Dany manžel je už podruhé dlouhodobě nevěrný, rozvést se nechce, opustit milenku také ne. Dana se snaží na vše zvyknout. Život bez manžela si neumí představit.
Už jednou jsme se s Jurajem pokusili rozejít, ale po týdnu jsme byli zase spolu. S mužem bydlím od svých osmnácti let. Nastěhoval se ke mně po tom, co jsem při autonehodě přišla o oba rodiče. Bratr byl v té době již dospělý a bydlel s přítelkyní a já se ocitla měsíc po svých osmnáctinách v naprosto šílené situaci. Měla jsem maturovat, chtěla se hlásit na vysokou školu, celé léto cestovat s přítelem, ale život mi přinesl jiné starosti.
Jurajovi bylo v té době dvacet, bydlel s rodiči, ale už pracoval. Měl vystudovanou dopravní průmyslovku a byl zaměstnaný v jedné logistické firmě. Po tragické smrti rodičů se ke mně přítel ihned nastěhoval. Pomohl mi odmaturovat, zařizoval praktické věci a velmi mi tehdy pomáhal i finančně. O psychické podpoře ani nemluvím! Bez něj bych to tehdy nezvládla.
Laura Poláková
16. dubna 2023
Všechny své úspory, které dostal v osmnácti od rodičů, investoval do mého bytu a byl připraven mi pomáhat i na vysoké škole. Kvůli tomu se i velmi pohádal se svým otcem. Já se však tenkrát nakonec rozhodla, že studovat nebudu, byla to chyba, ale nic s ní už neudělám.
Vzali jsme se, když mi bylo dvacet. Milovali jsme se. Na dobu, kdy byly děti malé, vzpomínám velmi ráda. Smrt rodičů mě sice stále bolela, ale měla jsem dvě krásné a zdravé děti, nejúžasnějšího manžela, práci, byt, zdraví – co víc jsem si mohla přát?
Alena Menclová
13. dubna 2023
Jenže týden po oslavě třicátin se mi zhroutil svět podruhé. Zjistila jsem, že je mi můj muž, kterému jsem naprosto bezvýhradně věřila a byl mé druhé já, už několik měsíců nevěrný se svou kolegyní. Manžel se v práci vypracoval, a ač neměl vysokou školu, stal se šéfem české pobočky menší holandské firmy, žen se kolem něj točilo mnoho.
Juraj často pracovně cestoval, a bohužel zřejmě necestoval sám. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Nedokázala jsem si představit svůj život bez něj. Muž byl zamilovaný, milenky se vzdát nechtěl, o rozvodu však také nemluvil.
Laura Poláková
6. dubna 2023
Týdny ubíhaly, Juraj žil dvojí život, já se trápila a zároveň hrozně přetvařovala před dětmi, které nic netušily. Nakonec jsem s podporou bratrovy ženy sebrala poslední zbytky sil a hrdosti a muži oznámila, ať se k milence na měsíc odstěhuje a rozmyslí si, co vlastně v životě chce. Šíleně jsem se ale bála, že o něj přijdu.
Nepřišla jsem o něj, vrátil se po týdnu a s ním i neskutečný pocit zamilovanosti – a to oboustranné! Ani ne rok na to se nám narodila dcera. Třetí dítě jsme neplánovali, ale život nám jej zjevně naplánoval sám. Nyní jsou kluci dospělí, dcera na prahu puberty a já krůček před dalším zhroucením. Po deseti letech se totiž opakuje stejný scénář. Opět jde o kolegyni, zase vše trvá už několik měsíců.
Manžel má jasno. Nechce se rozvádět, nechce se stěhovat a ani se té ženy vzdát. A bohužel ani říct, jak by si naše soužití představoval do budoucna. Jen jednou naznačil, co by chtěl. „Nech mě prostě dýchat a žít, tak jako nechávám žít já tebe. Peníze nosím, o děti se starám, když něco doma chceš, tak to udělám,“ řekl mi v jedné hádce, když jsem ho prosila, aby to s tou paní skončil.
Myslím, že mu současné uspořádání vyhovuje a nejraději by byl, kdybych dělala, že o ničem nevím. Jak to má ta druhá, naprosto netuším. Jen vím, že je stejně stará jako já a je vdaná. Předpokládám tedy, že se nebude snažit Juru rozvést. Ale takovou záruku nemá člověk nikdy.
Kateřina Pokorná
19. března 2023
Vše se táhne už rok a já nevidím žádné řešení. Začala jsem chodit dokonce na terapie, kde jsem byla schopná říct poprvé nahlas větu, která je pro mě nyní zásadní. Jde totiž o jediný pevný bod, kterého se mohu chytit. Terapeutovi jsem řekla: „Raději se o něj budu dělit s milenkou, než abych ho ztratila!“
Kupodivu jsem dostala pochvalu za to, že jsem sebrala odvahu vše jasně formulovat. Samozřejmě vnímám, že to není správné, ale aktuálně na žádná ultimáta a radikální kroky nemám sílu, a kdo ví, zda někdy budu mít. Bez manžela si život nedokážu představit. Stále si snažím říkat, že si třeba na vše zvyknu, lidé nyní žijí v různých partnerských propletencích.