Opakuje se to každý rok a všichni to dobře známe. Náhle nás přepadne teplota, bolest svalů, škrábání v krku, kašel a zvýší se nám teplota. S narůstajícími potížemi si klademe otázku, zda jde o běžnou virózu, nebo obávanou chřipku, a jestli zvládneme léčbu sami, nebo nakonec stejně dojde na antibiotika. Záleží na příznacích a znalostech, která onemocnění způsobují viry a za co mohou bakterie.
1. Každoroční problém
Respirační virózy a chřipky přicházejí s železnou pravidelností každý rok. S nástupem prvních chladných dní obvykle začínají běžné virózy, v době od Vánoc až do jarních měsíců se přidávají i chřipky.
„Původcem respiračních viróz je řada virů, z nichž pouze některé jsou chřipkové. Mezi další původce respiračních virových onemocnění patří například rinoviry a koronaviry. Virů, jež mohou způsobit akutní zánět horních cest dýchacích a komplikace s nimi spojené, je ovšem velmi mnoho,“ vysvětluje na úvod MUDr. Markéta Geleneky z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Pokračování 2 / 10
2. Nehledejte jen souvislost s prochlazením
Část respiračních viróz nemá s chřipkou příliš společného a používá se pro ně hromadné označení nachlazení. „Nachlazení není onemocnění způsobené prochladnutím. Tímto termínem se laicky souhrnně označují respirační infekce zapříčiněné jinými než chřipkovými viry. Virů způsobujících respirační potíže a jejich subtypů je několik stovek a podle průběhu infekce není možné je přesně určit. K jejich určení by byla potřeba přesná laboratorní analýza. Zpravidla ale platí, že infekce začíná postupně, nemocný nemá příliš vysoké teploty a potýká se s rýmou a kašlem,“ popisuje lékařka průběh virových infekcí.
Pokračování 3 / 10
3. Léčba podle příznaků
Přesného původce onemocnění však u běžně probíhající virózy není třeba znát. Pro pacienta tato informace nemá žádný praktický význam. „Běžné respirační virózy se léčí symptomaticky. To znamená, že nemocný by měl mít klid na lůžku a měl by užívat léky, které tlumí potíže způsobené probíhající infekcí. Nejčastěji jde o léky proti teplotě a bolesti svalů, kapky a spreje do nosu, přípravky pro léčbu kašle a podobně. Většina jich je volně k dostání v lékárnách,“ dodává MUDr. Geleneky. Součástí léčby by měl být klid na lůžku a omezení kontaktu s okolím, což ne každý nemocný respektuje.
Pokračování 4 / 10
4. Sezona chřipky
Někdy má ovšem infekce nápadně dramatičtější průběh, nemoc se dlouho vleče a pacient si stěžuje na silné bolesti hlavy a svalů, potýká se s urputným kašlem a má vysoké teploty. V takovém případě je namístě začít uvažovat o nákaze chřipkou. „Přesná diagnostika je v těchto případech možná pouze pomocí laboratorního vyšetření protilátek z krve nebo průkazem viru výtěrem z nosu a krku. Na základě symptomů a podle aktuálního stavu nemocného se chřipka s jistotou diagnostikovat nedá,“ říká infektoložka.
Pokud lékař po laboratorní analýze krve vysloví diagnózu chřipková nákaza, znamená to, že původce onemocnění spadá do skupiny chřipkových virů. Studie ukazují, že se chřipky na výskytu podzimních respiračních infekcípodílejí 15 až 25 procenty, přičemž nákazy pravidelně přerůstají do stadia krátkodobé epidemie, jednou za několik let i do fáze pandemie.
Pokračování 5 / 10
5. S mutací virů je třeba počítat
„Onemocnění způsobují dva hlavní typy chřipkového viru z čeledi Orthomyxoviridae - typ A a B. O povaze a agresivitě viru rozhodují především jeho povrchové antigeny, a to hemaglutinin a neuraminidáza, které existují v mnoha podobách a kombinacích. Tyto povrchové antigeny mají velkou schopnost mutace a s každou sezonou se mění - i to je jeden z důvodů, proč lidé chřipkou onemocní opakovaně a proč je nutné se proti ní nechávat každoročně přeočkovat.
Vakcína se totiž vždy vyrábí s předstihem na danou sezonu a vychází právě z předpokládané mutace chřipkového viru. Změna povrchových antigenů neumožňuje ani vytvoření protilátek a dlouhodobé imunity proti chřipce,“ vysvětluje lékařka.
Pokračování 6 / 10
6. Komplikace ohrožují život
Většina nemocných, u nichž se prokážou chřipkové viry, onemocnění zvládne v rámci domácí léčby. Bolesti svalů, hlavy a únava jsou obvykle tak silné, že nakažený dobrovolně ulehá na lůžko a vzdává se běžných aktivit. „U chronicky nemocných pacientů, seniorů, těhotných žen či rizikových malých dětí může chřipka způsobit vážné zdravotní komplikace, které vyústí v hospitalizaci,“ dodává MUDr. Geleneky.
Pokračování 7 / 10
7. Jak se bránit proti respiračním infekcím
Respirační infekce, a to chřipkové i nechřipkové, se šíří kapénkami. Ty jsou do okolí produkovány zejména během kašle, kýchnutí, ale i při smrkání či mluvení.
Šíří se vzduchem, ulpívají na pevných površích. Kapénky má samozřejmě i nakažený na kapesníku a na rukou, ze kterých je kontaktem šíří dál například na madla nákupních košíků, tyče v hromadné dopravě, kliky u dveří, počítačové klávesnice a podobně. „Viry mohou na povrchu přežívat několik hodin. Pokud se zdravý člověk dotkne infikovaného místa a následně si sáhne na nos, oči nebo ústa, dochází přes sliznice k proniknutí viru do organismu a k rozvinutí nákazy,“ popisuje odbornice.
Zásadní prevence v době výskytu respiračních infekcí spočívá v pečlivém vyhýbání se místům s vysokou frekvencí lidí. „K přenosům dochází v dětských zařízeních, ve školách a školkách, v prostředcích hromadné dopravy, obchodech, supermarketech i čekárnách lékařů,“ vypočítává lékařka. Všem těmto místům je v rámci zachování vlastního zdraví lepší se vyhnout, pokud je to jen trochu možné.
V době infekcí je vhodná zvýšená hygiena. Časté pečlivé mytí rukou, zákaz půjčování kapesníků, používání stejných skleniček, hrnečků, příborů a dalších věcí osobní potřeby by měly být samozřejmostí. „V rodině se infekce zpravidla šíří tak, že onemocní jeden člen a od něj jsou následně nakaženi ostatní. Jako první velmi často onemocní děti, které se nakazí v dětském kolektivu,“ říká MUDr. Geleneky.
V rámci dlouhodobé prevence jsou vhodné otužování, pohybové aktivity, návštěvy sauny a příjem vitaminů. Je také možné se nechat naočkovat. „Vakcinace se doporučuje ještě před chřipkovou sezonou, ideálně během podzimních měsíců,“ radí lékařka.
Pokračování 8 / 10
8. Poznáte chřipku od nachlazení?
Příznaky nachlazení:
- pomalý nástup často doprovázený škrábáním v krku a pálením v nose
- bolest hlavy, svalů a končetin
- zvýšená teplota obvykle nepřesahující 38 °C
- rýma, ucpaný nos, kašel
- délka onemocnění: 7-9 dní
- rekonvalescence do 14 dnů
Příznaky chřipky:
- velmi rychlý nástup, v rámci několika hodin
- nástup bolesti hlavy a horečky
- silná bolest hlavy, svalů, kloubů, celková slabost a únava
- teplota šplhající přes 38 °C
- silný kašel, rýma obvykle nikoli
- délka onemocnění: 7-14 dní
- rekonvalescence v řádu týdnů až měsíců
Další informace, jak rozeznat virózu od chřipky, najdete ZDE
Pokračování 9 / 10
9. Proč na chřipku a nachlazení nezabírají antibiotika
Mnoho pacientů s respiračními infekcemi (ať již chřipkového, či nechřipkového původu) se domnívá, že jejich zdravotní stav vyžaduje antibiotika. To je ale omyl! „Antibiotika jsou účinná při bakteriálních infekcích, nikoli při virových. Nesprávným užíváním antibiotik u virových infekcí se pacient naopak vystavuje riziku nežádoucích účinků těchto léků,“ varuje MUDr. Geleneky.
Antibiotika však někdy lékař může nasadit na infekci, která původně začínala jako virová, ve chvíli, kdy dojde k nástupu či rozvoji komplikací. „K tomu kroku se přistupuje tehdy, dojde-li k sekundární nákaze bakteriemi a z původně virové infekce se vyvine například bakteriální zápal plic, zánět vedlejších nosních dutin či středouší. Antibiotika pak nejsou předepisována kvůli viróze, ale kvůli komplikaci, kterou způsobily bakterie. Zda jde o virovou, nebo bakteriální infekci, může určit vyšetření krve, například test CRP,“ doplňuje infektoložka.
Virózy a chřipky většinou organismus zvládne sám v rámci svého imunitního systému. „Pokud virová infekce probíhá s komplikacemi nebo u vysoce rizikových pacientů, je možné nasadit antivirotika, ovšem k tomu dochází skutečně jen u některých případů. Běžná léčba spočívá ve snižování teploty (pokud vystoupá nad 38 °C), klidu na lůžku, příjmu tekutin, podávání vitaminů, aplikaci kapek do nosu a léků upravujících kašel,“ popisuje lékařka.
Pokračování 10 / 10
10. Kdo na nás útočí
Rýma je projevem probíhajícího zánětu sliznice dutiny nosní. Doprovází ji zduření a otok infikovaných sliznic a zvýšený sekret. Nejčastějším původcem rýmy jsou viry ze skupiny rinovirů, koronavirů a viry parainfluenzy či respirační syncytiální virus (RSV). U malých dětí jsou častým původcem rýmy i adenovirus či enteroviry.
Zánětlivé onemocnění sliznice dutiny nosní může být komplikováno bakteriální infekcí. Mezi nejčastější původce bakteriální infekce nosní sliznice patří Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes.
Zánět vedlejších nosních dutin patří mezi komplikace rýmy, projevuje se horečkou, tupou bolestí v místech nad horní čelistí a ve tváři, bolestí čela a hlavy. Toto onemocnění bývá komplikací infekční rýmy. Mohou ji způsobovat bakterie ze skupin streptokoků a hemofily. Zánět středouší (otitida) je další velmi častou komplikací rýmy. Vzhledem k anatomické stavbě ucha postihuje nejčastěji malé děti, s přibývajícím věkem se výskyt tohoto onemocnění snižuje.
Otitidě zpravidla předchází viróza doprovázená rýmou. K takto probíhající infekci se následně může přidat i bakteriální nákaza. Mezi nejčastější původce katarální otitidy patří adenoviry, RS viry, rinoviry a viry influenzy či parainfluenzy.
Bakteriální komplikace pak nejčastěji způsobují Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Streptococcus pyogenes a další.
Zánět hrtanu (laryngitida) se vyskytuje u nemocných všech věkových skupin, velkou obavou je však zejména u rodičů malých dětí, u nichž otok hrtanu doprovázející onemocnění může způsobit život ohrožující problém.
Začátek onemocnění obvykle souvisí s respirační virovou nákazou a často přechází i do zánětu průdušnice - tracheitidy. Následně může dojít k tomu, že sliznice oslabené virovou infekcí napadne i bakteriální infekce. Nejčastěji jde o bakterie Staphylococcus aureus.
Epiglotitida je život ohrožující onemocnění malých dětí, které je v posledních letech díky zavedenému očkování naštěstí na ústupu. Původcem je Haemophilus influenzae typu b. Projevuje se náhlým otokem hrtanové záklopky, dítě má vysokou teplotu, nemůže polknout, sliny mu vytékají z úst, vyhledává sedací polohu. Stav je nutné řešit okamžitým přivoláním lékaře.
Kašel v souvislosti s respiračními infekcemi je reakcí na probíhající akutní zánět dýchacích cest a jeho smyslem je uvolnění dýchacích cest od hlenu. Má několik podob a druh kašle se může s postupujícím onemocněním vyvíjet a měnit. Doprovází jak virové respirační infekce, tak infekce bakteriální.
Zánět průdušek (bronchitida) znamená zánět výstelky plicní v dolních cestách dýchacích. Akutní zánět je způsoben bakteriální či virovou infekcí. Z virů jde nejčastěji o adenoviry, viry influenzy či parainfluenzy nebo rinoviry, z bakterií Mycoplasma pneumoniae.
K typickým příznakům tohoto onemocnění patří urputný kašel, bolest na hrudi, únava a zvýšená teplota. Zápal plic (pneumonie) je dalším z řady zánětů plicní tkáně. I v tomto případě stojí za infekčním zánětem viry i bakterie. Zápal plic mohou způsobit například chřipkové viry. Pokud je tato nemoc bakteriálního původu, nejčastějšími původci bývají Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Chlamydophila pneumoniae či Mycoplasma pneumoniae.
Angína je označení pro probíhající zánět mandlí. Obvykle je bakteriálního původu a nejčastějšími původci jsou streptokoky a stafylokoky. Některé typy zánětu mandlí mohou způsobit i viry. V těchto případech jsou původci EB virus, cytomegalovirus, adenoviry a další. Zánět mandlí může být způsoben i kvasinkami.
O autorovi: Barbora Neubergerová, odborná spolupráce: MUDr. Markéta Geleneky, Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví