Přestože se může zdát, že kašel je jen nepříjemný poutník doprovázející nás především v zimním období, opak může být pravdou. Proto se v následujících řádcích podíváme na kašel jako na příznak některých závažnějších onemocnění.
Když trochu zabrousíme k teoriím kašle a zalistujeme odbornými pracemi a učebnicemi medicíny, dozvíme se, že kašel je obranný reflex proti škodlivému působení zevních faktorů. Vede především k zajištění průchodnosti dýchacích cest a ve své podstatě je skutečně nejefektivnějším čisticím mechanismem těchto cest. Na konci kašlacího reflexu, při vydechnutí, proud vzduchu opouští dýchací cesty rychlostí 150–280 m/s, což je v přepočtu až 1008 km/h!
Mezi příčiny vyvolávající kašel patří ze zevního prostředí především tabákový kouř, smog, dráždivé plyny, ozon, oxidy síry i dusíku a dále mechanické vlivy jako například cizí těleso v dýchacích cestách, vdechnutí žaludečního obsahu či zvětšení mandlí.
Dalšími příčinami ovšem mohou být také onemocnění, a to nejen na alergickém podkladě, jako jsou asthma bronchiale, bronchiální hyperreaktivita, chronická obstrukční plicní nemoc, chronická bronchitida, cystická fibróza, ale i další potíže rázu infekčních nemocí, a to akutní laryngitida (zánět hrtanu), bronchitida (zánět průdušek), pneumonie (zápal plic), pleuritida (zánět pohrudnice), perikarditida (zánět osrdečníku), plicní embolie, hypertenze v malém oběhu, kolagenózy, granulomatózy nebo i nádorová onemocnění!
Polékový kašel
Zde nesmíme zapomenout, že kašel může být i tzv. polékový, což znamená, že je způsoben užívaným léčivem. Nejčastěji zmiňovaná jsou léčiva ze skupiny tzv. inhibitorů ACE (což jsou přípravky k léčbě vysokého krevního tlaku), dále beta-blokátory, amiodaron, methotrexát, nitrofurantoin a další. Právě prvně zmiňované preparáty pro léčbu vysokého tlaku způsobují jako vedlejší nežádoucí účinek kašel až u jedné pětiny léčených, u 10 % pacientů dokonce přítomnost kašle může vést k ukončení léčby. Pro ucelený pohled ještě musíme zmínit psychogenní příčiny vyvolávající kašel a centrální dráždění při onemocněních centrální nervové soustavy.
Pokud se dráždivý kašel stává současně hrubým, štěkavým až chraptivým a dochází i ke změně zabarvení hlasu až na hlas zastřený, může již jít o závažnější onemocnění, jakými jsou například výše zmiňovaný zánět hrtanu či zánět hrtanu a průdušnice.
Jedním z velmi závažných a život ohrožujících onemocnění může být také epiglotitida – zánět hrtanové příklopky. Nejčastěji postihuje děti ve věku 1–6 let. Dítě má horečku, tichý hlas a může opatrně, povrchně pokašlávat. Tato onemocnění je opět nutné řešit s lékařem.
Další variantou suchého kašle může být kašel záchvatovitý, s výskytem spíše v noci nebo po námaze. Ztížené dýchání je doprovázeno dušností a pískoty. Takto vypadá kašel u astmatu a pacient s takovou diagnózou je bezpodmínečně v trvalé péči lékaře. Můžeme zmínit i dusivý suchý kašel přítomný u nočních atak kardiálního selhávání. A ani tímto výčtem jsme nevyčerpali všechny záludnosti suchého kašle.
„Kašel ani lásku neutajíš,“ tvrdil středověký básník Walther von der Vogelweide, proto tak nečiňme, neboť jak již nyní víme, může být i závažným varováním.
Pozor! Samotný kašel může vyvolat jiné zdravotní komplikace, jako jsou různé typy krvácení, ať už v oblasti očí, nosu nebo konečníku. Často dochází k močové inkontinenci, nebo dokonce k prasknutí žeber, spíše ovšem u pacientů s osteoporózou. Úporným kašlem si taktéž můžeme způsobit velmi nepříjemnou a bolestivou kýlu.