Děti by neměly držet dietu!

Preventivní výživa Vše začíná „od miminka“, prevenci dětské obezity nevyjímaje. Problém s nadváhou může začít i tím, že maminka na každé zaplakání miminka reaguje podáním prsu nebo lahvičky s jídlem. Dítě si pak stresovou situaci spojuje s uspokojivým pocitem z jídla a přítomností maminky. Tento návyk si přináší i do pozdějšího věku, kdy každou drobnou bolístku řeší jídlem. Výsledkem tohoto přístupu může být zvýšená tělesná hmotnost. Trvalým dokrmováním se navíc dítě nenaučí samo regulovat příjem potravy a neví, co je to pocit plnosti. Navíc, pokud rodiče chtějí, aby se jejich dítě stravovalo celkově zdravě a osvojilo si zásady zdravého životního stylu, měli by jej začít učit co nejdříve. Co se totiž dítě naučí řekněme v předškolním věku, to bude považovat za „normální“ a automaticky dodržovat později v dospělosti.

Děti by neměly držet dietu! Pokud ale již dítě nadváhou či obezitou trpí, je třeba začít ji řešit co nejdříve. Jedním z pilířů úpravy nadměrné hmotnosti u dětí je samozřejmě také úprava jídelníčku a životního stylu. Změna jídelníčku dětí s nadváhou či obezitou ale v žádném případě neznamená redukční dietu ve stejném smyslu, v jakém ji chápeme u dospělých. Děti rostou, jejich organizmus se teprve vyvíjí a k tomu potřebují dostatek jednotlivých živin a energie. Není proto správným řešením sáhnout po nějaké extrémní nízkoenergetické stravě nebo po dietě, která je založená například na konzumaci pouze určitého druhu potravin.

Většina dětí, které za své kilogramy vděčí jídlu, se stravuje velice nepravidelně. Častým prohřeškem je vynechání snídaně a konzumace většiny jídla až v odpoledních nebo večerních hodinách. Jídelníček těchto dětí obsahuje také velké množství sladkostí, slazených limonád, uzenin, smažených pokrmů apod. Základem stravovacího režimu by tedy mělo být docílení pravidelné stravy – 5-6x denně rozdělené do menších denních porcí. Pokud dítě trpí hladem nebo má nepřekonatelnou chuť na sladké, nebráníme mu ani v tom, aby jedlo i 8x denně v malých dávkách (zařadíme například dvě dopolední svačiny nebo druhou večeři). Pomoci může i chuť „obalamutit“ žvýkáním žvýkaček nebo kouskem kvalitní čokolády s vysokým podílem kakaa.

Vlastní jídelníček pro děti s nadbytečnými kilogramy sestavujeme tak, aby odpovídal zásadám zdravé stravy dětí v daném věku. Základem je proto pečivo a cereálie (u starších dětí celozrnné), polotučné mléčné výrobky, libové maso (přednostně drůbeží a ryby), dostatek ovoce a zeleniny, z příloh se snažíme upřednostňovat brambory, rýži a těstoviny před knedlíky a sladkými jídly. Vylučovat by se neměly ani tuky, je ale třeba věnovat pozornost jejich výběru a volit ty správné. Převažovat by měly rostlinné tuky (měly by pokrývat 2/3 všech tuků) a zbývající 1/3 by měla pocházet živočišných zdrojů včetně tuků v mase, mléce a mléčných výrobcích. Rostlinné tuky obsahují esenciální mastné kyseliny, které jsou u dětí důležité pro jejich správný růst a vývoj. Zcela zapovězeny nejsou ani sladkosti, ale je třeba, aby se mezi nimi děti naučily vybírat a zvykly si například na čokolády s vysokým podílem kakaa nebo na cereální tyčinky. S dětmi se také snažíme domluvit „na přídělech“ a například konzumace jedné sladkosti denně místo původních čtyř hodnotíme jako velký úspěch. Protože v těle dětí s nadváhou nebo obezitou je v jiném poměru svalová a tuková hmota, pociťují subjektivně menší pocit žízně. Proto je dobré jim pití neustále připomínat. Nejvhodnější je pochopitelně neochucená neperlivá stolní voda, pokud je ale dítě zvyklé na sladké limonády, doporučujeme je postupně stále více ředit vodou a nebo rovnou vyměnit například za 100% ovocné nebo zeleninové džusy a šťávy. Protože ale i ty obsahují poměrně velké množství cukru (i když přírodního), je dobré je naředit vodou nebo jich nevypít velké množství najednou.

Dalším krokem při úpravě jídelníčku je náhrada některých potravin (tučné maso, uzeniny, smetanové dezerty, sladké pečivo, omáčková jídla, pizza, smažené pokrmy či solené pochutiny) za jejich vhodnější varianty, například:

Bílé pečivo => celozrnné pečivo (u starších dětí) Máslo => kvalitní rostlinné tuky Smetanový dezert => ochucený tvaroh nebo jogurt Trvanlivý salám => kvalitní šunka Tučné maso => libové maso Knedlíky => brambory, rýže Smažená jídla => jídla restovaná nebo pečená Oplatky => cereální tyčinky, čokoláda s vysokým podílem kakaa Moučník s krémem => piškotový zákusek s ovocem a želatinou Sladké pečivo => běžné pečivo například s marmeládou, medem Solené pochutiny => nesolené oříšky, zeleninové jednohubky Smetanová zmrzlina => tvarohová nebo jogurtová zmrzlina Bonbóny a lízátka => sušené ovoce, žvýkačky

Potřebujete se poradit? Pokud dítě vyšší hmotností trpí, určitě není vhodné před jeho problémem zavírat oči nebo čekat, až z ní vyroste, a obrátit se na odborníky na výživu. Rodiče, kteří chtějí konzultovat stravovací zvyklosti svého (nejen obézního) dítěte, se mohou objednat do poradny Poradenského centra Výživa dětí. Ta je otevřena každý čtvrtek od 14 do 17 hodin a sídlí na Klinice dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice, Ke Karlovu 2. Na konzultaci se mohou rodiče s dětmi objednávat na bezplatné informační linky Poradenského centra Výživa dětí 800 230 000 nebo prostřednictvím on-line poradny na stránkách www.vyzivadeti.cz.

A protože děti s nadváhou většinou trpí psychicky, uvádíme na závěr několik frází, které by rodiče svým obézním dětem rozhodně říkat neměli:

13 vět, které nikdy neříkejte svému obéznímu dítěti: Jsi tlustý! Musíš se sebou začít něco dělat! Musíš konečně zhubnout! Nežer přece, když jsi tak tlustý! Kvůli tvojí postavě se ti budou všichni smát! Jsi tak tlustý, že se za tebe musím stydět! S touhle figurou se nikde neukazuj! Když nezhubneš, nebudu tě mít rád! Kdyby ses před rokem tak necpal, nemusel jsi teď vypadat takhle! Musíš držet přísnou dietu! Dokud nezhubneš, pořádně se nenajíš! Takhle se, chudáčku, musíš trápit s dietou! Počkej, až zhubneš, to se budeš moct konečně pořádně najíst!

Příklady z praxe Poradenského centra Výživa dětí

Pavel 11 let, 149 cm, 58 kg, BMI 26 (norma pro tento věk a výšku je do cca 21, což odpovídá cca 47 kg) Do poradny Poradenského centra Výživa dětí jej maminka objednala kvůli zvýšené hladině cholesterolu. Několikrát týdně je na fotbalovém tréninku a rád jezdí na koloběžce na U-rampě.

Chlapec sám si byl vědom své zvýšené hmotnosti, maminka však byla přesvědčená, že je v normě a žádala nás o podporu. Chlapci jsme však bohužel museli dát za pravdu. Příčinu zvýšené hmotnosti nebylo těžké nalézt – chlapec denně snídal několik koblih, plunder nebo štrůdlů, „aby mu ten strašný den ve škole alespoň příjemně začal.“ Většina nápojů přes den byla slazená, často byly v jídelníčku sladkosti nebo smetanové zmrzliny, někdy dokonce sladkost po večeři.

Chlapci jsme připravili návrh nového jídelníčku, který spočíval v zařazení snídaní v podobě celozrnného pečiva s rostlinným tukem a šunkou nebo tvrdým sýrem, s čímž ochotně souhlasil. Stejně jako s tím, že nebude jíst více než jednu sladkost denně, a to i v době, kdy má vyšší fyzickou aktivitu, vyhne se sladkým večeřím a oblíbené limonády začne ředit vodou, dokud si nezvykne na zcela neslazené nápoje. Sám od sebe jedl Pavel velice pravidelně a v jeho jídelníčku nechyběl dostatek zeleniny a ovoce, ryby, libové maso ani luštěniny.

Nicméně jak už to někdy bývá, maminka, která se dozví, že dělá něco špatně, se s tímto zjištěním špatně vyrovnává. A tak už jsme Pavla neviděli. Věřím však, že jeho vlastní povědomí o vhodné výživě, nespokojenost s váhou a snaha vyrovnat se štíhlejším spoluhráčům ve fotbale, pomohla nejen k úpravě hladiny cholesterolu, ale zejména jeho hmotnosti.

Pavlův jídelníček: Snídaně: 2x plundra, 0,3 litru čaj Dopolední svačina: čokoládová tyčinka, 1 litr limonády Oběd: 4 kuřecí stripsy, 0,3 litru colové limonády Svačina: Vařená kukuřice, jablko, 0,2 litru ochucené minerálky Večeře: Kuřecí maso, brambory, rajče, jablkový závin, 0,5 litru šťávy

Denní aktivita: Dopoledne: 1,5 hodiny fotbalové utkání Odpoledne: 2 hodiny koloběžka na U-rampě

Kazuistika II. – Jirka 10 let, 146 cm, 47 kg, BMI 22, (norma pro tento věk a výšku je do cca 20, což odpovídá 43 kg) Chlapce k nám poslal praktický dětský lékař, protože za poslední čtyři měsíce přibral na váze sedm kilogramů a vůbec nevyrostl, přitom má velmi štíhlé rodiče a i jeho mladší bratr je drobný.

Celou rodinu Jirkův problém s hmotností trápí, protože se na něm podepisuje spíše psychicky než fyzicky. Dříve živý, komunikativní a aktivní chlapec se nyní straní kolektivu, příliš nemluví, přestal chodit na sportovní kroužky a ani v nejteplejším počasí nevyběhne na zahradu bez trička, protože se za své „špeky“ stydí. Reakce spolužáků mu také moc nepomáhají, protože se mu posmívají nejen kvůli pár kilům navíc, ale i kvůli tomu, že si nosí svačinu od maminky. Při pohledu na jídelníček je ale příčina narůstající hmotnosti jasná:

Jirkův původní jídelníček: Snídaně: 0,3 litru kakaa Dopolední svačina: čokoládová tyčinka Oběd ve školní jídelně, tedy polévka, maso a těstoviny nebo brambory apod., 0,3 litru čaj Svačina: 3 povidlové buchty, 0,3 litru šťávy Večeře: 3 nožičky párku, 1 krajíc chleba, kečup, 0,3 litru ochucené minerálky U televize: pytlík chipsů

Denní aktivity: Dopoledne: ve škole Odpoledne: doma u počítače nebo na zahradě

K tomuto jídelníčku musíme bohužel dodat, že po obědě ve školní jídelně následoval ještě další u babičky. A ten byl většinou „poctivý“ – tedy čtyři knedlíky s omáčkou a masem. Babička totiž zastávala názor, že takovému chlapci nemůže stačit jeden ubohý oběd ve školní jídelně, natož samotné ovoce nebo zelenina. A Jirka sám se babičce nebránil.

Na první konzultaci jsme se proto domluvili, že si jednak do další návštěvy vybere novou sportovní aktivitu, u které nebudou kila navíc na škodu, spíše naopak. Doporučili jsme také řadu úprav v jídelníčku, kde byla nejdůležitější domluva s babičkou, aby přestala vnoučkovi podstrojovat druhé obědy a místo buchet dávala na stůl ovoce a zeleninu.

Do druhé konzultace, na kterou zveme po cca 4-6 týdnech, se Jirka přihlásil na karate a začal téměř každý den jezdit na kole. I jeho jídelníček vypadal úplně jinak:

Jirkův jídelníček při druhé konzultaci: Snídaně: celozrnný rohlík, rostlinný tuk Rama, šunka, 0,25 litru čaje 1. dopolední svačina: polotučný jogurt 2. dopolední svačina: celozrnný rohlík, mrkvový salát, 0,5 litru vody Oběd ve školní jídelně, tedy polévka, maso a těstoviny nebo brambory apod., 0,3 litru čaj Svačina: jablko, pudink, 0,3 litru šťávy Večeře: Celozrnný chléb, tvarohová pomazánka s rybičkami, rajče, ovocný neslazený čaj

Rodina udělala pro Jirku obrovský čin – změnila své stravování zcela od základů. I babičku se podařilo přesvědčit, i když se tu a tam stále snažila uvádět do praxe své názory na stravování chlapců. Po osmi měsících návštěv v poradně Poradenského centra Výživa dětí Jirka sice nezhubl, ale ani nepřibral jediný kilogram. Podařilo se mu také o 6 cm vyrůst, a tím svůj BMI vyrovnal. Za svačinu z domova se už nestydí, a nebo si ji obstará ve školním automatu se zdravými svačinami (více informací na www.happysnack.cz), a když mu spolužáci stále občas předkládají jeho „hmotnostní“ problém, nebojí se jim opáčit například tím, že oni by si se svou váhou v karate ani neškrtli.

Jitka Rusková, DiS. Nutriční terapeutka, Poradenské centrum Výživa dětí, Praha