Nová žena jejího exmanžela nemůže mít vlastní děti, a tak se oba snaží, aby získali do péče čtyřletou dcerku nešťastné Denisy.
1. Dceru opustil, když jí nebylo ani půl roku
Někdo se bojí rakoviny, jiný dědičného sklonu k obezitě, další se obává pádu do dluhů – já se bojím svého exmanžela a jeho nové ženy. Dle mého si sice oba dva zahrávají s osudem víc, než by si kdo jiný dovolil – neznám nikoho, kdo by se choval tak neférově a udělal v životě tolik podrazů a vymyslel a realizoval tolik lží! Bráním se sice, co mohu, a kdyby za mnou nestála má rodina, asi bych ten tlak neustála. Dcera by už byla v péči mého exmanžela a jeho nové ženy a já si ji půjčovala jen občas na víkendy a platila alimenty. Úplně nyní chápu některé rozvedené otce, kteří své děti milují, stýská se jim po nich a pochopitelně se jim nelíbí, že jejich dítě vychovává „cizí chlap“.
Jenže můj manžel nebyl žádný otec! Svého času se zachoval velmi neotcovky. Svou vlastní dceru opustil, když jí nebylo ani půl roku a několik měsíců ji nevídal a mě nechal „v bryndě“. Tehdy jsem plně kojila a malá na mně byla nejen citově, ale i existenčně naprosto závislá. Byla jsem naprosto bezbranná! Nezajímalo ho, za co budu žít, ani že jsem na tom po porodu psychicky špatně. V té době ho zajímalo jen jedno – ONA. Jeho milenka a obchodní partnerka, o 7 let starší, bezdětná, svobodná a pěstěná dáma. (Ona dáma dobře věděla, že je ženatý, má doma mimino a ženu po traumatickém porodu, která si dává dohromady pocuchané nervy.)
Pokračování 2 / 4
2. O dceru dlouho nejevil zájem
Nikdo z našeho okolí, včetně manželových kamarádů, nemohl uvěřit, jak neférově se manžel choval. Odešel od nás ze dne na den s tím, že mu život se mnou nic nedává a nerozumím mu, že se mnou a s miminem se cítí jako v pasti. Prostě ho dusíme, bráníme mu žít a realizovat se. Ano, nějaké chyby jsem nasekala, ale vždy jsem se omluvila a byla ochotná je napravit a mluvit o nich. Po traumatickém porodu jsem na tom byla několik měsíců psychicky hodně špatně, ale řešila jsem to! Docházela jsem k psychologovi, dcerku mi hlídali vždy naši, snažila jsem se manžela ještě více nezatěžovat, nebylo to lehké období pro mě ani pro něj.
Rozvod i majetkové vyrovnání proběhly díky pomoci mých rodičů docela rychle a kupodivu hladce. Kamarád otce je právník a vše zařizovala jeho právní kancelář. Mě se snažili držet stranou a moc mi tím pomohli. Po rozvodu jsem se měsíc po měsíci prala s životem o štěstí a vyrovnanost. Asi po roce jsem se hlavně díky mé úžasné dcerce prohlásila za zdravou, vyrovnanou a spokojenou. Dcera je sluníčko; krásná, zdravá, šikovná a mile upovídaná holčička. Za celou tu dobu, kdy jsem se dávala dohromady z nejhoršího, ji exmanžel viděl jen třikrát, i když ji mohl dle dohody vídat mnohem častěji. Nebránila jsem mu! A jelikož jsem kvůli práškům, které jsem během rozvodu brala, přestala kojit, mohl mít dcerku teoreticky i přes noc. Nikdy o to ale tenkrát neprojevil zájem.
Pokračování 3 / 4
3. Začali dceři kupovat drahé hračky a oblečení a nesmyslně ji rozmazlovat
Dceři bylo okolo třech let, když se exmanžel s milenkou zasnoubili, někdy v té době se začal o dceru mnohem více zajímat. Kvůli malé jsem měla z jeho zájmu docela radost. Dceři jsem přála, aby měla tátu, ať už se ke mně zachoval jakkoliv. Jenže po nějaké době se vše začalo točit kolem svatby, a kolem toho, že malá bude družička. Muž řešil zkoušky šatů, dcerky účes a podobné nesmyslnosti, a také to, zda by u něj dcerka mohla být kvůli svatbě častěji. Malá se zdála spokojená, s tátou i tetou měla hezký vztah. „Proč ne, nebudu dělat problémy!“ řekla jsem si. Vždyť nešlo o mě, ale o dceru, nejde žít minulostí.
„Holka se ti povedla, mohla by u nás být i častěji. Nepřemýšlela jsi někdy o střídavé péči? Olinka by nebyla proti a malá ji naprosto zbožňuje,“ vyrazil mi těsně před svatbou dech můj „ex“. Samozřejmě jsem s něčím takovým nesouhlasila.
Od svatby si manžel začal dceru brát naprosto pravidelně, jak měl soudem nařízeno, dcera k němu jezdila ráda a měla ráda i jeho novou ženu. Z každé návštěvy si domů vozila nesmyslně drahé hračky a také přijížděla v úplně novém značkovém oblečení, někdy dokonce lehce namalovaná, s natočenými vlásky a nalakovanými nehty. Exmanžel mi vždy hlásil, kde všude byli a co podnikli, posílal mi emailem i společné fotografie z těchto akcí. Už tehdy mi mělo být divné, proč svůj zájem dávají tak okázale najevo.
Pokračování 4 / 4
4. Chtěla si „koupit“ mé dítě!
Návrh na úpravu styku s nezletilým dítětem manžel podal, když byly malé necelé čtyři roky. Já byla zásadně proti, aby malá pobývala u manžela častěji, aby se jí narušil režim, který nebylo úplně snadné nastolit. Malá trochu zápolila s nástupem do školky, ale nakonec se vše uklidnilo, což ale vyžadovalo velkou trpělivost. No a teď by dcerku zase někdo vyzvedával, jak si vzpomene, omlouval ji ze školky, když by projevila byť jen malou nevoli, vše jí dovolil? Už jsem bohužel věděla, jak to u exmanžela doma chodí. V konečném důsledku bych to pak stejně nejvíce odnášela já a samozřejmě i dcerka. Navíc se o dceru obvykle nestaral otec, ale její macecha, ta ji měla jako živou hračku, jako panenku na oblékání a chlubení. Dceru strašně rozmazlovala – hračkami, sladkostmi, televizí, vše jí dovolila, koupila, jen aby jí dcera měla ráda.
Nějakou dobu jsem nechápala, proč manžel o dceru najednou tak šíleně stojí, když mu byla jako mimino ukradená a nyní ji vlastně ani moc nehlídá, pak mi ale začalo docházet, že nejde o dcerku, ale o novou ženu. Té se prostě snaží vyhovět a pořídit jí roztomilou hračku. Úplně neskutečné bylo, když mi jeho žena sama volala a ptala se, zda bych jim dceru nechtěla dát do péče. Prý by mi i dobře zaplatili! K mému zděšení mi tenkrát řekla: „Víte, Deniso, nemohu mít děti a ta malá by se u nás měla jako princezna. Stejně si časem založíte novou rodinu, budete mít další dítě a malá by mohla překážet. Ostatně jako svobodná a bez dětí máte větší šance!“ Strašné je, že tato dáma je skutečně všehoschopná, což jsem částečně zažila a částečně si zjišťovala. Mám docela strach. Nyní se snažím shánět jakékoliv informace, jak se bránit.