Tajemné děti s černýma očima se údajně nejdříve vyhýbaly očnímu kontaktu Foto: Profimedia

Tajemné děti s černýma očima se údajně nejdříve vyhýbaly očnímu kontaktu Foto: Profimedia

Své temné oči bez bělma skrývaly Foto: Profimedia
Černé oči dětí s bledou pletí děsí, během chvíle jsou celé černé, duhovky a bělmo dětem mizí Foto: Profimedia
První děti s černýma očima byly viděny v Texasu v USA Foto: iStock
Brzy si jich začali všímat lidé z celého světa Foto: iStock
12
Fotogalerie

Děsivé černooké děti: Co jsou zač a proč se při setkání s nimi dát na útěk?

Už na první pohled vypadají jinak. Jejich oči totiž nejsou stejné jako ostatních. Jsou čistě černé, bez bělma a duhovek. Řeč je o dětech s temným pohledem a bledou pletí. Vypadají jako z hororu a podle některých lidí vážně existují. Kdo jsou děsivé černooké děti a proč se s nimi nechcete potkat?

Přízraky, nebo duchové?

Otázku, kdo jsou vlastně děti s černýma očima, si kladli lidé už koncem devadesátých let. Potkávali je totiž v amerických městech Abilene a Portland, jak stopují auta, žebrají o peníze, někteří je dokonce přistihli, jak se snaží dostat k nim domů. Nezřídka kdy se stávalo, že tajemné černooké děti zastavovaly řidiče na odstavných parkovištích a žadonily, aby je svezli. Před nějakou dobou údajně lidé zahlédli černooké děti i v Evropě, konkrétně ve Velké Británii.

Jaké tajemné stvoření vyplavilo moře v Indonésii? Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 5

Všiml si jich novinář

Do roku 1996 byly historky o děsivých černookých dětech považovány za pouhý výmysl. Jako první si zvláštních dětí s tmavýma očima všiml novinář Brian Bethel v americkém Texasu. Až po jeho zážitku si lidé začali připouštět, že je na pověsti o těchto záhadných bytostech možná kus pravdy. Žurnalista se o svou zkušenost podělil v článku pro tamní novinový plátek. Seděl prý večer ve svém autě na parkovišti před kinem a zrovna vypisoval šek, když k němu přišli dva mladíci a jeden z nich zaťukal na okénko.

Briana postihl nevysvětlitelný pocit děsu, přesto se rozhodl okno stáhnout. Hoši žádali reportéra o svezení domů, řekli mu, že bydlí nedaleko od kina a zapomněli si peníze, aby mohli jít na film. Novinář ovšem věděl, že film dávno běží, takže by stihli sotva jeho závěr. Rozhodl se proto, že je nesveze, ale děti ho dál přemlouvaly. Pak si všiml, že jejich oči celé ztmavly, zmizely jim duhovky a bělmo bylo celé černé. Novinář se polekal a celý vyděšený rychle ujel. Bethel si dodnes stojí za tím, že se vše odehrálo přesně, jak vypráví.

Pokračování 3 / 5

Vyprávění o černookých dětech přibývá

Krátce po reportérově zkušenosti začal počet příběhů o černookých dětech přibývat. Vypadá to, že se lidé přestali bát o svých podivných a děsuplných viděních mluvit. Tmavooké děti potkali nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě a po celém světě. Sedávají prý před domy a chtějí pustit dovnitř, v jiných strašidelných historkách zase stopují nebo žebrají o peníze. Paní Adele z USA se jednou svěřila, že jí dvě přibližně desetileté děti bouchaly na dveře a prosily ji, aby je pustila dovnitř s tím, že potřebují do její koupelny. Když ale žena zahlédla jejich temné oči, rychle jim vyděšená zabouchla před nosem. A to nebyl zdaleka jediný případ.

Někteří turisté zase viděli dvojici teenagerů s černýma očima, jak obtěžují kempujícího turistu v jednom z kempů nebo jak tajemné bytosti klepou u ubytovny mariňáků. Černooké děti měly pokaždé chodit nejméně ve dvou a v každé situaci se snažily k někomu vnutit. Stejné měly být vždy i pocity paniky, které v tom, kdo je potkal, tajemné existence vyvolaly.

Pokračování 4 / 5

Hororová inspirace

Ať už je to s tím, jestli strašidelné děti skutečně existují, jakkoliv, jisté je, že vyvolaly celosvětové šílenství a paniku. Inspirovaly některé tvůrce hororů a pověstí o nich je plný internet. Nejen novinář a spisovatel Brian Bethel napsal o setkání s nimi několik hororových novel. Jeho zážitky se inspirovala i televize, když v roce 2012 vznikl cyklus Záhady a monstra Ameriky. Ve stejném roce vyšel také horor s názvem Black Eyed Kids (Černooké děti). O legendě vyprávěl už John Wyndham, autor románu Midwichské kukačky. Zda je ale právě on za domněnkou o těchto přízracích, není jisté.

Pokračování 5 / 5

Mimozemšťané, potomci ďábla, či městská legenda?

Kdo doopravdy jsou černooké děti, jestli jsou příběhy o nich skutečné ani co by se stalo, kdyby se někdo při pohledu do jejich zvláštních očí nepolekal a jejich prosbám vyhověl, nikdo netuší. Zatímco někteří se domnívají, že jde o mimozemšťany z jiné planety, ostatní věří tomu, že jde o potomky ďábla, kterému jejich pozvání do blízkosti jiných jedinců umožní je nebo jejich dům zcela ovládnout. Najdou se i tací, kteří povídání o dětech s děsivě tmavýma očima považují za pouhou městskou legendu, která má potěšit všechny milovníky tajemna a záhad.

Doporučujeme

Články odjinud