DANA (44): Přítel mi sráží sebevědomí. Nic mu není dost dobré

DANA (44): Přítel mi sráží sebevědomí. Nic mu není dost dobré

Po rozvodu si Dana našla nového přítele. Vztah začal idylicky, ale od té doby, co se k ní nastěhoval, mu není nic dobré. Všechno, co Dana udělá, zkritizuje a sráží jí sebevědomí.

Nový začátek po rozvodu

Rozvedla jsem se, když mi bylo čtyřicet. Jakmile děti odrostly, bylo nám s bývalým manželem jasné, že nemá smysl spolu zůstávat. Poznali jsme se v osmnácti a od té doby se hodně změnilo, každý z nás chtěl žít úplně jiný život. Když se bývalý odstěhoval, konečně jsem měla pocit, že se můžu volně nadechnout. Najednou jsem měla veškerý volný čas jen pro sebe a mohla ho trávit po svém.

Rozhodla jsem se na sobě trochu zamakat. Přece jen čtyřicítka na krku už je znát – jak psychicky, tak fyzicky. Kamarádka mi navrhla, abych se přidala do jejich cyklistické party.

Každý víkend vyjížděli na kratší výlet a párkrát do roka se sešli i na společný prodloužený víkend nebo dovolenou na kolech. Neseděla jsem na kole několik let, ale dostala jsem se do toho rychle, a tak jsem brzy vyrážela na výlety s nimi.

Z galantního muže hulvát

V naší cyklopartě jsem se seznámila s Karlem. Bylo mu už přes padesát, ale pořád se udržoval ve formě a jeho věk by mu málokdo hádal. Byl to charismatický chlap, a tak mi hned padl do oka. Časem jsme se nevídali jen na kolech, ale zašli si na víno nebo do divadla. Karel byl pozorný a galantní, bylo mi s ním moc hezky.

Před půl rokem jsme se domluvili, že se ke mně přítel nastěhuje. Od té doby je ale jako vyměněný. Zatímco dřív mi Karel otevíral dveře a usazoval mě ke stolu, doma se chová hulvátsky a ponižuje mě

Nic mu není dobré, pořád mě uráží

Navíc mi přítel sráží sebevědomí – nic mu není dost dobré. Kritizuje, jak vařím, a nelíbí se mu ani to, jak dělám ostatní věci v domácnosti. Dokonce to zachází tak daleko, že po mně činnosti opravuje – třeba myju okna a on přijde a se znechuceným výrazem je přeleští. Jeho matka ho to prý učila jinak a je to tak lepší.

Nevím, co si o Karlovo chování myslet. Je mi čtyřiačtyřicet, vychovala jsem tři děti a ani bývalý manžel si na moji péči nikdy nestěžoval. S Karlem si připadám neschopná jako nějaká puberťačka, která neumí správně ani umýt nádobí.

Přítel mi sráží sebevědomí takřka každou větou, co vysloví – většinou je to kritika na moji osobu. Z našich dřívějších schůzek nad skleničkou vína úplně sešlo. Teď jen sedíme doma a Karel mě komanduje. Po pravdě si myslím, že mi bez něj bylo lépe.

Nejradši bych Karla vyhodila, ale začínám pochybovat i sama o sobě. Vždyť jsem mu sama navrhla, aby se ke mně nastěhoval, a přece není možné, aby se tak zásadně změnil. Snažím se vařit a uklízet podle jeho připomínek, ale přesto mu to většinou není dost dobré. O to větší mám radost, když se mi něco povede a Karel mě pochválí.

Doporučujeme

Články odjinud