ve výši kolem 800 korun.

Jak se pěstuje žatecká chmelová legenda, které si cení i ve světě? Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 9

Co se dělo na pozadí chmele?

Někteří mladí lidé však dříve na chmelových brigádách našli více než jen peníze. Nezřídka kdy při nich vznikaly lásky, a někdy se dokonce zakládaly nové rodiny. Kromě toho zde vznikaly také mnohé nezapomenutelné historky, které měli možnost tehdy dospívající mladí lidé prožít právě díky nezapomenutelné atmosféře.

Nejčastěji se jednalo o týdenní turnusy, kterých se účastnily až stovky studentů najednou, protože brigády byly povinné. Dobrovolné se staly až po sametové revoluci v roce 1989.

Pokračování 3 / 9

Nezapomínalo se ani na kulturní vyžití

I když se jednalo o náročné sezónní letní brigády, na kterých lidé většinou strávili celý den, od brzkého rána až do večera, našel se čas i na zábavu. Obce a takzvané chmelové štáby, ve kterých brigáda probíhala, většinou pro brigádníky pořádaly diskotéky, divadelní představení, fotbalové zápasy a výjimkou nebylo ani promítání filmů na plátna na zdech domů a další kulturní vyžití. Na ty si samozřejmě převážně mladí lidé po práci rádi našli čas.

Pokračování 4 / 9

Hořká pachuť chmele

Pro obyvatele v krajinách chmele měly ale chmelové brigády někdy také hořkou pachuť. Stávalo se totiž, že kvůli velkému přílivu „dočasných“ obyvatel a početným brigádníkům vázlo za komunismu zásobování vesnic zbožím. V obchodech se tvořily dlouhé fronty a v odpoledních hodinách v nich občas scházely oblíbené potraviny, jako například chleba, mléko nebo nanuky.

O melouny, které byly za komunismu vzácné, navíc přišli lidé v tamních vesnicích během chmelových brigád úplně. Jejich dovoz byl totiž po dobu sklizně chmele nakonec zakázán s ohledem na zdraví brigádníků. Zájem o ně byl příliš velký, prodavačky je dokonce musely půlit, aby melouny mohli všichni ochutnat, a tak se jejich dovoz raději zrušil úplně, protože sběračům hrozily střevní potíže.

Pokračování 5 / 9

O pokoje se dělilo i pár desítek studentů

Kvůli nedostatku místa pro ubytování na ubytovnách se o pokoje mnohdy dělilo klidně i čtyřicet studentů. Na brigády totiž do obcí přijíždělo i několik škol najednou, které většinou dostávaly přidělené ubytovny na předem přidělených místech, aby se nemíchaly s dalšími školami. Ty na příjezd velkého množství studentů pomáhali připravovat pracovníci, kteří se o pěstování chmele starali během roku.

Zvlášť většinou bydlel pouze učitelský dozor. Často se pro učitele vybudovala zvlášť malá místnůstka v rohu pokoje, kde měl učitel postel. Mnohdy bylo v dřevotřísce také okénko, kterým mohl kantor dohlížet na studenty.

Pokračování 6 / 9

Pověstní Starci na chmelu

Chmelové brigády byly pro studenty zdrojem nových zážitků i společenskou událostí. Není se tak čemu divit, že chmel inspiroval nejen je, ale také muzikálové tvůrce. O chmelové brigádě byl natočen jeden z nejznámějších českých muzikálů šedesátých let Starci na chmelu. V hudebním snímku z roku 1964 tvůrci pod vedením režiséra Ladislava Rychmana dokázali dokonale odrazit nezapomenutelnou atmosféru povinných prací studentů na sběru chmele. Navíc v něm poukázali i na to, co na chmelových brigádách studenti měli rádi i co moc nemuseli.

Kromě toho se v muzikálu odehrává první láska mezi Hankou a Filipem, k čemuž při sběru chmele docházelo často i v reálu. Hlavní role studentů, kteří se během brigády potýkají s mnoha problémy a nedorozuměními, ztvárnili Ivana Pavlová a Vladimír Pucholt. Zajímavostí je, že jednu z vedlejších rolí, postavu Honzy, měl původně ztvárnit Josef Laufer. Jeho vzhled ale připadal některým tvůrcům muzikálu příliš „exotický“. Proto zmíněná postava nakonec připadla Miloši Zavadilovi. Díky choreografovi Josefu Koníčkovi pak Josef Laufer získal alespoň roli jednoho z kytaristů v černém oblečení.

Pokračování 7 / 9

Chmel je naše zlato

Jak ve skutečnosti sbor Lubomíra Pánka zpívá v jednom z hitů muzikálu Starci na chmelu, heslo „myslíme jen na to, že chmel je naše zlato“ bylo pro chmelové brigády výstižné v mnoha úhlech pohledu.

Tehdejší režim se snažil v mladých lidech udržovat především přísnou pracovní morálku, chmelové brigády ale mladým lidem přinášely víc než jen povinný řád a jedny z prvních možností ukázat svou zručnost a pracovní nadání.

Pokračování 8 / 9

Chmelové brigády jsou zdrojem zážitků i přivýdělku

I když se v roce 1989 chmelové brigády staly nepovinnými a Svaz pěstitelů chmele se musel najednou potýkat s nedostatkem brigádníků, svou jedinečnost si zachovaly dodnes. Zatímco kolem začátku roku 2000 byly vnímány spíše jako komunistický přežitek, nyní se jejich obliba opět vrací. Kromě zážitkové turistiky umožňují dobrovolníkům také slušný sezónní přivýdělek.

Nezanevřeli na ně ani mladí lidé, kteří dodnes pořádají speciální zájezdy na sběr chmele pro studenty. Z chmelových brigád se ale stala také zajímavá příležitost pro cizince nebo nezaměstnané, kteří si díky nejčastěji dvoutýdennímu česání přijdou na poměrně dobré peníze.

Pokračování 9 / 9

Dochoval se ešus i bagančata

I když se nejedná o žádnou ulejvárnu, se sběrem dnes už brigádníkům pomáhají vylepšené stroje a zemědělská technika. Lidé na nich nejčastěji obsluhují česačku, uklízejí a pomáhají strhávačům na poli. Pracuje se téměř za každého počasí, takže se jedná o práci pro otrlé a otužilé.

Zatímco někdo se na chmelových brigádách vůbec poprvé setkává s prací, pro jiné se chmelové brigády stávají tradicí a podle organizátorů také jakýmsi způsobem „táboření“ pro dospělé. A některé vybavení, které i naši rodiče používali během brigády na chmelu, se používá dodnes. Ani nyní se totiž pravděpodobně neobejdete bez pevných bagančat na nohou, pláštěnky pro práci venku a ešusu na oběd.

Doporučujeme

Články odjinud