Že si její bratr rád vypije, věděla už v pubertě. Že ale pojídá prášky ve velkém, to pro ni byl šok. Adam býval krasavec, který si mohl ženy vybírat, dnes je z něj troska. Daniela by mu chtěla pomoci, ale neví jak.
Bráchu prostě zbožňuju. Vždycky jsme táhli za jeden provaz, hlavně když naši byli pořád v práci, tak mi dělal mámu i tátu dohromady, nejen proto, že je o devět let starší. Pak se naši rozvedli a paradoxně, kdo se z toho hroutil víc, byl právě on.
Byla jsem v pubertě a zřejmě jsem rozvod v sobě hodně potlačila, naši proti sobě naštěstí nešli, a tak i když jsme zůstali u mámy, s tátou jsme se normálně vídali. Jenže Adam to nesl o hodně hůř.
Máma mi vykládala, jak byl už jako dítě extrémně citlivý, pořád prý jen brečel, byl taková netýkavka. Oproti mně, která si šla ve třech letech sama koupit hračku, neřvala ani, když mi z rozbitého kolena tekla krev proudem, a na všechno měla odpověď.
Jiřina Sivcová
17. června 2021
Ale s Adamem jsme se milovali, on možná obdivoval mou průbojnost, kterou nikdy neměl, a já zase měla nějaký podvědomý pocit, že ho musím, byť jako staršího, chránit.
To, že se Adam rád napil, jsme věděli všichni. Ale vždycky to bylo tak nějak v normě. Žádné velké průsery, jen větší kocoviny, v týdnu normálně fungoval, pátky a soboty pařby s kamarády – nic neobvyklého.
Jenže pak přišel 20. prosinec. Máma neměla řidičák a chtěla nám jet do Prahy koupit dárky na Vánoce. Bydleli jsme na vesnici a ona poprosila tátu, aby ji hodil zpátky domů, aby nemusela autobusem. Cestou z Prahy nezvládl táta náledí a napálil to do stromu. Máma byla mrtvá na místě, táta umřel v nemocnici den před Silvestrem.
Martina Šebestová
13. června 2021
No, byl to těžký začátek roku. Nebudu popisovat, čím vším jsme si museli projít, možná že tak strašné to není ani v tom pekle. Nicméně jsme museli fungovat. Nebo teda já musela fungovat. Pro bráchu. Totálně se sesypal, začal ještě víc pít. Po půl roce už ho vyhodili z práce, protože do ní chodil nalitý. Šel marodit se žaludkem. Já dělala na půl úvazku, abych stíhala vařit a hlavně ho hlídat.
Začal mi hubnout před očima, byl jako chodící mrtvola. Navíc jsem si u něj všimla, že má pořád strašně prázdný výraz, že je zpomalený a občas mele nesmysly, i když opilý nebyl.
Jiřina Sivcová
15. června 2021
Když byl jednou u doktora, tak jsem při úklidu našla starý sešit, ve kterém byl seznam nějakých léků. U nich datum. Nechápala jsem, o co jde. Když Adam přišel domů, ukázala jsem mu ten sešit a ptala se, co to znamená.
Byl úplně mimo. Motal se, protáčely se mu panenky, zadrhával. Chtěla jsem, ať na mě dýchne. Alkohol jsem necítila, řekl mi sám, že nepil, ale že má v sobě prášky. Myslela jsem, že třeba jen vzal víc analgetik, ale on mě šokoval tím, že má dvoje antidepresiva, dvoje léky na spaní a jedny na tlak.
Martina Šebestová
20. června 2021
Ptala jsem se, kde je vzal, kdo mu je předepsal, když vím, že k psychiatrovi nechodil. Na to jeho přiznání nikdy nezapomenu. Analgetika a prášky na spaní mu předepisuje jeho obvodní lékař! Dokonce mu občas předepisuje i náplasti s morfiem! Asi má za to hodně bodů, ovšem dodnes nechápu, jak mu tohle mohlo procházet, že tohle nikdo nekontroluje.
Adam přiznal, že pomoc psychiatra už vyhledal, a protože toho na mě naložil už tak dost, nechtěl mě zatěžovat. Jenže svému psychiatrovi jaksi zapomněl říct, kolik léků ještě užívá bokem a že je občas zapije alkoholem. Bylo toho na mě najednou moc, jenže jsem věděla, že to musím dát, protože já jsem ta silnější.
Jiřina Sivcová
10. června 2021
Navštívila jsem Adamova psychiatra, kterému jsem všechno řekla. Požádala jsem pro bráchu o ústavní léčbu, protože jsem věděla, že tohle už sama nezvládnu. Adam ty léky totiž ve velkém pojídal už roky, a když jsem psychiatrovi řekla, že přece tohle jeho obvodnímu lékaři nemůže projít, řekl, ať se v tom nešťourám, že teď je důležité Adama podpořit.
No jistě, já ho podpořím, ale přece nemůžu nechat být to, že jeden nevzdělaný psychopat s lékařským titulem páchá beztrestně taková zvěrstva a předepisuje léky na běžícím pásu?!
Jiřina Sivcová
8. června 2021
Bohužel, spravedlnost zůstala nepotrestaná. Adamův obvoďák odešel předčasně do důchodu. Asi věděl, proč. Napsala jsem mu totiž dopis, ve kterém jsem ho nazvala vrahem.
Momentálně čekáme na výsledky krve z laboratoře, protože Adam začal mít další zdravotní komplikace. Nevíme, jestli se půjde léčit z těžkých závislostí, nebo na onkologii. Ale vím, že pro svého jediného bráchu udělám cokoliv.