Připomíná to trochu začarovaný kruh. Lidé, jež souží nadbytečné kilogramy častěji trpí depresemi než jejich štíhlejší spoluobčané a zároveň jedinci, jež postihlo toto psychické onemocnění, mnohdy rapidně tloustnou.
Tento znepokojivý jev, jenž může být jednou z příčin zvyšujícího se výskytu obézních lidí téměř ve všech zemích světa, potvrzuje i nejnovější studie týmu seattleských vědců v čele s psychiatrem Gregem Simonem, již zveřejnil časopis Archives of General Psychiatry. Při jejím zpracování vycházeli z rozhovorů s více než devíti tisícovkami mužů a žen. Odpověď na otázku, zda jsou deprese spíš příčinou nebo výhradně důsledkem nadváhy, se jim však najít nepodařilo. „Spojení je s největší pravděpodobností obousměrné,“ předpokládá vedoucí týmu.
Statistiky dokládají, že třicet procent americké populace se potýká s nadměrnou hmotností až obezitou. Mezi obyvateli s depresemi jich je však čtyřicet procent. Diagnózu deprese slyšel od svého lékaře každý pátý dospělý občan, do kategorii mimořádných tlouštíků se z nich dostalo téměř třicet procent.
Četní předchozí výzkumy potvrdily, že zejména u žen souvisí stav psychiky s jejich hmotností. Badatelé ze Seattlu nyní zjistili, že mezi oběma pohlavími není v tomto směru markantní rozdíl. Diference se spíš objevují v souvislosti s příslušností k různým sociálním a etnickým skupinám. Nejtěžšími depresemi z příliš oplácené tělesné schránky tak trpí příslušníci kruhů, v nichž je výrazné zakulacení spíš výjimkou než pravidlem a navíc je považováno za jakési stigma. Tedy především mezi bělochy s vyšším vzděláním. V hůře situovaných vrstvách má nadváha menší dopad na psychiku. Okolí ji totiž akceptuje jako běžný a normální stav.
Práci na tomto výzkumu nepovažuje Greg Simon ani jeho spolupracovníci za ukončenou. Chystají, že se na respondenty obrátí s dalšími, ještě podrobnějšími dotazy, jež se budou týkat dosud přesně neosvětlených souvislosti mezi stavem duše a těla. Mimo jiné se zaměří na to, zda lidem s depresemi činí potíže sám aktivní pohyb, jestli se stravují zásadně jinak než jejich vrstevníci, jež toto onemocnění nesouží, popřípadě zda se pro ně nemusí vytvořit speciální dieta, protože běžná na ně neúčinkuje a především ji odmítají. (Plus)