Jinak je dlužno dodat, že již řadu let není vůbec jednoduché najít pomoc, ocitne-li se člověk psychicky v nouzi a potřebuje radu a podporu. Jo, jsou různé poradny, linky důvěry, bezpečí, bílé kruhy a nevím co všechno. Jejich činnost je jistě záslužná. Ale pokud jde o to, najít psychologa, neřkuli psychiatra, který by se člověku jednotlivě a konkrétně věnoval a dlouhodobě s ním pracoval, tak není šance. Jestliže se vůbec uvolí člověka přijmout, čeká se týdny a měsíce. A pak máte 20 minut, za dveřma zástup dalších čekajících. Navíc se dneska módně všechno řeší těmi antidepresivy, když nezabírají jedna, napíšou se jiná, však jsou jich spousty na výběr. Takže se obávám, že i kdyby ta paní chtěla někde žádat o pomoc, co má dělat s manželem a konec konců i se sebou, těžko by se něčeho rozumného dobrala. Pak vznikají smutné příběhy.
@Elynor: V tom máš pravdu u psychologů a psychiatrů jednoucích na pojišťovnu je dlouhodobý podstav. Existují samozřejmě placené alternativy, ale na ty nemá každý, zvláště pak né lidi co mají těžší stavy, díky kterým nedokáží pracovat a smyččka se tím uzavře.
Ať je paní ráda, že ten atak přežila, že se dětem nic nestalo,teda jen fyzicky a že je chlap ve výkonu trestu. To je zatím jakási jistota, že se s nimi nemůže setka mimo návštěv v krimu.Tady nemá smysl žádná diplomacie, dětem bych bez obalu řekla, aby se s ním prostě rozešly a hlavně ho samy nevyhledávaly. Kvůli vlastní bezpečnosti, aby ho nenavštěvovaly ani v soukromí a beze svědků. Sama bych s ním už žádný kontakt nenavázala.
Nějak se mi nezdá,že by mohly děti cca 9 a 12 let chodit za otcem do vězení jen tak.No a paní tak nějak hledá na sobě,co špatného udělala,ale myslím si,že s bláznem se nedá vyjít,ani kdyby byl pod práškama,nelze vyloučit,že může udělat takovou věc.Do budoucnosti asi se s ním počítat nedá,zřejmě bude v nějakém ústavu a možná občas přešetří jeho "normálnost",ale mezi lidi do běžného života by se už neměl vrátit.
@Rambíša: Chápeš to špatně v tom smyslu že takové věci dělají jen blázni, tak to fakt není spousta vražd je jen z pouhé msty zášti nenávisti lakotnosti a jiných sice ošklivých pohnutek, ale nemajících nic společného s duševní chorobou. Lidi chtějí věřit tomu, že takové věci dělají jen blázni, ale tak tomu fakt není. A pokud je někdo klasifikován jako duševně nemocný, tak ho to zbavuje odpověnosti za to co udělal a ve vezení tudíž neskončí a místotoho skončí v léčebně nebo v detenčním zařízení...... Nededukuj automaticky že byl cvok......paní v podstatě popsala jen to že se začal chovat jako morous a být žárlivý a panovačný .............to je kolik 2 chlapi z deseti? To fakt ještě automaticky neznamená že je blázen.
@Rambíša: Myslím, že už něco vody uplynulo, odhadem tak tři roky, takže ty děti už budou starší. Do vězení můžou chodit například s pracovníkem OSPOD. Nebo s někým z příbuzných, patrně nějaké příbuzenstvo mají. No a ten chlap zřejmě není blázen. To by nebyl ve vězení. Ani není důvod, proč by měl skončit v ústavu. Odsedí si svoje a půjde normálně do světa. Teda těžko říct, kam, protože bude rozvedený, a bude asi těžké najít práci. Nejspíš skončí někde na ubytovně mezi zahraničními dělníky. V lepším případě. V horším jako bezdomovec.
Slovy klasika. "Ten večer se mi zdál otec poněkud neklidný". :/ :achjo:
Tak především bych řekla že ta žena se dle mne zachovala uplně špatně. Když se brali slibovali v dobrém i ve zlém. Tím nechci říct, že jeho způsob řešení je ok, ale : její manžel měl evidentní psychické problémy, on sice k psychiatrovi jít nechtěl, nicméně tam měla jít ona a je teda dost pravděpodobné že by jí podle popisu chování manžela poradil, jak se má chovat v různých fázích jeho nemoci a dost pravděpodobně by ho ve vhodné chvíli přesvědčila k návštěvě. To. že z jeho chování byly doma na nervy chápu, je to náročné pro všechny okolo. Nicméně z vlastní zkušenosti bych řekla podle toho co popisuje, tak mu svým chováním, rozvodem a ultimatem nepomohla ani trochu nepomohla . Píše, že agresivní nikdy nebyl, ale zčista jasna jí vzal sekerou. Tomu tak věřím, už to že dostal 8 let za to co popisuje, si myslím, že její chování bylo pro něho polehčující okolnost. spíš ho zatlačila ještě níž a on si myslel že už nemá co ztratit. Já chápu, že se chtěla rozvést, ale vyhodit manžela z bytu, když vidím, že samostatného života není schopen. Dokázala bych se odstěhovat sama, ale udělat manžela bezdomovce, když vidím, že si nedokáže poradit. Cynik jsem, ale tohle bych teda nedokázala.
@j66: Já mám pocit že si to představuješ hodně zjednodušeně...jen velice špatný psychiatr by dával diagnózu aniž by manžela viděl tudíž jak by jí asi radil jak se má chovat "v různých fázích jeho nemoci"??? Vzhledem k tomu, že byl odsouzen je zjevné, že psychicky nemocný na tolik, aby nevěděl co dělá a neovládl to nebyl..........ty to popisuješ tak, jako by byl 100% schyzofrenik nebo tak něco, ale to by u soudu jistě vytáhli na jeho obhajobu, pokud by mu to zjistili a pokud by ji napadl v době kdy byl psychicky mimo sebe nebyl by odsouzen. To, že má někdo blbou náladu a začne se chovat jako morous není automaticky o tom že skutečně něco co by se klasifikovalo jako duševní nemoc. A co se výše trestu týče - taky odvozuješ dost zjednodušeně že 8 let které dostal zohledňují její chování.to je fakt nesmysl. Výše trestu primárně vychází z toho jak je trest klasifikován - to pak samo o sobě určuje minimální a maximální možnou výši trestu vraždy a pokusy o vraždu jsou od 10 let výše tak že vzhledem k tomu že dostal 8 to nemohlo být klasifikováno jako pokus o vraždu, ale muselo to být klasifikováno jako těžké ublížení na zdraví, kde je standardní sazba 5-15 při tžké újmně na zdraví a 8 rozhodně není na dolní hranici. A pak nnjak nechápu, kde si vzala že manžela vyhodila z bytu, nic takového se tam nepíše naopak mu řekla že na to nemusí pospíchat, že vánoe mohou strávit spolu.
@farah.farah: Na rozdíl od planého teoretizování , to žiju 15 let a vím o čem mluvím. Problém rozhodně není jednoduchý a je to problém celé rodiny. Já paní chápu, byla v opravdu těžké situaci, ale podle mne nereagovala vhodně. Přece to byl muž s kterým měla děti, x let fungoval bez problému jako manžel, otec, živitel rodiny. A když nemohl, tak ho odstřihla! Je jedno jestli manželovi řekla, že se má vystěhovat až po vánocích, když neměl kam. Určitě se k tomu nabalil i problém s prací, tj. na nájem by stejně v akutní fázi neměl. Tak kde by asi tak skončil? Nakonec je možné, že ve vězení dostane účinnější pomoc než na svobodě. Jen ta cena je pro všechny vysoká :-(((
@j66: prosím tě přečit si to fakt znovu v článku se vůbec nikde nepíše o tom že mu řekla že se má vystěhovat to je fakt jen tvoje utkvělá představa.....kritizuješ něco co tam vůbec není.
@j66: inu, tak nějak. Vzít na manželku sekyru, to je čin člověka zoufale zahnaného do kouta, který už neví, kudy kam. Plus ten alkohol a jestli k tomu ještě bral nějaké dryáky, kterým se říká antidepresiva... Součet fůry nešťastných okolností, které se navíc dlouhodobě vršily, až to ruplo. Chápu tu ženu, že se ho po tom všem bojí, že mu nevěří, a že by nejradši už o něm neslyšela. Stálo ji to nakonec spoustu bolesti a trápení. Nicméně ona si to asi nějak uvědomuje, že na tom taky měla svůj díl, a možná i proto se nesnaží bránit dcerám, aby se s otcem vídaly. Věřím, že si nepamatuje, co mu při té poslední hádce řekla, ale celkem si umím představit, že kdyby šla spát a nečekala na něj, až se vrátí z hospody, mohla sekyrka zůstat v kůlně. To už ale bohužel nikdo nevrátí. Líto je mi především těch dcer. Dětství v háji, a budoucnost asi nic moc.
Tak po delší době příbeh u kterého věřím, že se mohl stát. Jediné co mi moc nesedí je jak už tu bylo řečeno touha dětí vídat njak pravidelně otce.......zvlášť když ani u soudu neprojevil žádnou lítost nebo tak něco............děti asi ještě nejsou dospělé ale staré už jsou poměrně dost na to aby plě chápaly co strašného otec udělal. Zvláště pokud se jim doma máti i nyní budí v noci s křikem. ...............
Strašný,lidem v dnešní době nějak více"hrabe".....
Dcery asi plnoleté nebudou, taky mi to vychází asi tak na 13 a 10 let v době, kdy se to mělo přihodit. Pravděpodobně přímo u toho nebyly, a to, že se chtějí s otcem vidět, to může být právě práce psychologů. Tatínka zavřeli, takže nebyl úředně uznán za cvoka. To by skončil v blázinci, ne v base. Dětem se ublížit nesnažil, naopak to mohl podat tak, že ho manželka chtěla o dcery připravit a tudíž byl zoufalý. Takže klidně mohl nějaký ten psycholog dospět k názoru, že kontakt s dcerami bude pro otce i pro dcery prospěšný. Zejména pokud tatík projevuje účinnou lítost a ve vězení je nejvzornější, aby ho pustili dřív. Otázka je, nakolik si matka může dovolit tomu odporovat. Dlouho asi měla dost práce sama se sebou, o dcery se musel v té době starat někdo jiný, možná ten bratr a jeho rodina, a teď je paní v dost nezáviděníhodné pozici. Dcery otce vidět chtějí, a když jim to bude zakazovat, pomůže to paradoxně jemu. Blbá situace. Chtělo by to právníka. Jenže ona asi má invalidní důchod a nebude si moct dovolit skutečně dobrého právního zástupce. A když se začne soudit, aby otec už děti neviděl, budou to všichni okolo pokládat za pomstu.
Budou při propuštění pachatele pokusu o vraždu obě dcery již plnoleté? Každopádně, požádala bych soud o zrušení rodičovských práv pachatele, neměl by to být problém.
@Anonymizovaný: Ony už jsou plnoleté možná teď (nechce se mi to přesně počítat). Ale pokud po něčem takovém touží vidět otce, je to fakt divný a zřejmě jsou naočkovaný matčinou všeobjímající láskou a odpuštěním. (z toho co píše je to typická "trpitelka" a kdyby ji nemajznul sekerou a slíbil "že se polepší" asi by tu žádost o rozvod stáhla a statečně by trpěla dál).
@lebahu: No to plnolete nejsou, ono se ten příběh paní Laure Polakove do té časové osy sotva vleze. Paní se vdala v 35 letech, záhy se narodila první dcera, za tři roky druhá (tedy v 38-39 letech pani), dnes je paní 48, takže té nejmladší je deset let, starší 13-14. Jestli holky ten pokus o vraždu matky zaspaly, jejich štěstí, ale spíše se obávám, že by obě po takové situaci v rodině byly zralé na odbornou péči a rovněž pochybuju o tom, že chtějí navštěvovat tatínka, který mamince rozmlatil hlavu sekyrkou.
@Mata69: To máš pravdu, tady se stal podobný případ. Chlap pobodal manželku (zemřela na místě) zapálil barák kde spaly i děti (19 a 15 let) a pověsil se na trámku. Dceru probudil kouř, našla matku v krvi ve vaně, otce viset. Zareagovala tak, že ho odřízla, rozdýchala (zdravotní sestra) kluk volal záchranku a hasiče (naštěstí hořely jen nějaký hadry a dál se to nešířilo). Děcka se z toho dodnes léčí a ten šmejd jim píše z kriminálu dopisy a žádá o odpuštění (cíleně na radu advokáta, aby si zažádal o zkrácení trestu).
Už vidím, jak se dcery, které ví, že tatínek mamince sekerou rozmašíroval lebku, celé třesou na návštěvu ve věznici. A už vůbec si nedovedu představit matku, která by je v podobné situaci v návštěvách podporovala. Až tatík za pár let vyleze z kriminálu, bude je tam posílat na víkendy s naprosto klidným svědomím a beze strachu? Paní je tak hodná, odpouštějící, plná pokory a lásky... až snad není skutečná nebo není normální.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.