Co mám dělat když... První pomoc a samoléčba II.

Co mám dělat když... První pomoc a samoléčba II.

Každý „Domácí lékař“ by měl umět svým uživatelům poradit, jak si mají poradit v případě různých potíží. Mnozí z nás již znají své obvyklé zdravotní problémy, které se čas od času ozývají. Co lze udělat pro svoji úlevu?

H

Horečka

Zvýšení teploty je necharakteristický příznak, který provází mnoho chorob. Je známkou aktivace imunitního systému. Proto teplotu do 38 stupňů nemusíme snižovat, protože je pro fungování imunity výhodná. S teplotou můžeme doma bojovat vlažnou sprchou, chladnějšími (nikoli ledovými) zábaly a přísunem tekutin. Ochlazuje i citrusová šťáva.

!!! Proti teplotě můžeme použít léky s paracetamolem či ibuprofenem. Při užití kyseliny acetylsalicylové (Aspirin, Acylpyrin apod.) pozor - může vyvolávat krvácení do zažívacího traktu u citlivých jedinců. Dětem se při horečce nesmí podávat.

Lékaře navštívíme, pokud neznáme původ horečky, když teploměr ukazuje přes 40 stupňů a pokud se přidají další příznaky (bolesti hlavy, zvracení, apatie).

K

Křeče v nohou

Svíravé bolestivé stavy ztuhnutí svalstva dolních končetin mohou mít několik příčin. Nejčastěji jde o přetížení svalstva (například špatným stereotypem chůze), zpomalení krevního oběhu a tzv. žilní nedostatečnost (krev neodplouvá dostatečně rychle směrem k srdci), nedostatek hořčíku (někdy i vápníku), může jít i o důsledek hormonálních změn (těhotenství, klimakterium) a vzácněji se může jednat o neurologické onemocnění.

Za vyzkoušení stojí doplňovat hořčík a vápník (v potravě nebo tabletách). Po námaze je dobré si svaly protáhnout (strečink), neuškodí střídavé koupele (teplá a studená voda pro zlepšení prokrvení) a jemná masáž podpoří návrat krve ze žil k srdci.

Lékaře musíme vyhledat, jestliže jsou bolestivé křeče provázeny zblednutím, zchladnutím a otokem končetiny (může jít o trombózu - krevní sraženinu v žíle) nebo je-li kůže naopak napjatá, teplá a červená (zánět žil či bakteriální zánět). Pokud ke křečím dochází při námaze a nutí postiženého se zastavit, může jít o aterosklerózu tepen dolních končetin (jakási obdoba srdečního infarktu).

Otoky

O

Místní otok bývá známkou zánětu nebo městnání tkáňového moku ve tkáních, provází téměř všechny poúrazové stavy a poštípání hmyzem. Drobné místní otoky (po poštípání hmyzem či drobném úrazu) většinou bez následků zmizí samy, urychlit jejich vstřebání můžeme chladivými obklady. Pokud je oteklá část těla teplejší, případně zarudlá, bývá to známkou zánětu, který by měl léčit odborník. Možná bude zapotřebí chirurgická drenáž, možná antibiotika. Bolestivý, chladný otok jedné dolní končetiny (nejčastěji lýtka, ale i stehna) může signalizovat hlubokou žilní trombózu (krevní sraženinu v žíle) - a to je stav, který se musí okamžitě léčit u odborníka.

Celkové otoky, tedy takové, které jsou poránu největší kolem hýždí a přes den se přestěhují ke kotníkům a kolenům, mohou signalizovat vážné onemocnění ledvin nebo srdce. Tady žádná bylinka neuspěje - rychle k lékaři.

Píchání v uchu

Píchání v uchu může provázet zánět zevního zvukovodu nebo zánět středního ucha. K tomu prvnímu dochází nejčastěji v důsledku úporného čištění uší (naruší se samočisticí schopnost zevního zvukovodu), po koupání v bazénu či v rybníce.

Tento zánět poměrně rychle ustupuje po dezinfekci ušními kapkami (nevytírat, ale kapat). Pokud bolest nezmizí do 3 dnů, měli bychom navštívit ambulanci ORL. Zánět středního ucha bývá zejména u dětí relativně častým důsledkem rýmy. Bolest je však nepříjemná a značně intenzivní. Léčebná paracentéza (propíchnutí bubínku) na ORL přináší úlevu. Obvykle je nutné dále léčit antibiotiky.

Píchání v uchu se objeví i při vzlétání a přistávání letadla. Důvodem je pomalé vyrovnávání tlaku ve středouší, které působí vyklenování bubínku. Pomáhá polykání a zívání.

Rány

O nich mluvíme v případech, kdy došlo k porušení celistvosti kožního krytu. Drobné, akutní ranky vydezinfikujeme (Betadine, Septonex) a buď přelepíme, nebo převážeme sterilním obinadlem. Na nehojící se drobné rány použijeme přípravky pro „vlhké hojení“ z lékárny.

Lékaře vyhledáme vždy, když z rány vytéká sekret, má zarudlé okraje a přidá-li se teplota. To jsou známky infekce. Lékař musí ošetřit hluboké (řezné a tržné) rány, rány znečištěné, rozsáhlejší a hlubší popáleniny. Také je obvykle nutné použít protitetanové sérum.

Výron kotníku

Podvrtnutí kotníku je bolestivý úraz, při němž může (ale nemusí) dojít k poškození kloubního pouzdra a kloubních vazů. Zda k tomu došlo, zjistí ortoped.

Při první pomoci vždy kotník znehybníme obvazem, přikládáme studené obklady. Nutný je klid. Optimální je, když kotník prohlédne lékař. Není-li pro okamžitou návštěvu ortopedie vhodná situace (jsme na horách, v cizině apod.), pak můžeme zkusit tři dny klidu, ledování a polohování. Pokud bolest přetrvává a otok neustupuje, je návštěva odborníka nezbytná. Při poranění vazu je nyní možné podpořit hojení i injekcemi kyseliny hyaluronové (SpotVis) přímo do poškozeného vazu, což obvyklé až šestitýdenní léčení urychlí.

Zastydlá rýma

Nejčastěji se projeví bolestí hlavy (za čelem a nad očima). Každou rýmu totiž provází i zánět dutin, který může přetrvat a působit potíže. Pomáhá chladný vzduch, nosní kapky s účinnou látkou, které působí oplasknutí nosní sliznice. Ta ucpává průchod z nosu do dutin.

Po oplasknutí zduřelé sliznice se dutiny mohou čistit a potíže ustupují. V počátečních stadiích sinusitidy (zánětu dutin) pomáhá i koupel nohou a rukou (po lokty) v horké vodě, zvlhčování vzduchu v místnosti. K lékaři se vypravíme, pokud potíže do 10 dnů neustoupí, případně když se objeví teplota nebo se bolesti hlavy stupňují.

Zduřelé uzliny

Uzliny jsou útvary v podkoží (ty co nahmatáme, jinak jsou lymfatické uzliny i uvnitř těla) velikosti hrášku až švestky. Jejich zvětšení vždy značí aktivaci imunitního systému.

Krční uzliny zduří nejčastěji při angíně či virózách. Jakmile choroby odezní, uzliny splasknou a není nutná žádná specifi cká léčba. Pokud zduřelé uzliny přetrvávají dva až tři týdny po infekci, zasluhují vyšetření. Stejně tak když objevíme zduřelé uzliny v podpaží nebo tříslech, případně kdekoli na těle nahmatáme „pakety“, tedy větší shluky zduřelých uzlin.

Článek vyšel v časopise Moje Zdraví

Doporučujeme

Články odjinud