Šikana se neděje jen v dětském kolektivu, můžete se s ní setkat i mezi dospělými. Své o tom ví Dana, na kterou se zaměřila její kolegyně v práci. Jak její příběh dopadl?
Když jsem nastoupila do nového zaměstnání, byla jsem přirozeně trochu nervózní. Znáte to, noví lidé, nové prostředí a nové seznamování. Nikdy mi to moc nešlo, jsem spíš uzavřený člověk. Naštěstí se ke mně všichni chovali moc hezky.
Až na Jiřinu, jednu kolegyni, která se na mě nikdy neusmála a skoro mi neodpověděla na pozdrav. Pořád jsem přemýšlela, co proti mně má, jestli jsem ji třeba nějak nechtěně neurazila, ale pak jsem si řekla, že se na to vykašlu a nebudu nic řešit.
Jenomže atmosféra na pracovišti se začala brzy měnit a já cítila nepřátelství v podstatě od všech svých kolegů i od těch, kteří mě nejprve tak mile přijali. Připadala jsem si osamělá, zrazená a dezorientovaná.
Trvalo ještě hodně dlouho, než jsem se dozvěděla, že mě Jiřina u druhých brutálně pomlouvala a vymýšlela si naprosté nesmysly. Šířila o mně, že nenechám na pokoji jediného chlapa, že jsem měla problémy s drogami a další vyložené lži. Jenže to jsem tehdy ještě nevěděla.
Laura Poláková
19. srpna 2018
Zažívala jsem peklo. Lidi, na něž jsem se dříve už ráno těšila a se kterými jsem si rozuměla, se mnou během dne nepromluvili jediné slovo, a když šli všichni na oběd, mně jediné neřekli. Vždycky jsem s ostatními dobře vycházela – tohle bylo poprvé, kdy jsem čelila vyloženým nesympatiím, nepřátelství až pohrdáním ze strany druhých. Nechápala jsem, co se děje…
Přemýšlela jsem nad tím dnem i nocí a pak mi to konečně došlo. Jiřina. A proč mě tak nenáviděla? Měla jsem vyšší kvalifikaci než ona, a tak na mě žárlila. Bála se, že bych ji mohla „přeskočit“ a povýšit dřív než ona.
Ale copak může o někom takhle mluvit, když nemá důkazy? Naštěstí jsem otěhotněla a odešla na mateřskou, bylo to jako vysvobození. S některými lidmi z práce jsem ale zůstala v kontaktu a ti mi moje podezření potvrdili. Od nich jsem se dozvěděla, jak mě Jiřina pomlouvala. S mým odchodem si hned našla jinou oběť a začala tyranizovat ji.
Nakonec ale všem ostatním došlo, kde je zakopaný pes. Šéf si Jiřinu zavolal a řekl jí, že si nenechá rozvrátit kolektiv. Dostala tři platy, odešla a od té doby jsme o ní neslyšeli. Já už se zpátky do práce zase těším. I když na peklo, které mi udělala ze života, budu myslet ještě dlouho.