DANA (46): Manželovo obžerství skončilo nemocí. Začal mi být odporný | Foto: iStock

Foto: iStock

DANA (46): Manželovo obžerství skončilo nemocí. Začal mi být odporný

Manžel Dany se ke svému onemocnění neprojedl, ale dle Dany doslova „prožral“. Nemoc, kterou si tak způsobil, s jeho životním stylem přímo souvisí. To se ale Daně přestává líbit, navíc zjišťuje, že ji kvůli tomu nyní její partner už nepřitahuje.

Před rokem Petrovi diagnostikovali dnu, má ale i vysoký tlak, vysoký cholesterol a břicho jako vzducholoď. Bohužel ho nevyplňuje vzduch, ale tuk. Hodně tuku. Manželovi je stejně jako mně – šestačtyřicet let. Není schopen si zavázat tkaničky, popoběhnout na autobus a je líný chodit i venčit psa.

Petr není dokonce ochoten vyjít ani tři patra k našemu bytu. Když byl rozbitý výtah, spal raději ve své kanceláři! Pravda je, že má od dětství astma a kopce a různé výstupy vzhůru pro něj byly vždy o něco náročnější.

Poslední rok vše bohužel komplikují také důsledky jeho nezřízené chuti k nezdravému jídlu a pivu. Jeho patologický apetit, jinak tomu říct nemohu, ho systematicky připravuje o normální život. A mě koneckonců také.

Před dvěma roky začaly manžela pobolívat klouby. Nebolely ho jen klouby na nohách, tomu by se asi příliš nepodivoval, ale i na rukách. Po čase mu okolí kloubů i lehce natékalo a v noci ho budily šílené bolesti palců u nohy. Ty nemohl ani přikrýt peřinou, jak byly citlivé.

Já ani muž jsme nevěděli, že jde o dnu, v rodině toto onemocnění nemáme, oba jsme ze štíhlých rodů. Moji rodiče jsou sportovci, manželovi zemědělci, kteří jsou neustále venku, a i ve svém věku stále fyzicky pracují. Velké bolesti muže nakonec dovedly k doktorovi, kam bych ho jinak nedostala ani párem volů. Diagnóza byla rychlá a jasná – dna.

Lékařka muže varovala, že pokud se sebou nezačne něco dělat, vážně ohrožuje nejen své klouby, ale i ledviny, které může nemoc poškodit. Petr měl držet dietu, hlídat si pitný režim a také se hýbat. Pochopitelně dostal i prášky a doporučení ohledně nějakých přírodních preparátů, o obojím si zřejmě myslí, že udělají všechnu práci za něj a podle toho se i chová.

Asi nemusím vysvětlovat, že mám o muže strach. Také mě mrzí, že ani já a ani dcery mu nestojíme za to, aby šel trochu do sebe. Jeho žravostí a nedisciplinovaností trpí celá rodina. Společně nepodnikáme už takřka nic.

Letošní Vánoce byly doslova horor, který ve mně bohužel odstartoval odpor k muži, který soustavně pracuje na své destrukci. Ač jsem se přes svátky snažila vařit a péct dietně – máme dvě dospívající dcery, a ty to uvítaly – muž si „užíval“ po svém.

Od bratra z Moravy si nechal dovézt uzený bůček, jelení klobásky, škvarky, zvěřinovou paštiku i slivovičku. Mimo luštěnin, tedy až na pár výjimek, vzorek všeho, co při dně nesmí jíst. Nebyla jsem schopná koukat na to, jak se manžel cpe a vše pak zapíjí milovaným pivem. Každý den večer si dá dvě až tři.

Ne že by mi ony věci také nechutnaly, ale zakrojím si jen kousek, k tomu sním kyselou okurku, rajče, plátek chleba, skleničku piva a mám po bohaté večeři. Petr je však schopný zkonzumovat mezi obědem a večeří tolik uzenin, jako já za týden.

Čím déle jsme spolu, tím větší odpor k takovému počínání mám. Stačí mi podívat se na jeho mastné ruce či talířek škvarků, které si ohřívá v mikrovlnce „jen tak na chuť“ a je mi zle.

Stydím se za to, ale trochu si začínám přát, aby byl další záchvat dny tak vydatný a bolestivý, že to s Petrem otřese natolik, že konečně půjde do sebe. Jenže zatím se mi zdá, že žádná bolest manžela nepřesvědčí, aby se takového počínání nadobro vzdal.

Náš manželský i rodinný život nesmírně trpí. Několikrát mě už napadlo, že si najdu nějakého „kamaráda s výhodami“. Ano, i oněch „výhod“ jsem se musela vzdát. Na to se ale cítím opravdu hodně mladá.

Pro muže je milování fyzicky náročné a poslední rok se mu vyhýbá. Když pak večer otevírá ledničku, aby si vyndal další pivo, rádoby vtipně směrem ke mně občas zamumlá hlášku z Pelíšků „Š…. je pro děcka. Chlapi si vypijou.“

Nejraději bych mu to pivo vyrvala z ruky a chrstla mu ho do obličeje, aby se konečně probral. Petr všechno zlehčuje, vše obrací v legraci, nejde s ním rozumně mluvit, jenže tady legrace končí. Jde o zdraví i o nás dva.

Doporučujeme

Články odjinud