Jsou pro vás podpatky tím nejhorším mučicím nástrojem? Teď máte možnost to změnit! Může být mnoho důvodů, proč jste si s nimi do této chvíli nerozuměla, ale s našimi tipy vám to tentokrát určitě vyjde!
Jsou jako kouzelná hůlka. Přidají vám centimetry a uberou několik kil tím, že opticky zeštíhlí siluetu. Nadzvednou prsa i zadek a každý outfit pozvednou o úroveň výš. O výhodách a plusech podpatků by se dalo básnit celý den. Pokud se v nich umíte ladně pohybovat, přidají vašemu postoji tu správnou dávku sebejistoty a ženskosti. Jestli ale máte pocit, že vaše chůze na jehlách připomíná spíš komický výstup, je načase zakročit.
V přesnosti je síla
Základem všech základů jsou správně vybrané boty. Nezdá se to, ale stejně jako má většina žen problém s výběrem velikosti podprsenky, nosí i mnoho z nich špatnou velikost bot. Ta se v průběhu let mění, a to až o celé jedno číslo! Hlavně pak po tom, co jste se stala hrdou maminkou. Proto raději využijte služeb prodejců a pokaždé si nechte chodidlo změřit nejen na výšku ale i na šířku. Také číslování se v každém obchodě liší, takže rozhodně nestačí zaběhnout rychle do prodejny a popadnout svou „starou dobrou“ čtyřicítku.
Kolik centimetrů zvládnete?
Za klasiku se považují lodičky s dlouhým a tenkým podpatkem vysoké 8-10 centimetrů. Na vyšších se už ani profíci nebudou cítit pohodlně a na kráse zas tolik nepřidají. Začátečníkům ale bohatě stačí i pěticentimetrový podpatek. Hlavní je, že stejně jako v každém umění, i tady dělá mistra jen praxe a trpělivost. Prozradíme vám jeden tip, jak poznáte, že jsou lodičky na příliš vysokých podpatcích – stoupněte si v nich na tvrdý povrch, narovnejte nohy a zkuste se postavit na špičky. Pokud nemůžete odlepit od země paty na tři, čtyři centimetry, nedokážete se v těchto botách pohybovat po ulici. Kdo by stál o čapí chůzi s podlamujícími se koleny?
Čím tlustší, tím lepší
Vyvarujte se tenoučkým jehlám. Nejsou vůbec stabilní a jednoduše v nich ztratíte rovnováhu. Počítejte taky s tím, že všechna váha vašeho těla se soustředí do jednoho bodu a nerozloží se na větší plochu, proto po několika hodinách nošení (jestli to „dotáhnete“ tak daleko), budete mít pocit, že stojíte na hřebíku, který se vám zavrtává do nohy. Jsou samozřejmě důležité akce, které si přímo říkají o takové lodičky, ale ujistěte se, že na ní budete mít možnost posezení. Pro každodenní nošení určitě hledejte tlustší a pohodlnější variantu.
Tenká podrážka = bolest
Většinu naší váhy nesou špičky nohou, proto v nich cítíme každý kamínek, na který šlápneme. Zachránit nás mohou jedině platformy. Naskakuje vám z tohoto pojmu husí kůže? Nebojte, nemáme na mysli deseticentimetrové platformy „tanečnic“. I sebemenší vyvýšení plochy pod přední části nohy udělá hodně!
Protažení
Udělejte si na sebe čas během dne. Pár cviků na protažení nohou zabere opravdu jen několik vteřin, ale prodlouží vaši výdrž i o pár hodin. Shoďte lodičky a propínejte špičku směrem nahoru a následně dolů. Rychlejšími pohyby rozpruďte krev v prstech. A ještě kroužení chodidlem směrem ven a dovnitř. Uvidíte, že vám nožky budou vděčné.
Velké krytí
Další tajemství je, že čím víc je nahoře látky nebo kůže, tím pohodlnější bude bota. Určitě jste to vypozorovala sama, v páskových sandálcích toho člověk naběhá mnohem míň, než v lodičkách s uzavřenou špičkou. Když v létě chcete přeci jen otevřenou špičku, vybírejte kousky s širšími pásky, které noze dodají větší stabilitu.
Malí pomocníci
Nepřecházejte bez povšimnutí věci, jako jsou vložky do bot nebo tyčinky proti odřeninám. Většinou jsou tyto pomůcky tak malé, že se vejdou i do psaníčka, ale umí neuvěřitelné věci. Nám se osvědčily gelové vložky, které se nalepí pod bříška nohou. Jsou neviditelné a hlavně moc pohodlné. Také se dají jednoduše sundat, umýt a nalepit do jiného páru bot.
Zdokonalení
Pro krásnou chůzi je potřeba talent, ale i když ho má někdo vrozený, musí stejně hodiny trénovat a pilovat. Začněte hned doma – při všech běžných činnostech na sobě mějte lodičky. Nohy si tak zvyknou na zátěž a na ulici se budete cítit jistější. Žádné jiné kouzlo, bohužel pro nás, není, takže nám nezbývá nic jiného, než dřina.
