Co mají společného šílené krávy, škrabající se ovce a chechtající se kanibalové?

15. 1. 2001
Dostávám se tu k jednomu z nejpopulárnějších a nejdiskutovanějších zdravotních témat posledních let. Věřím, že většina z Vás už četla nebo slyšela něco málo o nemoci šílených krav. Možná jste se proto zamysleli nad mrazícím boxem, jestli si roštěnky dáte nebo raději zvolíte vepřovou kotletu.

Co mají společného šílené krávy, škrabající se ovce a chechtající se kanibalové?
Odpověď zní: PRIONY.

Dostávám se tu k jednomu z nejpopulárnějších a nejdiskutovanějších zdravotních témat posledních let. Věřím, že většina z Vás už četla nebo slyšela něco málo o nemoci šílených krav. Možná jste se proto zamysleli nad mrazícím boxem, jestli si roštěnky dáte nebo raději zvolíte vepřovou kotletu. Ale ruku na srdce - kdo z vás alespoň tuší, jak a u koho tohle všechno začalo a jaká je alespoň relativní šance, že příští obětí budete právě VY?!

Na podzim roku 1997 získal Stanley B. Prusiner Nobelovu cenu v oblasti medicíny a fyziologie za objev a charakterizaci infekčního proteinového agens, zvaného prion - proteinaceous infectious particle. Priony jsou bílkoviny, které jsou obsaženy v buněčných membránách. Protože je máme ve svých buňkách všichni, tělo je považuje za vlastní a netvoří proti nim protilátky. Kdyby tomu tak bylo, páchalo by naše tělo vlastně sebevraždu. Naneštěstí se však vyskytují ve dvou formách. Tu zdravou, normální máme v buněčných membránách. Pomáhá v přenosu informací do buňky. Ta druhá, mutovaná forma se dostala dovnitř buňky, je velmi odolná a je považována za infekční. Když se mutovaná forma dostane do těla, buď spontánní mutací, nebo alimentární cestou, napadá zdravou formu a mění ji do své podoby. Napadená zdravá bílkovina se mění v mutovanou a sama napadá další. V celku jde o tzv. dominový efekt. Na okraj podotýkám, že tedy nejde ani o baktérie, ani o viry. Není zde žádná DNA a to byl hlavní oříšek pro biology.
Prionová onemocnění objevili Američané D.C. Gajdůšek a B.S. Blumberg, kteří za tento objev dostali Nobelovu cenu v roce 1976. První popis prionového onemocnění prochází z roku 1738, kdy ve Francii docházelo k úhynům ovcí, které si před smrtí škubaly vlnu z kožichů a potácely se. Teprve v roce 1946 bylo prokázáno, že jde o infekční onemocnění, které dostalo název scrapie. V roce 1920 německý neurolog Hans Gerhard Creutzfeld popsal mladou ženu, která zemřela na zvláštní degenerativní onemocnění mozku. Podobný popis pěti pacientů popsal o rok později německý neuropatolog z Hamburku Alfons Maria Jakob. Ačkoli pacientka doktora Creutzfelda trpěla jinou chorobou, do paměti se vžilo označení Creutzfeld-Jakobova choroba (CJD). V 50. Letech 20. Století na Nové Guinei si místní veterinář Zigas všiml zvláštní choroby domorodců projevující se třesem, záchvaty smíchu a následnou smrtí. Jeho pozorování potvrdilo zkoumání D.C. Gajdůška, že kuru - místní název nemoci - je infekčního původu a spojené s rituálním kanibalismem. (Kanibalismus byl asi v 50. Letech místní vládou zakázán, zmizela proto i záhadná nemoc kuru. Nemocní byli především muži a děti. Ženy totiž maso zemřelých pouze připravovaly, pojídaly hlavně vnitřnosti a mužům nechávaly mozky. V buněčných membránách mozkových buněk je největší procento prionů.)

Zde se dostávám k otázce v nadpisu. Jak je vidět z předešlého prionová onemocnění, zvaná též spongiformní encefalopatie, mohou napadnout lecco. Spongiformní proto, že po smrti se v mozku postižených nalezly dutiny bez známek proběhnuvšího zánětu, přičemž postižená tkáň připomínala houby. Poprvé se onemocnění objevilo u ovcí. Ve Velké Británii se krávy nakazily infekční kostní moučkou z ovcí a nemoc se u nich projevila poruchami rovnováhy, ztrátou motorické kontroly a následnou smrtí. U domorodců na Nové Guinei se nemoc projevovala nezadržitelnými záchvaty smíchu, poruchami řeči, demencí a nakonec úplnou nehybností. U člověka může mít prionové onemocnění i jiné příznaky, například smrtelnou nespavostí postihující především celé rodiny. Prionová onemocnění postihují také norky, jeleny, losy, kočky, nývaly a kudu. Norci se nakazili priony z ovcí a hovězího dobytka, kočky a krávy zase masokostní moučkou kontaminovanou mutovanými priony.
Způsoby získání u člověka jsou různé. Choroba může být dědičná, lze ji získat spontánní mutací, infekčním přenosem - pravděpodobně z nakaženého hovězího masa, dříve docházelo ke vzácných onemocněním při transplantaci rohovky, nebo podáním znečištěného růstového hormonu z hypofýzy zemřelých lidí.
Člověk je tedy ohrožen především nákazou z infikovaného masa, především hovězího. Pravděpodobně nepomáhá ani dlouhodobá tepelná úprava. Ovšem riziko, že se na Váš talíř dostane maso z nakaženého kusu je mizivé. Mnohem větší pozornost doporučuji na nebezpečí salmonelóz z nedobře propečeného masa, aň už se jedná o hovězí nebo kuřecí. Tato onemocnění Vás sice nezahubí, zato Vám připraví nepříjemné chvilky na dostatečně dlouhou dobu.

Dobrou chuň přeje MM.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Jako málokdo víte, že hvězdy člověku pouze trochu pomáhají, nebo někdy prostě jen maličko zbrzdí nepříjemnosti, avšak nedokážou pozměnit základní životní nasměrování člověka. Zejména ne…

Nejčtenější články