Špenát nám chutná stále více, protože jeho spotřeba se za poslední desetiletí téměř zdvojnásobila. Patří k hodnotným druhům zeleniny s řadou prospěšných látek.
Nenáročná jednoletá merlíkovitá rostlina je původem ze střední Asie. Dnes se pěstuje, vyjma tropických oblastí, po celém světě. V Evropě patří mezi největší pěstitele špenátu Itálie, Francie a Německo. I když se dělí na jarní, letní a zimní, na trhu je k dostání v průběhu celého roku. Špenát obsahuje více než 90 % vody, jeho energetická hodnota je tedy (jako u většiny druhů zeleniny) velice nízká.
Ve špenátu se nacházejí bílkoviny, lipidy, sacharidy, nerozpustná i rozpustná vláknina. Z minerálních látek vyniká vysokým obsahem draslíku, hořčíku, vápníku, sodíku, dále obsahuje bor, molybden, selen aj. Ve špenátu najdeme i více kyseliny listové (2,125 mg/kg), vitaminu E (16–25 mg/kg), vitaminu K (2–4,4 mg/kg) a vitaminu C (350–840 mg/kg).
Obsahuje bioaktivní látky, jako jsou karotenoidy, lykopen, dále fenolové kyseliny, kvercetin a další.
Obsah betakarotenu se pohybuje okolo 33–89 mg/kg. Vysoké zastoupení kyseliny šťavelové snižuje vstřebávání některých důležitých látek, např. vápníku. Pro neutralizaci kyseliny šťavelové je proto vhodné při úpravě špenátu přidat mléko.
Špenát je velice všestranný, uvádí se, že je nejvíce ze všech druhů listové zeleniny. Je oblíbený po celém světě a najdeme ho snad ve všech světových kuchyních. Má neutrální chuť, dobře se kombinuje s vejci, je výborný v nákypech a omeletách. Pizzy a slané koláče jsou pro něj také vhodnou „destinací“.
Špenát jako zásobárna železa – mýtus, který přetrvává
Ve druhé polovině 19. století vystřelila špenát na vrchol popularity práce, která uváděla, že špenát obsahuje
10x více železa než ostatní druhy zeleniny. V první třetině 20. století pak vše ještě podpořil Pepek námořník se
svými „špenátovými svaly“. Nedlouho po tom se však již potvrdily zprávy, že v původní práci se stala chyba (u hodnot železa ve špenátu byla omylem posunuta desetinná čárka o jedno místo doprava) a špenát se svým obsahem železa nijak nevybočuje u listové zeleniny z průměru. Patří mezi potraviny se středním obsahem
železa (stejně jako např. ryby, cereálie, petržel), obsahuje ho 10–40 mg/kg. Navíc je železo (stejně jako vápník) kvůli obsahu kyseliny šťavelové ze špenátu využíváno naprosto minimálně. Potravinami bohatými na železo jsou např. maso, vnitřnosti, vejce, luštěniny.
Jak nakupovat špenát
Pokud nekupujete špenátový protlak, ale máte rádi špenát čerstvý, je dobré se při jeho nákupu řídit několika jednoduchými pravidly:
• Listy by měly být zelené a svěží.
• Nepevné řapíky by vás měly odradit od nákupu.
Foto popis| Foto popis|