DANA (51): Sedla jsem na lep sladkým slovům, zachránil mě zázrak

27. 6. 2019
DANA (51): Sedla jsem na lep sladkým slovům, zachránil mě zázrak
Dana podlehla svodům muže, kterého poznala přes seznamku a nechala se vylákat na společnou dovolenou. V Egyptě ale náhle prozřela a už nebylo cesty zpět. Jak se z toho dostala?

Skoro v padesáti jsem se rozvedla a zůstala sama. Brzy mi ale začal chybět partner, proto jsem si dala inzerát na internetovou seznamku. Po čase jsem si začala psát s Marcelem. Jeho krásné dopisy mě dostaly do kolen a já se zamilovala ještě dřív, než jsem ho poprvé uviděla. Když mě pak pozval na dovolenou do Egypta, kývla jsem, aniž mě napadlo, že všechno nemusí být takové, jak se zdá.

Poprvé jsme se viděli až na letišti v Praze tři hodiny před odletem do Hurghady. Naposílali jsme si předtím desítky fotek, tak jsem se těšila na úžasného štramáka v bílém obleku… A pak se objevil. Byl o půl hlavy menší než já, na nohou lakovky na podpatku a kolem krku tři zlaté řetězy. Taky mu nebylo padesát, jak tvrdil, ale dobře o deset víc.

„Danuško, jsi ještě krásnější než na obrázcích,“ popadl mě za ruku a začal mě významně líbat. Poručila jsem si, že si prostě zvyknu. Jenže mi to vydrželo jen chvíli. Když jsme dorazili do hotelu, zjistila jsem, že máme společný pokoj s manželskou postelí, a ne každý zvlášť, jak zněla domluva. „Byl už poslední, musel jsem vzít to, co je,“ vymlouval se Marcel a na mě padla strašná nervozita. „Kam jsi to vlezla? To se ti úplně zatemnil rozum, nebo co?“ říkala jsem si zoufale.

Marcel už nebyl tak galantní jako na počátku. Hned jak jsme se vrátili po večeři na pokoj, se na mě vrhl. Že prý mi dovolenou zaplatil, tudíž má právo na všechno. „Nehraj si tady na patnáctiletou naivku,“ cedil mezi zuby, když mě tlačil proti zdi. Naštěstí se mi podařilo z pokoje utéct. Běžela jsem chodbou až k bazénům.

Bože, co si teď počnu, došlo mi, když jsem se mezi barevným davem korzujících turistů trochu uklidnila. Pozorovala jsem veselé rodinky přehrabující se ve vzorovaných šátcích, páry vedoucí se za ruce i skupinky sedící ve stylových čajovnách a kouřící vodní dýmku. Jak jsem jim záviděla! Rozplakala jsem se.

Tu noc jsem se neodvážila vrátit zpátky na pokoj, raději jsem přespala na plážovém lehátku. Ráno jsem vyrazila po okolních resortech a zkoušela se ptát, zda mají volný pokoj. Neuměla jsem ale skoro vůbec anglicky, takže se na mě dívali s velkou nedůvěrou a jen zamítavě kroutili hlavami. Už jsem se viděla jako bezdomovec polehávající na ulicích mezi Araby, když se stal zázrak.

„Už vás chvíli pozoruju. Nepotřebujete pomoc?“ ozvalo se mi česky za zády, a když jsem se ohlédla, stál za mnou muž přibližně mého věku a laskavě se usmíval. „Víte, stala se mi strašná věc a teď narychlo hledám ubytování,“ začala jsem mu překotně vysvětlovat svou situaci a on můj požadavek přetlumočil skvělou angličtinou recepčnímu. Pokoj se našel hned a já se mohla nastěhovat.

„Můžu vás pozvat na čaj?“ zeptal se ten pán a já jen vděčně kývla. „Co se vám vlastně přihodilo?“ zeptal se a mě polil stud, že bych někomu měla vyprávět o tom, jak jsem skočila na lep navoněnému panákovi. Nakonec jsem ale přiznala barvu a pán, teď už Karel, jen nechápavě kroutil hlavou. „Milá Dano, to vás ale mohlo napadnout. Jestli chcete, dojdu s vámi pro vaše věci. To kdyby nastal nějaký problém,“ nabídl se.

Nakonec to byla skvělá dovolená. S Karlem, který tu hledal rozptýlení po smrti své ženy, jsme si velice rozuměli a trávili spolu čas na pláži i u stolu při večeřích. Marcela jsem už viděla jen jednou. V letadle cestou domů, kde dělal, že mě nezná. Mně to ale nevadilo. Karel, který odlétal dva dny přede mnou, už na mě čekal na letišti a od toho dne jsme spolu.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Vlastně ani nevíte, co od vás nadřízený požaduje, protože se mu stále něco nezdá. S kolegy také nevycházíte tak jako dřív, což je pro vás rána pod pás. Vaše výkony jsou jako na houpačce,…

Nejčtenější články

Doporučujeme