Já to klidně přiznám....povídám si. S věcmi. A když se odněkud vrátím, nebo se někam vypravuju, pozdravíme se. Já řeknu ahoj bytečku a on se ještě nenaučil odpovědět. Když mi stávkuje počítač, hubuju ho. Když něco vyvedu, mluvím sama k sobě. Jako třeba...nooo, to se ti povedlo. Už vidím ten regiment pomocníků, připravenej to opravit. A klidně se přiznám k tomu, že bydlet sama je po všech těch letech, kdy člověk lítal kolem rodiny /lítala jsem ráda i nerada/, lítal po vedlejšácích, uskrovňoval se po pronájmech, vnímám to samostatné bydlení jako dar. Nelze si to koupit, přinést domů, lze si to jen zasloužit, když má člověk za sebou nepěkné zážitky. Dalo to hodně práce a úsilí....mít svoje doma.
Scénář mého dne, kdy jsem sama: ráno vstanu je 7h nebo méně, dám si sprchu a po dokonalém umytí si obléknu župánek, idealně z pravého hedvábí a dám si kávu..a kousek čokolády,pustím počítač, telku(kanál MEZZO), jdu na fejs a upíjím kafíčko a je to ráj. Potom si obléknu pohodlné oblečení(harémky, tričko) a pokud něco není uklizeno, uklidím. Teď jsem šťastná. A vyrážím ven( koupaliště, lyže, na tržnici nebo něco koupit, kolo, autem na výlet, podle nálady, počasí, peněz nebo ročního období). Nespěchat, to je heslo dne a užít si to. Je odpoledne nebo podvečer, jsem doma, utahaná z lyží, spálená z koupálka nebo bez peněz po nákupech. Chce to opět kávu a MEZZO. Pak už jen lehkou večeři( krajíček chleba třeba se salámem), zprávy v tv, možná kniha a samo pc a fejs. Pokud film, tak něco jako Amadeus, Valmont, Anna Karenina..no a k tomu sklenička červeného, bordó ideální.Je 23h, sprcha, pokud nebyla ihned po příchodu z výletu, postel a knížka a fejs. Ach ten den utekl, ale že mi bylo božsky. Tak takhle by vypadala ideálně sobota bez přítomnosti kohokoliv.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.