Klíšťovou encefalitidou v České republice ročně onemocní několik stovek lidí. Nemalá část z nich se potýká s trvalými následky. V krajních případech může, i přes veškerou lékařskou péči, dojít k úmrtí pacienta. K takovým situacím by nemuselo docházet, kdyby lidé dbali na prevenci a včas absolvovali očkování proti klíšťové encefalitidě.
Každoročně onemocní klíšťovou encefalitidou kolem 600 osob.
Rekordní byl rok 2006, kdy se nakazilo celkem 1 028 osob a 3 lidé na toto onemocnění zemřeli. V roce 2007 bylo případů o poznání méně – hlášeno bylo 546 případů, z nichž 4 skončili i přes veškerou lékařskou péči úmrtím pacienta. Dle statistik Státního zdravotního ústavu bylo v roce 2008 k 50. kalendářnímu týdnu hlášeno 629 případů.
Meziroční výkyvy ve výskytu onemocnění nejsou nic výjimečného. Lze říci, že vysoká úroveň výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou v ČR stále trvá, meziroční výkyvy jsou ovlivňovány meteorologickými podmínkami pro aktivitu lidí v přírodě.
Mezi nejohroženější skupiny patří ti, kteří se žijí nebo cestují do endemických oblastí.
V současné době lze 90 procent území České republiky považovat za endemické oblasti se zvýšeným výskytem klíšťové encefalitidy. Nejvíce lidí se každoročně nakazí v jižních Čechách v okolí Českých Budějovic, dále v západních Čechách v okolí Plzně a na Moravě v okolí Olomouce, Brna, na Českomoravské vrchovině. Infikovaná klíšťata se vyskytují hlavně v povodí našich řek (např. Vltava, Sázava, Berounka), kde jsou rekreační střediska.
Onemocnění klíšťovou encefalitidou se objevují každý rok v sezóně od dubna do listopadu, nejvíce lidí je hospitalizováno v červenci. Je však třeba připomenout, že klíšťata jsou nejaktivnější na jaře a na podzim.
Mezi rizikové skupiny patří děti na letních táborech, rekreanti, senioři, kteří tráví svůj čas aktivně v přírodě a samozřejmě také ti, kteří v přírodě a vykonávají své zaměstnání – například lesní dělníci, zemědělci a lidé, kteří se baví prací na zahrádkách, sbírají lesní plody či jen projíždí přírodou na kole.
Přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí infikovaného klíštěte, při odstraňování klíšťat zvířecím miláčkům, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete.
Virus je přenášen prostřednictvím klíšťat převážně na lesní a polní hlodavce, na divoce žijící zvířata a domácí zvířata pasoucí se ve volné přírodě, které se stávají přirozeným zdrojem nákazy. Přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete. V zamořené oblasti se vyskytuje asi jedno až dvě procenta infikovaných klíšťat. Lidé by si měli dát pozor i pokud odstraňují klíště z kožichu svého čtyřnohého miláčka.
Klíšťata jsou v dnešní době téměř všude. Najdete je v lesích, ale také na loukách, zahradách či v městských parcích. Zabydlují se i ve vyšších nadmořských výškách. Příliš velké teplo a sucho jejich aktivitu snižuje. Naopak vlhké a teplé jaro, babí léto či podzim jsou pro aktivitu klíšťat ideální, stejně tak jako sezóna houbařů. I
„Zatímco ještě v osmdesátých letech 20. století byla za horní výškovou hranici považována nadmořská výška 750 m, dnešní stav charakterizují naše opakované nálezy klíšťat ve volné přírodě, všech vývojových stadií, ve výškách běžně nad 1 000 m, ale i ve výšce 1460 m (Jeseníky). Nejvyšší výskyt klíšťat infikovaných virem klíšťové encefalitidy byl zjištěn ve výšce 1140 m v Krkonoších,“ uvádí RNDr. Milan Daniel, DRSc. ze Státního zdravotní ústavu v Praze. „Je třeba dodat, že v tomto nově ohroženém pásmu, od 700 do 1200 m n.m., je situována řada oblastí využívaných k rekreačním nebo pastevním účelům,“ doplňuje Daniel.
Jedinou spolehlivou ochranou proti klíšťové encefalitidě je očkování.
Očkování proti klíšťové encefalitidě poskytuje velmi účinnou ochranu a to 99,3 procent. Riziko, že onemocní ten, kdo byl proti klíšťové encefalitidě očkován, téměř neexistuje. Očkování zároveň chrání proti všem evropským subtypům nebezpečného viru. Očkovat proti nákaze klíšťové encefalitidy se dá v průběhu celého roku. Nejpříznivější období je však v chladných zimních měsících.
Klasické očkovací schéma pro zimní měsíce sestává z první dávky podané v den 0, druhé dávky podané za 1 - 3 měsíce a třetí dávky aplikované o 5 – 12 měsíců později. Ochrany je dosaženo přibližně po 2 týdnech po podání druhé dávky. Toto schéma je vhodné aplikovat na podzim či v zimě, aby po podání druhé dávky v jarních měsících byli lidé pohybující se v přírodě chráněni.
Kdo se nestihl naočkovat přes zimu může využít zkrácené schéma, které je vhodné pro použití během teplých měsíců. První vakcína je podávána v den 0, druhá dávka následuje za 2 týdny a třetí dávka za 5 – 12 měsíců. Imunity je i zde dosaženo přibližně po 2 týdnech po podání druhé dávky. Jak u schématu pro chladné měsíce, tak u zkráceného schématu, by mělo k prvnímu přeočkování dojít po 3 letech. V případě vakcíny FSME-IMMUN dále následují přeočkování každých 5 let. Výjimku tvoří lidé nad 60 let, kde se i pro další přeočkování doporučuje dodržovat 3letý interval. Cena jedná dávky vakcíny se pohybuje kolem 500 Kč.
Očkování proti klíšťové encefalitidě (KE) má přímý vliv na snižování počtu výskytu tohoto onemocnění v populaci. Závažnost onemocnění klíšťovou encefalitidou dokládá i fakt, že očkování proti klíšťové encefalitidě bylo Českou infektologickou společností zařazeno mezi doporučená očkování. Lidé by očkování neměli odkládat a dobrou zprávou je pro ně fakt, že většina zdravotních pojišťoven na vakcíny přispívá. Příspěvky na očkování už nejsou jen pro děti a mladistvé, ale u řady zdravotních pojišťoven je nově mohou čerpat i dospělí včetně seniorů nad 60 let, kteří jsou z hlediska následků onemocnění nejrizikovější skupinou.
Očkovat proti klíšťové encefalitidě je možné dospělé i děti již od 1 roku.
Vakcína vůči klíšťové encefalitidě se používá pro aktivní imunizaci dětí starších jednoho roku a dospělých osob. V případě potřeby, např. při zvýšeném výskytu infikovaných klíšťat a zvýšeného rizika přenosu infekce, je možné očkovat i děti mladší jednoho roku stejnou vakcínou, ne však dříve než od 6 měsíců věku. Aktivní imunizace dětí od 1 roku proti klíšťové encefalitidě je zajištěna očkovacím sérem FSME-IMMUN pro děti. Dětem od 16 let včetně se aplikuje vakcína pro dospělé. V sousedním Rakousku se očkovací látka FSME-IMMUN používá více než 30 let. Za tak dlouhou dobu je tedy velmi dobře prověřená. Očkovací látka je dobře snášena.
Pro počáteční fázi onemocnění jsou typické prudké bolesti hlavy, zvracení, strnutí šíje, spavost a poruchy vidění.
Onemocnění klíšťovou encefalitidou probíhá jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. Po uplynutí inkubační doby, která je obvykle 3-30 dní, dojde k rozvoji onemocnění. Zpravidla mívá dvoufázový průběh.
V první fázi nemoci KE se objevují teploty s necharakteristickými příznaky (únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. Poté se nemocnému na pár dnů uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí. V druhé fázi nemoci se pacient cítí daleko hůře, to již virus pronikl do mozku. Nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota. V této fázi musí být pacient hospitalizován.
Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě virus postihuje především mozkové pleny. Vede k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází za 2-3 týdny domů, potom následuje několika měsíční rekonvalescence. Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň se jmenuje encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů končí úmrtím.
Na klíšťovou encefalitidu účinný lék neexistuje.
V současnosti není známa léčba klíšťové encefalitidy postihující původce nemoci. Léčba onemocnění již bude pouze léčbou příznaků, ale ne nemoci samotné.
Těžké formy onemocnění znamenají pro pacienty často trvalé následky. A i ty lehčí jsou nepříjemnou komplikací – dokáží zdravého aktivního člověka na několik měsíců „vyřadit ze hry“, což může vést až ke ztrátě zaměstnání, zhoršení finanční sitauce apod.
Nejrizikovější skupinou jsou senioři.
Senioři jsou v dnešní době stále velmi aktivní – houbaří, rybaří, zahrádkáři, podnikají výlety. Vzhledem k vyššímu věku jsou však v případě nákazy odborníky považováni za nejrizikovější skupinou. „Závažné a nebezpečné průběhy se týkají především starších lidí, kteří jsou bohužel očkováni naprosto nedostatečně. S narůstajícím věkem se zvyšuje procento opravdu těžkých průběhů, trvalých následků a úmrtí. Důvodem je skutečnost, že virus napadne organismus zatížený četnými chronickými nemocemi, které souvisí s věkem,“ uvádí prim. MUDr. Václav Chmelík, primář Infekčního oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích.
Proočkovanost ve skupině starších lidí nad 50 let je podle odborníků naprosto nedostatečná. Přitom zdravotní pojišťovny dnes nabízejí příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě buď bez omezení věku nebo mají i speciální programy pro osoby starší 60 let.
Svého zdraví bychom si měli vážit!
Klíšťová encefalitida patří mezi závažná onemocnění. I jeho lehčí forma může výrazně snížit kvalitu života pacienta a je jedno zda jde o dítě, člověka v aktivním věku či o seniora. Ve svém vlastním zájmu by lidé neměli podceňovat prevenci a včas podstoupit očkování, které je jednou skutečně spolehlivou ochranou proti klíšťové encefalitidě. Díky příspěvků zdravotních pojišťoven je nyní očkování finančně dostupné téměř pro každého.
Zdroj: Hauska & Partner