Čokoládové pochoutky z hlediska výživy

Současně patří čokoláda k pochoutkám, které jsou obvykle spojeny s chvílemi relaxace a pohody. Dopřáváme si ji za odměnu a také dětem jsme zvyklí ji dávat jako dárek, ocenění nebo v rámci oslav. Velký vliv na konzumaci čokolád má působení reklamy, kde se některé čokoládové výrobky prezentují jako prototyp zdravé svačiny (např. s poukazem na obsah mléka).

Taková reklama se pak obvykle rychle promítá i do dětských jídelníčků, což má ovšem za následek omezení některých potřebných složek výživy. Dítě pak dá raději přednost čokoládě a odmítá jiné potraviny, které jsou sice pro jeho organismus užitečnější, avšak nejsou pro dítě tak lákavé. Pravidelná konzumace sladkostí časem vede nejen k nerovnováze v jídelníčku, ale k mnohem vážnějším zdravotním rizikům – v první řadě k nadváze.

Snaha o zdravou životosprávu přitom neznamená vyloučit sladkosti z jídelníčku docela, je ovšem potřeba pečlivě vybírat. Míru „rizikovosti“ čokolády je možné zhodnotit například glykemickým indexem (GI). Platí pravidlo, že čím je GI daného výrobku nižší, tím menší množství ho obvykle zkonzumujeme, protože vyvážená hladina cukru v krvi (tzv. glykémie) nevyvolá další, opakovanou chuť na sladké.

Pro děti ve věku 7 – 10 let je přiměřený denní příjem živin stanoven takto: 1700 kcal (7140 kJ), uhrazeno 24 g bílkovin, 66 g tuků a 252 g sacharidů. Pokud však dítě v tomto věku sní například 200 g Kinder čokolády, přijme najednou 1100 kcal, 22 g bílkovin, 68 g tuků a 102 g sacharidů.

Z tohoto příkladu je patrné, že potřebné nutriční hodnoty lze snadno naplnit pouhou konzumací čokolády. Jistě jde o extrémní případ, ale již jedna porce takové pochoutky představuje v jídelníčku dítěte problém, protože se tak snižuje prostor pro potřebnou skladbu živin. V takto nevyváženém a jednostranném jídelníčku totiž chybí potřebné vitamíny, minerální látky, vláknina a další důležité složky, ale vzhledem k vysoké enrgetické hodnotě čokolády není prostor k jejich doplnění.

Z toho důvodu je vhodné zařazovat čokoládu a čokoládové pochoutky do stravy jen jako občasné zpestření. Pomůže také pečlivě číst obal produktu, abychom zjistili, zda volíme tu správnou variantu, která zatíží organismus menším množstvím nežádoucích nutričních složek. I mezi čokoládami totiž existují rozdíly – záleží na tom, zda je v nich použita mléčná či hořká čokoláda, zda jde o běžnou čokoládu či o výrobek s vyšším obsahem kakaa.

Důležité je uvědomit si, že čokoláda není základní potravinou. Znát bychom měli také výživovou (nutriční) kvalitu našeho běžného stravování – tedy jaká je skladba živin ve vztahu k potřebám a zdravotnímu stavu, ať už jde o stravu naší nebo našeho dítěte. Pokud je totiž jídelníček bohatý na energii a nasycené tuky, je čokoláda jen „přiléváním oleje do ohně“. V takovém případě se naopak doporučuje energetický příjem snížit a ne zvyšovat konzumací kalorických „bomb“. I za takových okolností si sice můžeme čokoládu dopřát, ale měla by to být jen občas jedna kostička nejlépe hořké čokolády s vyšším obsahem ořechů.

Pokud je naše stravování co do množství energie a živin optimální a konzumujeme hlavně rostlinné tuky, můžeme si dovolit čas od času sníst i menší bonboniéru. Samozřejmě by to měla být spíše výjimka – stejně jako narozeniny, které slavíme jednou ročně.

Jiná situace je ve stravování dětí. Zejména u menších dětí je problematické dodržet potřebné zastoupení živin a vhodné složení mastných kyselin. Jakýkoliv energeticky bohatý zdroj s nevhodnou skladbou mastných kyselin naruší rovnováhu jídelníčku a vychýlí ji jak k nadbytku energie, tak zejména k nárůstu nevhodných druhů mastných kyselin. Ve zdravém stravování dítěte tedy tyto výrobky mohou být jen výjimkou a konzumované množství by nemělo překročit výše zmíněnou jednu kostičku.

Pokud si chceme čokoládu přesto dopřát, ale zároveň se chceme držet určitých zásad, je vhodné prostudovat si obal výrobku. Protože nutriční hodnoty není výrobce povinen uvádět, a většinou v nich nebývají uvedeny jednotlivé mastné kyseliny, řídíme se výčtem surovin. Základním pravidlem by měl být GI (jak už bylo řečeno – čím nižší, tím lepší, protože dané pochoutky pak sníme méně). Vybíráme si proto výrobky s obsahem vlákniny (ořechy, semínka, ovoce), vyšším obsahem kakaového prášku (tmavé druhy, hořké chuti, vždy mají na obalu uvedeno % kakaa). Výrobky vnímané jako zdravé – například různé müsli tyčinky – naopak těmto kritériím nemusejí vůbec odpovídat, protože mají-li obilná zrna extrudovaná, mají vyšší GI a často jsou i přislazovány. Navíc jak vyplývá z expertízy FZV, svým složením nejsou nijak výhodné ani použité polevy na těchto tyčinkách.

Nutriční hodnoty ve vybraných potravinách a pokrmech

autor: Tamara Starnovská
Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha