Skleník dokáže velmi dobře prodloužit pěstební sezonu. Před příchodem zimy ale potřebuje speciální péči, díky níž ho připravíte na další sezonu. Na jaře pak do něj můžete směle začít sázet nové rostliny.
Skleník je fajn hlavně kvůli tomu, že dokáže protáhnout pěstební sezonu o dva měsíce. První jarní sklizeň tak můžete mít už v době, kdy ostatní zahrádkáři budou venku teprve vysévat. Na druhou stranu platí, že pěstování ve skleníku bývá obvykle poměrně intenzivní. Proto je rozhodně namístě po skončení pěstební sezony – což bývá začátkem listopadu až prosince – skleníku věnovat den nebo dva práce.
Vše staré musí pryč
Na konci sezony rostliny postupně odumírají. Někdy zbydou i nedozrálé plody. S jejich odstraněním byste neměli otálet, protože je to doslova pozvánka pro všechny nežádoucí organismy. Proto si ve skleníku nechte jen takové rostliny, které jsou víceleté a chcete je pěstovat dále. To může být příklad některých bylinek, jako je rozmarýn a šalvěj. Vše ostatní vytrhejte, pokud možno i s kořeny, a vyvezte na kompost nebo dejte do bio popelnice. Dejte pozor, aby nějaké zbytky rostlin nezůstaly zapadlé na poličkách nebo cestičkách uvnitř skleníku mezi dlaždicemi. Mohly by způsobit neplechu. Proto vše dobře vyhrabejte a omeťte, aby skutečně nikde nic nezůstalo.
Jednou za 5 let
Další postup pak záleží na tom, jak dlouho máte zeminu ve skleníku. Odborníci totiž jednoznačně doporučují po třech až pěti letech substrát ve skleníku vyměnit za nový. Proč? Půda je intenzivním pěstováním poměrně vyčerpaná. Pokud tedy podle vás nastal čas na výměnu substrátu, vyberte všechnu hlínu alespoň na hloubku rýče, raději ještě trochu víc, klidně třicet až padesát centimetrů. Ideální je, když ji použijete jako základ do kompostéru. Na prázdné místo dovezte kvalitní zahradnický substrát, který doplňte vrstvou vyzrálého kompostu. Pokud ve skleníku žádné rostliny nezůstávají, můžete sáhnout i po uleželém chlévském hnoji. Sázet budete na jaře, a do té doby se rozloží. Pokud kompost nemáte, lze ho dnes bez problémů koupit jako granule, které jednoduše zapracujete do půdy. I v případě, že většinu substrátu necháváte ve skleníku, vyplatí se alespoň horní vrstvu vyměnit, a vše opět doplnit kompostem. V tomhle případě je pak namístě sáhnout po dezinfekci půdy.
Dezinfekce vápnem
Ideálním prostředkem pro dezinfekci je dusíkaté vápno, to má tu výhodu, že dodá do půdy dusík. Ale pozor, zničí opravdu vše živé. Takže pokud vám ve skleníku rostou bylinky, buďte opatrní, a raději si od nich držte s vápnem trochu odstup. Podobnou práci odvede koňský hnůj. Nicméně i ten zarývejte dál od živých rostlin. Kromě úpravy půdy je nutné dobře vyčistit i skleník samotný. Protože i na jeho konstrukci se mohou snadno uchytit plísně nebo larvy škůdců. Jak na to? Nejprve je nutné pomocí mýdlové vody vše řádné umýt. Odstranit případné mechy a zkontrolovat těsnění mezi jednotlivými skly. To může po čase povolovat, takže možná bude potřeba je řádně obnovit. Na očištěný povrch je vhodné použít i klasickou dezinfekci. Použijte libovolný prostředek, se kterým máte zkušenosti. Nezapomeňte dobře očistit a vydezinfikovat také samotnou konstrukci skleníku včetně poliček a dalšího příslušenství. Pokud máte cestičku vyloženou kameny, nebo dokonce vybetonovanou, nezapomínejte ani na ni.
Sirné svíce
Vydezinfikujte také všechno další vybavení, které ve skleníku zůstává. Může jít o různé truhlíky a květináče, ve kterých rozhodně nenechávejte substrát se zbytky rostlin. Důkladně je omyjte a opět použijete dezinfekci. Skvělým pomocníkem pro celkovou očistu skleníku jsou sirné svíce. Ty stačí zapálit a nechat uvnitř vyhořet. Na rozdíl od chemických dezinfekcí tady jde o přírodní látku.
Pozor, sirné svíce se dají použít, jen pokud ve skleníku nezůstávají žádné rostliny. Sirné páry by je zcela zničily.
Rada odborníka: Zavřete okna
Na konci sezony nezapomeňte překontrolovat i další součásti skleníku. Mnoho skleníků je dnes vybaveno nějakým větracím systémem. Ten často funguje na mechanickém principu. Před zimou je ale velmi vhodné jej odpojit tak, aby se okna neotevírala, radí zahradník Vlastimil Šindelář. Pokud by totiž na skleníku v té chvíli ležela větší vrstva sněhu, mohlo by dojít k poškození otvírání. Zkontrolujte také funkčnost případné automatické závlahy a zajistěte vypuštění zbytků vody i případné vytápění.
"Článek vyšel v časopise Blesk hobby 11/24"
Text: Jan Lodl