Máte kolikrát pocit bezmoci? Co se týče délky života, nemusíte. Sice máme každý dané genetické dispozice, ale svou délku života můžeme ovlivnit. Nemusíme dělat nic sofistikovaného, stačí 150 minut lehkého pohybu týdně (chůze) a úprava životního stylu. To za to stojí, nemyslíte? Možná vás inspiruje i příběh paní Dagmar, která to dokázala po padesátce. Najdete ho v článku.
Odborníci z VFN varují: Přitom náprava je úplně jednoduchá a zvládne ji každý
Po celá desetiletí se v Česku prodlužovala střední délka dožití. U žen se postupně vyšplhala až na 81,9 roku a u mužů na 76,1 roku věku. Dosáhli jsme tak na úroveň vyspělých západních zemí. Vloni se pozitivní trend náhle zlomil, mužům klesla naděje na dožití o 1 rok a ženám o 0,7 roku. Ve způsobu, jak nepříznivý trend otočit zpátky, mají lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze jasno: klíčem k prodloužení života ve zdraví až o 5 let je 150 minut pravidelného přiměřeného pohybu týdně a úprava životního stylu.
Dokázala to například paní Daniela Bašková, která zhubla pod vedením odborníků ze 130 kg na 83 kilogramů. Její příběh najdete dále.
Nebojte se silového tréninku. Lze začít v jakémkoliv věku. Jak? Mrkněte na video, kde vám to vysvětlí zakladatel Fitness Institutu Jan Caha:
Pokračování 2 / 7
Posledních dvacet let života jsme nemocní
Zní to jako paradox. Čeští zdravotníci dokážou na jedné straně díky skvělým výsledkům farmakologické léčby, špičkové zdravotnické péči nebo přístrojům typu ECMO zachraňovat životy lidí s fatálními diagnózami. Na druhé straně ale celá třetina 65letých mužů cítí omezení v běžných každodenních aktivitách kvůli zdravotním handicapům. Průměrný Čech žije až 20 let svého života s nějakou formou nemoci, zatímco například Švéd pouze 3 roky. „Pandemická doba jasně ukázala, že lidé žijí na hraně svých fyzických možností, a pokud se objeví jakýkoliv nečekaný zdravotní problém, může pro ně být fatální,“ konstatuje internista Michal Vrablík a vysvětluje: „Chronické nemoci jako vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka, obezita nebo kardiovaskulární nemoci jsou silným protivníkem a často probíhají asymptomaticky. Proto je důležité být fit, starat se o své zdraví a oddálit tak nástup řady onemocnění, nebo je dokonce zcela eliminovat. Je prokázáno, že změna životního stylu, především pravidelný pohyb, dokáže zvrátit metabolické a kardiovaskulární choroby a prodlouží život v plném zdraví až o několik let!“
Markéta Žídková
24. listopadu 2021
Pokračování 3 / 7
Proč stárneme rychleji? Češi (ne)umí žít
Opatření, která nám prodlouží život, resp. pomohou, abychom co nejdéle žili bez chronických nemocí, jsou jednoduchá. Nejde o žádné extrémní změny. Doporučení zná v podstatě každý: pravidelně se hýbat, nekouřit, co nejméně konzumovat alkohol, zdravě se stravovat, dostatečně odpočívat a nežít ve stresu.
A skutečnost? Češi se drží dlouhodobě na třetí nejvyšší příčce ve spotřebě alkoholu v rámci zemí sdružených v Evropské kardiologické společnosti a pohybují se v první čtvrtině v počtu kuřáků. V populaci máme dokonce 66 % populace s vyšší než optimální tělesnou hmotností. „V době pandemie se výrazně zvýšil výskyt dětské obezity,“ varuje profesor Vrablík a radí: „Prognózy nemusí být tak děsivé, lidé mohou svůj zdravotní stav zásadně příznivě ovlivnit a přitom nezacházet do extrémů. Stačí zhubnout pouhých 5 procent tělesné hmotnosti a nebezpečný útrobní tuk, který je zdrojem metabolické nerovnováhy, klesne až o 20 procent!“
Ulekare.cz
4. prosince 2015
Pokračování 4 / 7
Díky plikaci žaludku 35 kilo dole
„Změnila jsem šatník,“ směje se Daniela Bašková, když odpovídá na otázku, co se změnilo, když zhubla. Daniela nás nadchla, na první pohled normální žena, která má však vůli, kterou bychom jí mohli závidět. Její příběh je velmi podobný životním cestám většiny z nás. Věčná dietářka, která se propracovala až na nezáviděníhodných 130 kilogramů. Vše začalo normálně, vždy se snažila zhubnout, ale neúspěšně, takže tak nějak malinko přibírala. Pak přišly děti a na hubnutí nebyl čas. Sice to občas zkusila, ale jojo efekt jí vždy srazil na zem. Až paní Daniela oslavila padesátku. „Uvědomila jsem si, že moji rodiče zemřeli v 74 letech. Oba byli nemocní a brali řadu prášků. Mně se najednou ze dne na den rozběhla řada problémů, žlučník, srdeční arytmie, měla jsem trombózu, bércový vřed. Rozsvítilo se mi v hlavě a já si řekla, kdy jindy začít než v padesáti. Že nechci skončit jako moji rodiče.“ Paní Daniela začala hubnout pod dohledem odborníků. Ze 130 kilo zhubla na 118 kg, pak přišla plikace žaludku (operace, při které se kus žaludku zanoří dovnitř, čímž se jeho objem zmenší.) Poté zhubla dalších 35 kilogramů.
Pokračování 5 / 7
Ani moc nejedla
Samozřejmě sama operace nestačila, paní Dagmar musela změnit jídelníček. „Já jsem vlastně předtím ani moc nejedla. Neměla jsem ani chuť ani hlad,“ vyvrací Daniela představu, že když je někdo tlustý, cpe se od rána do večera. „Dala jsem si snídani, až pak večeři. Ale neřešila jsem, co jsem jedla. Teď jsem se s výživovou poradkyní naučila jíst pravidelně, vysvětlila mi, co jíst, a také jsem si začala chystat do práce krabičky. A ani to není tak náročné,“ prozrazuje svůj recept na úspěch. Díky svému úsilí se přestala zadýchávat, už bez problému dojde do práce, ustoupily bolesti pohybového aparátu a zlepšilo se jí celkové zdraví. „Předtím jsem musela odpočívat i cestou na tramvaj, už ráno jsem byla unavená.“ Proto jí podle jejích slov ani nic jiného nezbývalo. Teď se snaží co nejvíce chodit a doma jezdí na rotopedu. Při hubnutí jí pomohla i podpůrná skupina, kde mohla s ostatními hubnoucími pacienty sdílet své pocity, úspěchy i neúspěchy.
Pokračování 6 / 7
Pouhých 150 minut týdně zbrzdí rizika a zlepší náladu
Paní Daniela skvěle na vlastním příběhu demonstruje, že když člověk chce, tak to jde. A člověk nemusí dělat žádné náročné sporty. Stačí obyčejný a pravidelný pohyb. Ten snižuje riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody, nádorových onemocnění a jejich recidivy, zlepšuje toleranci chemoterapie. Zkvalitní spánek, zlepší paměť, náladu i libido. „Stačí 150 minut vytrvalostních aktivit týdně, jako je chůze, jízda na kole, plavání nebo běh. Vše při střední intenzitě, což znamená, že můžete při pohybu mluvit v krátkých větách,“ vypočítává kardiolog Vladimír Tuka a pokračuje: „Nebo mějte týdně pouze 75 minut pohybové aktivity o vysoké intenzitě, kdy na jeden nádech řeknete pouze jedno dvě slova. V každém případě ale kardio aktivitu ještě dvakrát týdně doplňte posilováním.“ Před každým cvičením je přitom dobré přivést svaly a kardiovaskulární systém do „provozní“ teploty a po zátěži relaxovat. Množství pohybu vždy navyšovat postupně, nesnažit se lámat rekordy třeba o dovolených. I se sportem jsou totiž spojená rizika: například při tropických teplotách je potřeba pohyb omezit, což platí zejména pro jedince s již manifestními kardiovaskulárními, plicními či metabolickými chorobami.
Pokračování 7 / 7
Tělo si samo řekne o složení stravy, přísná dieta není řešení
„Opakující se lockdowny, stres, méně pohybu znamená jediné – po několika letech stabilní úrovně hmotnosti šla váha Čechů nahoru,“ konstatuje internista Martin Matoulek a doplňuje: „Chuť a uspokojení z jídla nám dávají hlavně tuky a cukry, takže jsme přidali slazené nápoje a oblíbená fastfoodová smažená jídla. Klíčem k dobrému pocitu i z jídla ale zůstává staré známé pravidlo, a sice zvýšit pohybovou aktivitu. Pohybem se totiž nezávisle na naší vůli změní i chuťové preference. Tělo si při vyšší a pravidelné fyzické zátěži začne přirozeně říkat o jídla s vyšším obsahem komplexních sacharidů a bílkovin, naopak méně budeme mít chuť na tuk.“ Takový je klíč k přirozené změně životního stylu. Přísnou dietou a rychlým zhubnutím ztrácíme aktivní tělesnou hmotu, ale v kombinaci úpravy jídelníčku s pohybem si svaly uchováme a začneme se pomalu zbavovat tukové tkáně. Velmi pomalu, postupně, tedy vyváženě, udržitelně a bez výkyvů organismu. K tomu, abychom si tvořili svalovou hmotu nezbytnou pro zdravý život, potřebujeme pravidelný pohyb a kvalitní stravu. Jedno bez druhého výsledek nikdy nepřinese.
Martina Machová
3. dubna 2022