ŠÁRKA (49): Zažili jsme s mužem šok, dcera přiznala, že žije v polyamorním vztahu | Foto: iStock

Foto: iStock

ŠÁRKA (49): Zažili jsme s mužem šok, dcera přiznala, že žije v polyamorním vztahu

Šárka s manželem celý život vedli svou jedinou dceru ke křesťanství. Přesně tak, jak to znali od svých rodičů a prarodičů. Když jim řekla, že má kromě manžela i další dva vztahy, zhroutil se jim celý svět. Všechny hodnoty, které dceři vštěpovali, ona vyměnila za polyamorní vztah.

Hlavní zásady křesťanství

Náboženství a víra v Boha byla pro mě vždy hodně důležitá. Už moji rodiče byli silně věřící křesťané a touto cestou mě také vychovávali. Každý týden jsme chodili do kostela na mši, respektovali jsme všechna křesťanská pravidla a zvyklosti a snažili jsme se žít tak, jak nám káže Bůh.

To samé jsem chtěla přenést i na svoji jedinou dceru Terezu. Tereza se vždy do kostela těšila a nikdy mi nedala najevo, že by jí to nějak obtěžovalo. Měla jsem pocit, že je s křesťanským směrem, kterým se celá naše rodina vydala, ztotožněná, respektuje ho a chce žít stejně jako my všichni.

Může fungovat otevřený vztah? Podívejte se na video:

Svatba v kostele

Když měla Tereza dvaadvacet let, přivedla k nám domů prvního chlapce. Petr mi vždy byl moc sympatický. I když nebyl tak zarytý křesťan jako my, přijali jsme jej s otevřenou náručí. On respektoval naše tradice a zvyklosti a my zase ty jeho.

Po dvou letech vztahu požádal Petr Terezu o ruku a vzali se. Svatba byla samozřejmě v našem kostele. Vše proběhlo v klidu, bylo to krásné a já jsem na naši dceru byla moc hrdá. Tereza si s Petrem koupili byt v Praze. Kvůli velké vzdálenosti jsme se začali vídat méně, než jsme byli zvyklí. Vždy, když jsme se potkali, mluvila Tereza o dítěti, které moc chtějí. Začala jsem se těšit, že budu brzy babička.

Polyamorie mě šokovala

Asi po dvou letech života Terezy a Petra ve velkoměstě se stalo něco, co by mě ani ve snu nenapadlo. Na jedné z našich pravidelných návštěv mi Tereza naznačila, že se v jejich životě něco změnilo. Zeptala se mě, jestli vím, co je to polyamorie neboli polyamorní vztah.

To slovo jsem slyšela poprvé v životě a nic jsem si pod ním nedokázala představit. Tereza mi to tedy začala vysvětlovat. Řekla mi, že polyamorní vztah znamená milovat více lidí najednou. Že je to situace, kdy jedna osoba udržuje současně více milostných vztahů a všichni účastníci o sobě vědí. Nikdo si mezi sebou nelže, nic netají a všichni jsou k sobě naprosto upřímní. Je to takový otevřený vztah.

Jak mít v polyamorním vztahu dítě? 

Nejprve jsem nechápala, proč mi to Tereza říká, a pak mi to došlo. Ona sama udržuje takový polyamorní vztah. Nebyla jsem schopná říct na to ani jedno slovo. Tereza tedy pokračovala s vysvětlováním.

Petr je její manžel a s ním chce mít dítě. Zároveň ale udržuje vztah ještě s dalším mužem a to samé má Petr s další ženou. Všichni se scházejí, chodí společně na večeře, do kina a všichni se navzájem milují. Nastalo trapné ticho. Pak jsem se jí zeptala na její křesťanské hodnoty a ona uhnula pohledem. Řekla jsem jí, že potřebuji být sama, a v šoku jsem odešla.

Cestou domů jsem o všem přemýšlela. Tereza zklamala mě i Boha. A co na ten její polyamorní vztah řekne manžel? Mým rodičům o tom ani snad nemůžu říct. Měla jsem pocit, že se mi zhroutil celý svět. To, k čemu jsem svoji dceru vedla celý život, bylo pryč. Vydala se vlastní cestou, kterou já nedovedu pochopit.

I když jsem se snažila hledat na internetu co nejvíce informací o polyamorii, četla jsem nejrůznější diskuze a zkušenosti druhých, co žijí v polyamorním vztahu, stále jsem to nechápala a přišlo mi to jako zvrhlé a neodpustitelné. Vždyť Bůh nám káže mít jednoho partnera na celý život.

Asi po týdnu mi Tereza volala a ptala se mě, co si o všem myslím. Jestli jí dokáži odpustit, ale že to takto cítí a pouze v tom jejím polyamorním vztahu je sama sebou. Řekla jsem jí, že s otcem potřebujeme čas. Půl roku jsme spolu nemluvili a nebyli jsme v kontaktu.

Pak se ozvala, aby nám oznámila, že je těhotná. Měla jsem strašnou radost, ale neodpustila jsem si uštěpačnou otázku, jestli ví, čí je to dítě a jestli pořád udržuje polyamorní vztah. Řekla, že ano a že dítě je Petrovo. Pogratulovala jsem jí a rozloučily jsme se.

Chci být babička

Když se dítě narodilo, Tereza znovu zavolala. Když byli z porodnice doma, dojela jsem za nimi na návštěvu. Vnitřně jsem si uvědomila, že to nebohé dítě za nic nemůže a babičku potřebuje. Manžel Terezu a ani její dítě na milost nevzal. Já je pravidelně navštěvuji.

S Terezou se o jejích vztazích nebavím a její přítele a přítelkyně jsem nikdy neviděla. Je to pro mě jako křesťanku těžké a i po několika letech tomu nerozumím. Vnoučka si ale užívám nejvíce, jak mohu.

Doporučujeme

Články odjinud