Už hodně dlouho, dalo by se říct, že léta, mám jedno sexuální přání, které se mi dosud nesplnilo. Chtěla bych zažít sex ve třech, se dvěma muži. Se svým přítelem jsem ale několik let a dosud jsem nenašla odvahu mu něco takového navrhnout. Bojím se, že by si myslel, že ho nemiluju, a náš vztah by to ovlivnilo. Přesto na to pořád musím myslet.
Jsem vlastně docela rozporuplný člověk. Na jednu stranu v sexu ráda experimentuju, nemám v posteli ráda nudu, baví mě zkoušet nově věci. Zároveň jsem ale poměrně stydlivá a dělá mi potíže se o tom se svým partnerem bavit.
O panenství jsem přišla v sedmnácti letech po asi půlroční známosti. Tehdy jsem se styděla úplně extrémně. Ale měla jsem opravdu štěstí na partnera. Byl už zkušený a dokázal mě tak dobře odhadnout a poznat, že se mi milování s ním od začátku líbilo. Přesně věděl, jak se mě dotýkat, co dělat, abych byla v sedmém nebi. Bohužel jsem si z toho pak odnesla pocit, že každý chlap ví, jak na to.
O to těžší pak byly další zkušenosti, kdy jsem poznala realitu. Tedy že většinou je potřeba, aby žena muži jasně a konkrétně ukázala, co se jí líbí. Protože chlap si myslí, že co se líbilo jedné slečně, bude se líbit každé, a nějakou dobu trvá, než se "přeorientuje".
Nezastírám, že jsem několik let žila poměrně divoce. První láska vydržela rok a půl a pak jsem se dlouho nemohla zamilovat a střídala partnery jednoho za druhým. A sbírala zkušenosti. Sex mě bavil, jenže jsem pořád čekala, že to všechno půjde samo od sebe.
Jednou jsem slavila Silvestra s partou přátel na horské chalupě. Byli tam lidé, které jsem znala roky, i takoví, které jsem ten den viděla poprvé. Jak večer ubíhal, hodně se pilo a řeč došla na nejrůznější témata. Mimo jiné na to, co kdo zažil v sexu, co se mu nejvíc líbilo a co by si ještě přál vyzkoušet.
Vyprávění kamarádky mi nedalo spát
Ač jsem byla notně ovíněná, pořád ne natolik, abych dokázala otevřeně mluvit o tom, co se mi honilo hlavou, a tak jsem jen něco zamumlala. O to náruživěji jsem ale poslouchala ostatní! Jedna z holek, kterou jsem do té doby neznala, vyprávěla, že to nejžhavější, co kdy zažila, byl sex s dvěma kluky. Popisovala to tak barvitě, až se i opilci červenali. Mě ale její vyprávění vyloženě vzrušilo a nedokázala jsem myslet na nic jiného.
Když jsem pak po návratu domů poprvé masturbovala, přehrávala jsem si při tom fantazie, jak se miluji se dvěma muži. A prožila do té doby nejsilnější orgasmus. Druhý den jsem si dokonce našla na internetu porno s touhle tematikou a byla jsem z něj mimo ještě několik dní.
Říkala jsem si, že by bylo super něco takového zažít, ale neuměla jsem si vůbec představit, jak by se tohle dalo naplánovat. Žádní dva cizí chlapi přece nepůjdou spolu dobrovolně do postele. V jakém vztahu by museli být, aby byli pro? A tak jsem si jen snila, před spaním se s touhle fantazií uspokojovala a brala ji jako něco, co bude hezký sen.
Asi půl roku po tomhle Silvestru jsem potkala svého současného přítele. Zamilovala jsem se naplno a mé "veselé" období tím ze dne na den skončilo. S Danem jsem teď šestým rokem a vím, že za jiného ho už nechci vyměnit. Rozumíme si ve všech oblastech - včetně toho, co se děje v posteli.
S Danem to je jako s mou první láskou - nevím, jestli jsme jeden pro druhého stvořeni, nebo měl předtím holku, která mi v tomhle byla podobná. Ale od první chvíle věděl, jak na mě. A stejně tak já dokážu uspokojit jeho.
Nejprve jsme se milovali "klasicky", střídali nejobvyklejší polohy a techniky. Jak jsme se víc poznávali, postupně jsme začali odvazovat a vnášeli do milování více experimentů. Vždy to ovšem inicioval Dan. Já sice nadšeně souhlasila a byla ráda, že s tím přišel, sama jsem ovšem nic navrhnout nedokázala. Prostě jsem se styděla.
Přítel mě považuje za nesmělou
A to je ten problém. Dan mě tak zná a má mě tak zafixovanou - jako holku, která sex miluje, chce ho často a nebrání se ničemu, ale zároveň potřebuje dominantního chlapa, který ji povede a ona se mu poddá. Danovi taková role vyhovuje, vlastně to máme dokonale rozdělené.
Jenže čím déle jsme spolu, tím víc si sice uvědomuju, jak ho miluju a chci s ním být, ale zároveň mě taky čím dál častěji napadá, že už je to tedy zřejmě poslední muž, se kterým budu spát. A protože poslední dva roky už sex přece jen není to, co byl na začátku, což je přirozené, stále neodbytněji se mi vrací myšlenka na můj sen, který jsem ve vztahu s Danem uložila hluboko do podvědomí.
Chtěla bych to zažít, toužím po tom. A ne s cizím mužem, chtěla bych, aby Dan byl u toho. Ale jak mu tohle mám říct? Vůbec neodkážu odhadnout, jak by reagoval. Roky mě má za stydlivku a já bych na něj vyrukovala s tímhle? Říkám si, že jsem asi ten správný životní okamžik promarnila - pokud jsem to tak chtěla, měla jsem to realizovat hned, v době, kdy jsem nebyla k nikomu vázaná. Možná by to bylo lepší.
Jenže teď mi ta představa nedá spát. Dana nechci nikdy podvést, chci aby to zažil se mnou. Ale bojím se, že pokud seberu odvahu a řeknu mu to, naštve se, zraní ho to, zkrátka jeho reakce bude negativní.
Přesto ve mně ale stále hlodá myšlenka... co kdyby to tak nebylo? Co kdyby byl pro?
Míša, 27 let