DANA (47): Dcera se rozešla s přítelem, nezdravě se upnula na mě

24. 5. 2022

Foto: iStock

DANA (47): Dcera se rozešla s přítelem, nezdravě se upnula na mě | Foto: iStock
Danina dcera se po pěti letech rozešla s přítelem a nezdravě se upnula na svoji matku. Ta má ale novou vážnou známost a na dospělou dceru už nemá tolik času. Ta jí však dělá scény a Dana neví, jak se s celou situací vypořádat.

Mé dceři Ditě je dvacet let. Od svých patnácti let chodila se spolužákem. Vydrželo jim to celý gympl a část vysoké školy. S dcerou jsme samy. Rozvedená jsem od jejích patnácti let. Myslím, že právě díky své první lásce dcera zvládla náš rozvod s manželem vcelku vyrovnaně – jednoduše ho moc neřešila, žila v tu dobu jen svou láskou. Byla jsem za to moc ráda, možná i proto mi její přítel Petr velmi přirostl k srdci.

Jenže ti dva se po pěti letech týden před Vánoci rozešli a od té doby je dcera neustále se mnou. Chce se mnou trávit víkendy, chodit na nákupy, plavat, cvičit, běhat – prostě se mnou chce být úplně všude.

Ditu mám pochopitelně moc ráda, nemáme mezi sebou žádné velké spory a v hodně věcech si rozumíme jako letité kamarádky, ale myslím, že se na mě v posledních měsících upnula velmi nezdravě. Měla by trávit čas s vrstevníky, a ne s o generaci starší mámou.

Kdyby celá situace trvala jen měsíc či dva, chápala bych to, ale vše se táhne už skoro pět měsíců! Navíc jsem se začátkem roku seznámila s jedním báječným mužem… Zkrátka mám po pěti letech vztah a myslím, že opravdu vážný!

Jirku bych nechtěla v žádném případě ztratit, čím víc ho poznávám, tím víc ho miluji. Ne proto, jak vypadá, co umí a kolik vydělává, ale pro to, jaký je. To ostatní je jen bonus navíc. Myslím, že Jirka je opravdu ten pravý. A vím, že to tak vnímáme oba. Jenže Dita to naprosto ignoruje, a v posledních týdnech mi dokonce udělala dvě žárlivé scény.

Dceřin vztah se spolužákem Petrem začal velmi brzy, v prvním ročníku střední školy, kdy se v novém kolektivu budují nová přátelství a vazby. V tom však Dita kvůli vztahu s Petrem zaostala a na gymnáziu neměla celé čtyři roky žádné opravdové kamarádky. Všechen volný čas věnovala jen Petrovi.

Jenže to mi došlo, až když začal jejich vztah po maturitě a odchodu na vysoké školy skřípat. V tomto je mi dcery trochu líto, byla to chyba, ale její život za ni žít nemohu a ani nechci. Ublížila bych tak nám oběma a nyní vlastně nám třem.

Dita by prostě měla vylézt ze své ulity a najít si na vysoké škole kamarádky a kamarády nebo třeba oslovit i bývalé kamarádky ze základní školy a možná i spolužačky z gymnázia. Jenže Dita je introvertka a bez vyjití z komfortní zóny a mnoha nepříjemných chvil to zkrátka nepůjde.

Snažila jsem se s ní o tom mnohokrát mluvit, ale vždy měla řadu argumentů proti. Místo, aby vše pomalu odvál a obrousil čas, na což jsem trochu spoléhala, se situace mezi mnou a dcerou komplikuje.

V březnu jsem chtěla s přítelem odjet na týden na hory. Oba milujeme lyžování a já neměla několik let možnost na hory vyrazit, z návrhu přítele jsem byla tedy nadšená. Navíc mě pozval, a to hned do Itálie!

Když jsem to řekla dceři, ztropila žárlivou scénu včetně slz a lehkého citového vydírání. Byla jsem však neoblomná. Na hory prostě pojedu! Dcera najednou obrátila, utřela slzy, změnila tón a začala mě prosit, abychom ji vzali s sebou.

Na pár vteřin jsem zaváhala, zda o to přítele nepožádat, naštěstí jsem to okamžitě zavrhla. Velmi jsem se těšila, že budu týden jen s Jirkou, že vypnu z práce, z všednodenní rutiny, a navíc v romantickém penzionu v Itálii! Dita se mnou týden nemluvila.

Po návratu jsem se snažila dceři vše trochu vynahrazovat. Je to moje jediné dítě, prostě mi to nedalo. Dita hned ucítila, že měknu, a začala mi organizovat víkendy. Měla dokonce možnost jet se svým otcem na prodloužený víkend do Vídně, ale radši jela se mnou k našim na chatu.

Byl to hezký víkend, šly jsme na bylinky, patinovaly staré skříně, večer s našimi grilovali. Dcera byla viditelně spokojená, uvolněná, upovídaná – jednoduše šťastná. Nemůže být však šťastná výměnou za mé neštěstí!

V létě s přítelem plánuji třítýdenní dovolenou. Chceme cestovat karavanem po Evropě, přítel už má vše naplánované. Karavan mu půjčí bratr. Jenže dcera chce jet s námi. Prosí, hroutí se, přemlouvá – je mi jí vlastně líto.

Já bych ale ráda jela jen s přítelem. Ten by byl ochotný vzít i moji dceru, ale cítím, že by to pro ni do budoucna nebyl dobrý krok. Dita potřebuje vrstevníky, kamarádky, kamarády a časem i nějakého přítele. Jenže jak to udělat, jak ji od sebe „odlepit“, jak dosáhnout toho, aby se osamostatnila?

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Katalog zboží na Dámě Další zajímavé věci

Horoskopy

Milí Střelci, ponořili jste se do svých myšlenek a teď je vám mnohem lépe. Pochopili jste totiž fakta, která děláte špatně a tak je před vámi nádherné období. Na pracovišti se vrací věci k…

Nejčtenější články

Doporučujeme