Na Velikonoční pondělí se někdy připravujeme více než na Vánoce. Malujeme vajíčka, pečeme beránka, chceme mít tu pravou velikonoční nádivku. A při tom všem nasáváme vůni jara, které klepe na dveře naší kuchyně.
Co Bůh a dům dali
Tradiční české Velikonoce začínaly na konci čtyřicetidenního půstu. Prvním velkým svátkem byla Škaredá středa.
V tento den musela chtě nechtě hospodyně připravit pokrm co možná nejošklivější. Pokud se například rozhodla udělat bramboráky, musela je při smažení potrhat. Bez tohoto svátku by tak možná nikdy nevznikly trhance. Na Zelený čtvrtek se natrhaly mladé kopřivy a špenát a vařilo se z luštěnin. K jarní polévce se přikusovaly škvarkové placky, pletence a pekly se preclíky.
Velký pátek byl dnem půstu. Ten, kdo to však nevydržel, si mohl dát rybu nebo z bramborového těsta náhražku ryby. Další variantou byla hustá polévka z kysaného zelí, špenátu, brambor, luštěnin, kořenové zeleniny, dochucená kmínem.
Bílá sobota byla ve znamení nádivky nebo také hlavičky, velikonoční buchty nebo snítku, sekanice apod., jak se jí v jednotlivých koutech naší země říkalo, a z pece voněl mazanec.
K obědu na nedělní Hod boží velikonoční se slavnostně prostřel stůl, jako první se podával masový vývar a poté pečeně z různých druhů masa. Nezapomínalo se ani na sladkou tečku v podobě buchet nebo beránka ze sladkého těsta. Na Hod boží velikonoční si celá rodina rozdělila a snědla jedno vejce, aby po celý rok zůstali všichni pohromadě. Symbolem Velikonočního pondělí byly a stále ještě jsou vejce připomínající nový život a znovuzrození. Plnila se, smažila, dávala do omáček, salátů, k masu, do nádivek i pomazánek.
Velikonoční vajíčka ve světě
Bez vajec si Velikonoce neumí představit ani jiné světové kuchyně. V Bulharsku se den nebo dva před Velikonocemi posílá 10 až 15 načerveno obarvených vajec a bochník chleba tureckým přátelům. V Itálii hospodyně umístí knězem požehnaná velikonoční vajíčka doprostřed stolu při hostině. I v Rusku se jedí požehnaná uvařená vajíčka k velikonočnímu obědu. A v Řecku se s vejci rozhodně nešetří, v den pravoslavných Velikonoc se rozpoutá vajíčková bitva a hraje se hra v ťukání špiček vajíček o sebe. Ten, komu se vajíčko nerozbije, bude mít po celý rok štěstí. V Rumunsku je také tradicí oťukávání vajíček. Ti, kdo se během Velikonoc nesešli a neťukli si, se již po smrti neuvidí.
Vejce a cholesterol
Protože vajec na Velikonoce sníme požehnaně, je důležité si říct, proč jsou, či naopak nejsou zdraví prospěšná a v jaké míře je vhodné je konzumovat. Vejce jako takové tvoří dokonalý celek, proto až na pár výjimek by se neměl žloutek oddělovat od bílku. Nutriční složení vejce a také barvu žloutku ovlivňuje jejich čerstvost a částečně i strava slepic. Jsou-li dobře živené, obsahuje vejce kromě vitaminů skupiny B také vitamin E, železo, fosfor, draslík, selen a jod. Jedno vejce o průměrné hmotnosti 50 g by mělo pokrýt 18 % denní potřeby bílkovin, zdraví prospěšných aminokyselin.
Stále diskutovaným problémem je cholesterol ve vejci. Ten se skrývá ve žloutku, který obsahuje přibližně 210 mg cholesterolu a asi 2 g nasycených tuků.
Takováto kombinace při vyšší konzumaci vajec a nevhodném způsobu stravování může zvednout hladinu LDL cholesterolu v krvi. To, co bychom si však měli uvědomit, je, že 2 až 4 vejce týdně nám neublíží, jejich způsob přípravy však ano. Co třeba takový „ham and eggs“ smažený na másle, které má cholesterolu mnohem více než samotné vejce? Pokud omezíme saturované živočišné tuky a alespoň z poloviny je nahradíme polynenasycenými rostlinnými, cholesterol už nám hlavu dělat nebude.
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Dieta.
KAŽDÝ DEN NOVÉ SLEVY NA JEDNOM MÍSTĚ!
ČTĚTE TAKÉ:
Nutil mě hubnout, a pak si našel tlustou milenku!